Velké dobrodružství Pepíka Střechy
Pavel Čech
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/137016/bmid_velke-dobrodruzstvi-pepika-strechy-ejD-137016.jpg
5
221
221
Pavel Čech patří v současné době k našim předním ilustrátorům. V jeho další knize, na které bez přestávky pracoval dva roky, se znovu objevuje řada motivů, které má výtvarník rád - ožívají tu jeho starší olejomalby, vracejí se konkrétní místa i postavy jeho z jeho knih O zahradě a Tajemství ostrova za prkennou ohradou. Současně je to příběh nový, kompakní a zcela svébytný. Čechova poetika získala další netušené fasety - po stáří a smrti pronikla do krajiny foglarovské oslavy klukovského snění také první křehká láska i touha najít své místo v nepřehledném světě.... celý text
Přidat komentář
Skvělé dílo od Pavla Čecha. Velice doporučuju. Má napínavý děj, zajímavé zápletky a skvělý konec.
Jsem ohromená a šťastná, že jsem Pavla Čecha objevila. Četla jsem již několikátou knihu a přečtu si všechny. Komiks má nádherný příběh, je plný citů, dobrodružství, tajemství. Když jsem si kdysi četla krátkou informaci k autoru, hned mě zaujala a knihy jsou stejně tajuplné jako Pavel sám. Když je někdo schopen se takto vypracovat, tak to jedině klobouk dolů. Pokud jste ještě žádnou knihu nečetli, hned to udělejte. Budete mít zážitek, který Pavel připravil pro každého, kdo je mu otevřen a chce ho zažít.
Pár stránek před usnutím.
Až zavřu oči.Se ponořím.Zkreslené sny,tak jak to v knížkách bývá.
Budu si usínat,krásně spát a snít.Nebudu rozptylován,ani přemýšlet.
Nechám se unášet jako Pepík.Vstoupím do tmy.Na vlnách.
Ráno (ne aroma,ale budík) šeptá vstan.Život volá.Čus rutino.
Snílkovství opouštím,probouzím se a ted hurá.Opouštím ostrov s pokladem.Už ted,ale vím...
Už se těším,těším se na večer před půlnocí.
Zalezu si pod peřinu.Dám si pár stránek před usnutím.
A pak znovu a příště zase.
Obývat tyto světy je velmi příjemné.Představují něco z nás.Uvnitř je to stále.
Někdo to ztratil.Nevzpomíná.Najít to zase,je někdy prostší než se zdá.
Pepík Střecha ve mě na dlouho zůstává.
A to hodně vysoko.
Nejenom v oblacích. I víššššš
Nádherná kniha. Poskládaná z obrazů. Žádný ten obraz se vám nechce opustit, ale příběh vás táhne dál...takže po přečtení se vrátíte na začátek a listujete znovu. Podruhé už se o Pepíka tolik nebojíte a můžete si v těch obrazech zůstat o chvíli dýl.
Číst komiksy Pavla Čecha je jako číst básničky. Mají svoji zvláštní poetiku. Jak v textu, tak i v obrazech. Fungují jako pohlazení po duši, probouzí dětskou zvědavost a víru v tajemno. Voní dobrodružstvím a nebezpečím, které kluky navždy změní.
Už několik dní převracím v hlavě slova, kterými se snažím "Velké dobrodružství Pepíka Střechy" co nejlépe vystihnout. Těch napsaných a zase smazaných vět… Je to nádherná kniha. To že je krásně namalovaná, to je u Pavla Čecha naprostá samozřejmost. Zatím jsem ji četl jenom jednou a vím, že až se do ní pustím příště, tak najdu spoustu nových detailů. Jeho cit pro detaily by se dal opěvovat na každé stránce každé jeho knihy.
Silná je i příběhová část této knihy. Je o hledání odvahy a překonávání strachu. Je o nalezení spřízněné duše, se kterou se rádi pustíte i do dobrodružství, o kterém jste se do té doby maximálně četli anebo snili. Je o první platonické lásce, kvůli které bez váhání skočíte i do králičí nory. Je ale také o lásce ke knihám a příběhům. Realita s fantazií se v ní prolíná takovým způsobem, že není možné určit, kde jedno končí a druhé začíná. Celý příběh doprovází úvahy a životní moudra, které jsme už sice všichni slyšeli stokrát, ale to nic nemění na jejich pravdivosti a Pavel Čech je navíc umí moc pěkně podat.
Ale abych jenom nekriticky nechválil, tak musím přiznat, že nevím, jak se mám srovnat s otevřeným koncem příběhu. Mám za něj být rád, že si mohu konec sám domyslet, anebo je v pořádku, že chci víc? Mám v hlavě asi milion otázek a žádná odpověď nepřišla. Mám pocit, že to skončilo tak najednou, že to ve mě ani nestačilo vyvolat nějaké silnější emoce, jako třeba "Tajemství ostrova za prkennou ohradou" anebo “Dědečkové”. To mi na té knize chybí asi nejvíce. Ale třeba to tam najdu příště. I tak si Pepík Střecha zaslouží nejvyšší hodnocení.
Ach, to byla veliká krása!
Zase jsem byla malé dítě s velkým trápením, zase jsem potkala tátu, opilého a zase se trápila, že když za mnou přišel, styděla jsem se za něj. Není jednoduché být dítětem.
Děkuji pane Čechu.
Skvělý komix který mě v různých častech pobavil a někdy rozplakal - opět další skvělé dílo!
Nejen malba v knize jako ilustrace jsou půvabné a oči hladící, ale samotný příběh o velkém a neobyčejném dobrodružství jednoho obyčejného kluka s velkým srdcem. Moc se mi líbil nejen jazyk knihy ,ale citáty a moudré věty zavádějící make i velké čtenáře do hlubokého myšlení . Určitě se chystám na další knihy. Dobrá práce pane Čechu!
Tak tohle bylo překvapení. Příběh se mi fakt líbil. Knihu jsem doslova zhltl. Musel jsem i nutit, abych ji odložil a šel dělat něco jiného. Kresba jedním slovem dechberoucí.
Krásná kniha o tom, jaké to je překonat vlastní strach. Opět nechybí nádherné ilustrace, na které bych se vydržela dívat desítky minut...
Kniha je věnována všem strážným andělům, těm s křídly i bez nich. Líbí se mi nádherné ilustrace i dobrý příběh. Opakující se motivy z jiných knih Pavla Čecha mi nevadí, naopak je vítám. Na Elzevíru nezapomenu.
Knihu jsem viděl u 13-ti letého syna na stole. Přečteno za 50 minut. Některé ilustrace bych si dokázal představit jako obraz na své zdi. Krásný příběh s ponaučením a velikou dávkou fantazie. Toto by měla být povinná četba ve školách pro děti.
Hezký příběh o překonávání vlastního strachu, krásně výtvarně pojatý - další vynikající Pavel Čech. Doporučuji.
---
„A co když každý z nás je postavou ve své vlastní knížce a stejně jako při čtení nevíme, co se stane na další stránce, netušíme, co se nám přihodí v příští kapitole?“
---
„Na moři i v životě je nejdůležitější vědět, kam pluješ. Mít sen a touhu. Statečné, planoucí srdce je jako světlo majáku. Nezapomeň ale, že tak jak pod hladinou číhají zrádné útesy, také tvoje sny a přání mají i odvrácenou stranu. Strach, obavy a nejistota tě mohou svést na nepravou cestu nebo tě zahnat na útěk a světlo majáků pohasne. Taky se může stát, že člověk, který pomáhá jinému, zachrání sám sebe.“
Velké dobrodružství Pepíka Střechy nabízí tradičně všechno, co u Pavla Čecha máme rádi. Nádhernou malbu, kdy by každý jeden obrázek klidně mohl putovat rovnou do galerie. A umělcovy oblíbené motivy starého města, ztraceného dětství, tajuplné zahrady, moudrých dědečků a přízračných dívek. Je-li to vaše první kniha, s největší pravděpodobností budete žasnout nad jeho talentem, protože k té výtvarné hravosti jednoduše není co dodat. Je to nádhera, konec, tečka.
Scenáristicky se ovšem tvůrce opakuje. Což je milé, chce-li člověk v různých obměnách to samé. Mě to však trochu zklamalo, od dvousetstránkové knihy jsem čekal nový příběh s novými nápady. Neříkám, že jsem s Pepíkem Střechou neprožíval všechny jeho nesnáze, ať už ty snové, nebo reálné, ale tímhle druhem fantazie jsem si prošel už kdysi s malým Bastiánem prostřednictvím románu Příběh, který nikdy neskončí. Nijak to však neumenšuje fakt, že jde o ohromující zážitek, umocněný závěrečnou informací o peripetiích souvisejících se vznikem.
Úplná magie.. Pepíkovo dobrodružství je zážitek, i pouhé listování knížkou mě úplně 'vrátilo' do dětství, kdy jsem hltala různé kreslené příběhy, ponořená do četby a svět neexistoval... Takže se těším na další počiny.
spravedlivě bych dala tak 4,5*..protože...malinko mi vadila taková ta oscilace Pavla Čecha, pro koho že vlastně Pepíka píše...námět, samotný kluk, boj s okolím, dobrodružno - cílené i na mladší...ale celkové poetično příběhu, boj se svými démony, hledání Elzevíry, tajemná zahrada - to vše podle mně pochopí až trochu později a je to spíše pro nás - rodiče (jelikož mám ale knižku pro syna, a předpokládám že se podělí i se sestrou ;)) , doufám, že se bude líbit...)
Kouzelné ilustrace - to je ale autorův největší trumf dlouhodobě - mé oblíbené jsou ty s "podzimním" žlutooranžovým akcentem zapadajícího slunce, ty "zahradové"....to je Pavel Čech se vším všudy, který si vyhraje s každou linkou, každým detailem...takové ty "provozné" - doplňující niť příběhu (třeba Pepík a E. na cestě do školy, ze školy, v cukrárně...) mi přišly trochu zjednodušené, nechci říct odfláklé, bo by to bylo neúctivé, a ne tak přesné, ale ..takové narychlo tvořící vazbu mezi velkými plátny...
a takové ty "mlýnské" a z kouzelného ostrova - ty byly místy až temné a děsivé...
"Dveře se otevřely skoro samy od sebe. Jako by mě zvaly dál. K mému úžasu jsem stál na prahu svého pokoje. Můj stůl, knihovna, rozestlaná postel. Z kuchyně zavonělo nějaké jídlo. Už už jsem chtěl vběhnout dovnitř, ale v poslední chvílijsem se zarazil. Ohlédl jsem se, byl jsem stále v podzemní místnosti. Pohled mi padl na zamčené dveře. Z klíčové dírky pronikalo slabé světlo. V té chvíli jsem věděl, že jakmile vstoupím do svého pokoje, bude všechno stejné jako dřív."
holt, někdy je netěžší, ale zároveň nejdůležitější, postavit se sám sobě a svému strachu (svým strachům)...
čtení jsem si zkrátka vychutnala...a doporučuji i vám :)
a - tuhletu jsem opravdu v knihobudce nenašla :))
Knihou jsem byl od začátku fascinován a ilustrace mě naprosto uchvátily. Celá kniha je graficky nesmírně přitažlivá a i příběh je velmi poutavý a má spád. Nejsem si úplně jist pro jakou věkovou kategorii je kniha cílena, ale je to asi v rozmezí 10let až 99 :o). Určitě si vyberu od autora další dílo a už se na to moc těším. Konec knihy je tak trochu otevřený a dává velký prostor pro fantazii.
Štítky knihy
přátelství tajemno strach dobrodružství zahrady, zahrádky Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2011 |  Dědečkové |
| 2014 | Dobrodružství pavouka Čendy |
| 2012 | O zahradě |
| 2012 | Velké dobrodružství Pepíka Střechy |
| 2016 | A |
Krásné ilustrace, dobrodružný a inspirativní příběh plný odvahy, překonávání sama sebe... super.