Vavříny pro mrtvé vítěze - Jedenáct příběhů o odvaze

Vavříny pro mrtvé vítěze - Jedenáct příběhů o odvaze
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/319131/vavriny-pro-mrtve-viteze-jedenact-p-ILD-319131.jpg 4 6 6

Kolik podob mají hrdinství, statečnost, odvaha? Těžko lze cosi takového spočítat, podobalo by se to touze po doteku absolutna. Každý z jedenácti příběhů v této knize je toho novým důkazem. Prostřednictvím dokumentů a osobních svědectví lidí, z nichž naprostá většina již nežije, v nich autor vypráví o lidech, kteří byli tak různí, jak různorodé je lidské společenství. Jedno je však spojovalo: měli blízko ke sportu, někteří dokonce dosáhli špičkových výkonů a postavení – třeba boxeři Vilém Jakš a Václav Procházka, olympionik Oskar Hekš, fotbalista František Kloz, horolezec Josef Smítka či mistr světa v tělocviku Jan Gajdoš. Byli to lidé, kteří milovali život, uměli se z něho radovat a vychutnávat všechny jeho podoby, a přesto dokázali v okamžicích, kdy toho bylo třeba, vše obětovat ku prospěchu myšlenek, v něž idealisticky věřili. A nejen to: své přesvědčení dokázali zmnohonásobit činem a zaplatit za to cenu nejvyšší.... celý text

Přidat komentář

Kakho-Oto
24.10.2019 4 z 5

Některé příběhy byly zajímavé, jiné méně. Příběhy Smitky a Jakše se staly námětem pro dramatické filmy (Tenkrát v ráji, Pěsti ve tmě). Chlup byl zabit Henleinovci v září 1938, Jakš padl jako příslušník 311. čs. perutě v srpnu 1943, Smitka byl popraven v březnu 1945 za útěky z práce, ostatní padli v řadách domácího odboje - tři z nich v Květnovém povstání českého lidu (Cihlář a Urbánek v Praze, Kloz na Kladensku), K. Svoboda byl popraven za účast v organizaci Obrana národa, Procházka byl veřejně oběšen za účast v partyzánských bojích na Slovensku, Hekš se stal obětí holocaustu, levičák Rošický byl popraven za heydrichiády a Gajdoš zemřel po válce na následky krutého věznění. Zaujala mě rovněž líčení sportovních kariér uvedených hrdinů.

Iki1
04.04.2017 5 z 5

Autor v knize zpracoval osudy jedenácti významných československých sportovců, kteří se proslavili za první republiky. Nedokázali se nepostavit německým okupantům a zapojili se do hnutí odporu, či odešli bojovat do zahraničí. Přiznám se, že všech jedenáct jmen bylo pro mě naprosto neznámých. Jejich sportovní výkony mi nic neříkaly. O to větší bylo mé překvapení z jejich perfektně zpracovaných osudů. Autor si dal práci - hledal nejen v tisku a dochovaných písemnostech, ale vyhledal i pamětníky a hovořil s nimi. Líbilo se mi i literární zpracování, které je v každém příběhu trochu jiné. Roman Cílek prostě dokáže své čtenáře vtáhnout do děje.