Ve vrcholu pyramidy
Jiří Švejda
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/18872/bmid_ve-vrcholu-pyramidy-v5n-18872.jpg
3
40
40
Povídková sbírka Ve vrcholu pyramidy představuje v dosavadní tvůrčí dráze spisovatele Jiřího Švejdy určité vybočení, exkurs do oblasti netradičně pojaté sci-fi literatury, aniž by však ve svém výsledku zapřela umělecké cíle tvůrce, charakteristickou břitkou výpověď o morálním klimatu naší doby. A tak se i v těchto „povídkách s tajemstvím" setkáváme s kritikou měšťáctví, konzumního přístupu k životu, kariérismu, hrabivosti a dalších nešvarů, stejně jako v autorových nejznáméjších dílech, jakými byly například romány Havárie, Požáry a spáleniště či Moloch. Kniha Ve vrcholu pyramidy je důkazem, že nahlédnutí do krabičky žánru, který doposud stál stranou autorova zájmu, může obohatit jak tvůrce — objevením nových prostředků umělecké výpovědi —, tak čtenáře, kterému je umožněno vidět spisovatele i jeho téma z jiného zorného úhlu.... celý text
Přidat komentář
Po přečtení komentářů jsem čekala něco co mě nebude bavit ,ale myslím si že jsem dostala co jsem chtěla
Magický socrealismus. Komunální satira na pomezí Zóny soumraku.
Taková jednohubka na odpoledne. Neurazí, ale asi ani vyloženě nenadchne. Předestřené motivy jsou veskrze civilní; nadpřirozené vyústění je ve většině příběhů jen tak naznačeno a autor nechává na čtenáři, nakolik je přijme za své.
Podle poslední povídky by klidně mohl Dietl natočit seriál, že by Okres na severu a Inženýrská odysea zbledly závistí.
Jiří Švejda a jeho tvorba je jednoznačně spojena s dobou, která už dávno minula. V popředí autorova zájmu však vždy jsou osudy hlavních postav, jejich charaktery, rodina, práce, jejich každodenní všední život. Ano, tím vším se autor zabývá takříkajících v kulisách doby minulé. Jinak to ani nešlo. Ale pro mě však zůstává autorem, který dovede vystihnout a čtenáři popsat a přiblížit hlavního hrdinu se vším všudy, jeho pohnutky, myšlení a konání a to v jeho románech i v této poněkud zvláštní a jiné knize povídek než jsem byla u tohoto autora zvyklá.
Pokud by mé seznámení s tímto autorem začínalo u těchto povídek, tak bych tím současně i končil. Podle mě tudy cesta k jeho knihám nevede.
Hodně jsem četla Švejdu jako holka, jelikož psal o kraji kde žiji, tak prostředí mi bylo známé. Ale tyhle povídky mě nijak nenadchly. Ne že by byly úplně o ničem, ale napsal i o hodně lepší knihy.
Povídky jsou dobré, protože ty na Vás vždycky počkají, když jsou dlouho rozečtené. Byl to takový návrat do mládí.
Mám ráda knihy, které tvoří povídky. Jiřího Švejdu moc nemusím, jeho tvorba je už trochu mimo dobu, ale tato kniha je jedna z těch, ke kterým se někdy vracím pro nenáročné a oddechové čtení.
Jiří Švejda, podobně jako jeho kamarádi, se pustili i do psaní fantasy, jako by mezi sebou soutěžili. Hlavně s Páralem.
Část díla
 |
Chodidla |
|
Déjavu |
|
Delirium Tomáše Vargy |
|
Indický hříbek 1986 |
|
Na nebevzetí doktora Roberta Najmana |
Autorovy další knížky
| 1986 |  Havárie |
| 1989 |  Ve vrcholu pyramidy |
| 1987 | Požáry a spáleniště |
| 1988 | Moloch |
| 1991 | Přejezd |
Soubor celkem 11 povídek "s tajemstvím" (jak by se to asi nejvýstižněji dalo nazvat), který je pro Švejdovu tvorbu poněkud netradiční a netypický. Avšak pro autora příznačný kritický přístup k nejrůznějším morálním nešvarům tehdejší doby i zde zůstává zachován. Kladem je také dobré vystižení dobové atmosféry a každodenního všedního života jednotlivých hlavních hrdinů. Některé povídky jsou povedené, jiné zase o něco slabší. Švejda samozřejmě napsal i lepší věci (jako romány Moloch a Havárie), tyto povídky jsou celkově spíše průměr.