Veliký vodní tulák
Ota Pavel
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/44523/bmid_veliky-vodni-tulak-VCz-44523.jpg
5
59
59
K nedožitým autorovým padesátinám vychází výbor z jeho povídkových knih Smrt krásných srnců (1971) a Jak jsem potkal ryby (1974), doplněný novými, knižně dosud nepublikovanými povídkami z pozůstalosti (Veliký vodní tulák, Pytlačení I., Pytlačení II., Uschlé rybičky).
Přidat komentář
Bohužel se mezi nadšence zařadit nemohu. Literárně je Ota Pavel krásný autor - jeho čeština je milá, čtivá, úsměvná, na úrovni, avšak příběhy samotné na mě působily až příliš smutně - i když se ve skutečnosti jednalo spíše o tragikomedie - válka, holocaust, ztráty majetku, stárnutí,... Ani to, že se všechny točily kolem vody a ryb pro mě na přitažlivosti nenabyly - nic moc mi tohle téma neříká. I tak asi ale myslím, že Ota Pavel právem patří mezi poklady české literatury, i když zrovna v mých dlaních nezazářil.
Souhlasím, že pojetí Pavla Zedníčka koresponduje pouze lehce s humorem Oty Pavla. Nikoli s celkovou náladou a ani asi povahou autora řekla bych. Působí občas rušivě, ale dá se zvyknout :) Srdce plesá, duše pookřeje, píše Ivaksa. Nemohu se zbavit dojmu, že knihy a příběhy v nich používal tento muž jako antidepresivum.
Poslouchala jsem jako audioknihu.Krásné příběhy, některé známé, jiné pro mne nové.Jediné co mi trochu vadilo, byla četba Pavla Zedníčka, vůbec se k těm poetickým povídkám nehodila.Ale Ota Pavel u mne za pět.
Příběhy se mi četly velice rychle,kdybych měla čas,tak mám hotovo za 1 den. Velice poutavé, v duchu jsem si představovala zdejší přírodu.
Krásné pohádky pro dospělé. Poeticky a jakoby ve snu se krásně čte a srdce plesá. Hořko sladké povídání jak to bylo pěkné a zlé na krásné voňavé Berounce a za děsivé okupace. 9/10
Ach to bylo počteníčko, srdce plesá, duše pookřeje. Tohoto autora sjedu celého. Na ryby sice nechodím, ale ted' bych měla chut'.
Jak on si pohrává s naší krásnou češtinou, jak umí vypointovat každou kapitolu. Nerada jsem dočetla, už se mi stýská.
Jan Werich o Otu Pavlovi mimo jineho napsal : ...kdyby psal anglicky, svet by mu lezel u nohou. Jenze on psal cesky, tak moc cesky, ze to neslo prelozit...
Asi nejhezci a nejctivejsi kniha, co jsem kdy cetl !
Část díla
 |
Bílé hřiby 1974 |
 |
Dlouhá míle 1974 |
|
Jak jsme s tatínkem servírovali úhořům 1974 |
|
Jak jsme se střetli s Vlky 1971 |
|
Kapři pro wehrmacht 1971 |
Autorovy další knížky
| 2007 | Smrt krásných srnců |
| 2004 | Jak jsem potkal ryby |
| 2013 | Zlatí úhoři |
| 2004 | Plná bedna šampaňského |
| 1989 | Výstup na Eiger |
Je blbé, že většina knih Oty Pavla vyšla až po jeho smrti. Je tu vlastně XY knih s jinými názvy, ale stejnými vnitřnostmi. Nic to nemění na to, že povídky Oty Pavla mám velmi ráda, jsou jako pohlazení a této době člověk potřebuje hodně hladit.