Velká válka na moři. 3. díl – rok 1916

12.03.2023

A je to tady: vrchol série. Celá kniha je delší, než předchozí i následující, a důvod je zřejmý: Bitva u Jutska.

Této největší námořní bitvě vybojované čistě moderními bitevními loděmi je věnováno neuvěřitelných 150 stran (tzn. stejně, jako je věnováno celému roku 1915). Autor si dal záležet a popisuje bitvu opravdu podrobně. Začíná popisem sil obou stran a strategickým záměrem, který sledovaly. Věnuje se úvodnímu rozestavění flotil i detailnímu popisu jednotlivých fází. Na závěr pak zhodnotí výkon obou stran, výsledek, krátkodobé i dlouhodobé dopady, autor nic neopomene.

Ačkoli se nabízí věnovat pozornost pouze soubojům bitevních lodí a křižníků, autor si všímá i úlohy menších lodí a díky tomu dostává celá bitva plastický obraz, každá loď má svůj úkol a smysl a je jen na jejich velitelích, jak se úkolů zhostí. A pestrost různých povah na jednotlivých pozicích mě strašně bavila: není nouze o velitele průzkumných uskupení, kteří se stáhli mimo dějiště a raději nic neprozkoumávali, ani o banzai sebevražedné velitele vedoucí svou loď na smrt proti přesile.

Po přečtení bitvy jsem pochopil, proč je tento díl série dlouhodobě vyprodaný i na všech bazarech.

Kromě bitvy u Jutska popisuje autor i schizofrenickou ponorkovou německou kampaň vedenou proti britskému obchodnímu loďstvu: nejdříve se spustí neomezená ponorková kampaň, pak se vrátí k fungování dle kořistního práva, úplně se zastaví jen proto, aby se zase mohla naplno rozjet. Tato část mě taky bavila, fascinovalo mě vnímat rozdíly v ponorkových kampaních obou světových válek.

Zbytek knihy jsem už jen tak zlehka proletěl, moc se toho jinde vlastně nedělo.

Závěrečná třetina knihy je standardně vyplněna přílohou s popisem lodí.

Za mě nejlepší díl serie, všem fanouškům doporučuji.