Vavříny pro mrtvé vítěze - Jedenáct příběhů o odvaze
Roman Cílek
Kolik podob mají hrdinství, statečnost, odvaha? Těžko lze cosi takového spočítat, podobalo by se to touze po doteku absolutna. Každý z jedenácti příběhů v této knize je toho novým důkazem. Prostřednictvím dokumentů a osobních svědectví lidí, z nichž naprostá většina již nežije, v nich autor vypráví o lidech, kteří byli tak různí, jak různorodé je lidské společenství. Jedno je však spojovalo: měli blízko ke sportu, někteří dokonce dosáhli špičkových výkonů a postavení – třeba boxeři Vilém Jakš a Václav Procházka, olympionik Oskar Hekš, fotbalista František Kloz, horolezec Josef Smítka či mistr světa v tělocviku Jan Gajdoš. Byli to lidé, kteří milovali život, uměli se z něho radovat a vychutnávat všechny jeho podoby, a přesto dokázali v okamžicích, kdy toho bylo třeba, vše obětovat ku prospěchu myšlenek, v něž idealisticky věřili. A nejen to: své přesvědčení dokázali zmnohonásobit činem a zaplatit za to cenu nejvyšší.... celý text
Přidat komentář
Autor v knize zpracoval osudy jedenácti významných československých sportovců, kteří se proslavili za první republiky. Nedokázali se nepostavit německým okupantům a zapojili se do hnutí odporu, či odešli bojovat do zahraničí. Přiznám se, že všech jedenáct jmen bylo pro mě naprosto neznámých. Jejich sportovní výkony mi nic neříkaly. O to větší bylo mé překvapení z jejich perfektně zpracovaných osudů. Autor si dal práci - hledal nejen v tisku a dochovaných písemnostech, ale vyhledal i pamětníky a hovořil s nimi. Líbilo se mi i literární zpracování, které je v každém příběhu trochu jiné. Roman Cílek prostě dokáže své čtenáře vtáhnout do děje.
Štítky knihy
horolezectví fašismus okupace heydrichiáda box sportovci nacisté hrdinové fotbalisté
Některé příběhy byly zajímavé, jiné méně. Příběhy Smitky a Jakše se staly námětem pro dramatické filmy (Tenkrát v ráji, Pěsti ve tmě). Chlup byl zabit Henleinovci v září 1938, Jakš padl jako příslušník 311. čs. perutě v srpnu 1943, Smitka byl popraven v březnu 1945 za útěky z práce, ostatní padli v řadách domácího odboje - tři z nich v Květnovém povstání českého lidu (Cihlář a Urbánek v Praze, Kloz na Kladensku), K. Svoboda byl popraven za účast v organizaci Obrana národa, Procházka byl veřejně oběšen za účast v partyzánských bojích na Slovensku, Hekš se stal obětí holocaustu, levičák Rošický byl popraven za heydrichiády a Gajdoš zemřel po válce na následky krutého věznění. Zaujala mě rovněž líčení sportovních kariér uvedených hrdinů.