Vavříny pro mrtvé vítěze
Roman Cílek

Portréty deseti českých sportovců, kteří položili své životy v boji proti fašismu.
Přidat komentář


Autor v knize zpracoval osudy jedenácti významných československých sportovců, kteří se proslavili za první republiky. Nedokázali se nepostavit německým okupantům a zapojili se do hnutí odporu, či odešli bojovat do zahraničí. Přiznám se, že všech jedenáct jmen bylo pro mě naprosto neznámých. Jejich sportovní výkony mi nic neříkaly. O to větší bylo mé překvapení z jejich perfektně zpracovaných osudů. Autor si dal práci - hledal nejen v tisku a dochovaných písemnostech, ale vyhledal i pamětníky a hovořil s nimi. Líbilo se mi i literární zpracování, které je v každém příběhu trochu jiné. Roman Cílek prostě dokáže své čtenáře vtáhnout do děje.
Některé příběhy byly zajímavé, jiné méně. Příběhy Smitky a Jakše se staly námětem pro dramatické filmy (Tenkrát v ráji, Pěsti ve tmě). Chlup byl zabit Henleinovci v září 1938, Jakš padl jako příslušník 311. čs. perutě v srpnu 1943, Smitka byl popraven v březnu 1945 za útěky z práce, ostatní padli v řadách domácího odboje - tři z nich v Květnovém povstání českého lidu (Cihlář a Urbánek v Praze, Kloz na Kladensku), K. Svoboda byl popraven za účast v organizaci Obrana národa, Procházka byl veřejně oběšen za účast v partyzánských bojích na Slovensku, Hekš se stal obětí holocaustu, levičák Rošický byl popraven za heydrichiády a Gajdoš zemřel po válce na následky krutého věznění. Zaujala mě rovněž líčení sportovních kariér uvedených hrdinů.