Velký Gatsby
Francis Scott Fitzgerald
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/227003/bmid_velky-gatsby-Cc4-227003.jpg
4
4551
4551
Vrcholné dílo z dob největšího flámu v dějinách USA, který Francis Scott Fitzgerald označil za „jazzový věk“ a sám do něj vydatně přispěl mnoha soukromými improvizacemi a pocity „ztracené generace“, přináší milostný příběh z lepší společnosti. Selfmademan Jay Gatz řečený Velký Gatsby i krasavice Daisy Buchananová pronikli v éře prohibice do těchto sfér každý po svém a tak se vyrovnávají i s novým životním stylem a břemenem americké „nevinnosti“. Nesoulad v jejich představách je leitmotivem románu, jenž přezkoumává romantický ideál mámivého „zeleného světla“ – oné „šílené, vzrušující budoucnosti, která před námi rok za rokem ustupuje“ – a posléze ho nemilosrdně obětuje na oltář mýtu o věčné lásce. Fitzgeraldovo působivé zpracování meziválečné podoby amerického snu přinášíme v novém, moderním překladu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2011 , Leda , RozmluvyOriginální název:
The Great Gatsby, 1925
více info...
Přidat komentář
Velký Gatsby je pro mě takovou průměrnou knihou. Příběh mě nijak neoslovil a nic jsem si z něj neodnesla. Musím říct, že mi Gatsbyho bylo líto. Byl mi jako jediný sympatický. Kniha se četla velmi dobře a svižně. Chvílemi to pro mě ale bylo nudné. Po knize jsem sáhla proto, že je to četba k maturitě a protože jsem chtěla shlédnout film. Myslím, že filmová podoba se celkem vyvedla.
Velký Gatsby mě nadchnul. Prvních pár kapitol mě tolik nechytlo a zezačátku bych rozhodně neřekla, že to je kniha, od které se nelze odtrhnout. Když jsem ale hlouběji pronikla do děje, kniha mě úplně pohltila. Pokaždé, když se mě někdo ptal, jak bych tuto knihu popsala, okamžitě mě napadlo slovo ,nádherný'. Propadla jsem kouzlu Fitzgeraldova stylu psaní, zamilovala jsem se do jeho slov a výrazů, které použil. I když jsem některé věty musela přečíst dvakrát, aby mi plně došel jejich význam, pokaždé mě okouzlilo, jak si Fitzgerald s jednotlivými větami pohrál a dal si záležet na každém detailu. Jediné, co mě mrzí, je, že jsem film viděla dřív, než jsem stihla dočíst knihu. Nejen že jsem věděla, jak příběh skončí (od toho momentu jsem Daisy nenáviděla a řekla bych, že se pro mě stala nejhloupější ženskou hrdinkou, i když konkurence je v dnešní literatuře dost vysoká), ale přišla jsem o kouzlo vytvořit si v mysli vlastní svět. Upřímně řečeno, film je moc dobrý, nechybí v něm skoro nic (což mě příjemně překvapilo, v dnešní době se málokdy film skutečně podobá své literární předloze, ale vzhledem k rozsáhlosti a propracovanosti díla se nic vynechat nedalo, aniž by se příběh zbortil jako domeček z karet), ale přece jenom Gatsbyho večírky nejsou popisovány až tak velkolepě. Jinak nemám absolutně co vytknout a celkový dojem, který ve mě kniha zanechala jsem už dlouho z jiné knížky neměla.
Je to pěkně napsané a má to hezkou atmosféru, ale zápletka je taková obyčejná, jako kdyby to nebylo dotaženo do hloubky...
Nevím čím to je, ale do první poloviny knihy jsem se spíše nutila, konec skvělý. Daisy je pro mě i přes to všechno nejzajímavější postavou.
Z filmu jsem byla nadšená, knížka se mi líbila o trochu míň. Byla ale poměrně krátká a dost čtivá. Navíc se mi líbil příběh, takže za mě to jsou určitě 4*
Tak víc jak půlku knížky jsem si říkala o čem to vlastně je, pořád jsem nějak nenacházela smysl, byla to pořád taková oddechovka, nic moc, nuda ne, ale prostě oddechovka, žádná sláva a já si pořád říkala, co teda potom na té knížce všichni vidí, ale konec mě konečně osvětlil, co nám chtěl autor ukázat a tak těch posledních 40% knihy byla bomba, všechno zapadlo kam mělo a kniha ve mě rezonovala hodnou chvíli po dočtení posledních řádků. Kdyby byla možnost dát 3 a půl hvězdy tak dám, ty tři mě přijde málo, ale čtyři bych tomu zas asi nedalo. To by to muselo být víc jak 40%.
Ač jsem ji zvládla přečíst za necelé tři hodinky jednou takhle večer, budu si ji muset přečíst znovu. Líbí se mi, že čtenář musí zapojit mozek a fantazii, něco si domyslet a vůbec si to celé představit tak nějak detailněji, než jak Fitzgerald popisuje. Na druhou stranu mě upřímně zklamalo, jak krátký ten román je. Totiž ta líná část mé představivosti by s chutí ráda hltala o něco víc stránek z pera autora. Ale rozhodně zanechala dojem.
Po dočtení jsem v sobě nechala pár hodin rezonovat dojmy, abych byla schopná říct konečný verdikt. Lehké zklamání. Forma je skvělá - čtivá, vyváženost myšlenek, dialogů a děje - což už jsem tušila od chvíle, co jsem kdysi nahlédla do Něžná je noc. Jenže ten obsah... Ani po stránce děje, ani myšlenek to nepředčilo Fitzgeraldovu schopnost pracovat se slovy. Žádné z postav se nevěnuje dostatečně hluboce na to, aby se dala považovat za víc než jen nositelku děje a klíč k zápletce. I charakterizace postav Buchananových v úvodu je z hlediska naratologického banální a průhledná (na člověka F. talentu až moc). Tom jako od začátku nepříjemný v každém ohledu, Daisy jako v každém ohledu dráždivá; černobílé vidění by se dalo odpustit vzhledem k tomu, že je vidíme očima Nicka (a je to tedy jeho černobílé vidění, ne autorovo), ale přijde mi, jako by si tím usnadnil práci, ošidil psaní jako Hollywoodský scénárista, místo aby zamakal trochu nápaditěji, jak by se hodilo na zručného romanopisce.
Ale tři hvězdy si zaslouží každopádně - přečteno za dva dny bez větších překážek a výlevů čtenářské nevole.
(Nemůžu si pomoct, ale v některých místech mi vadil i překlad - vydání od Ledy, Červenka, Tomský; jako bych cítila za českými slovy strukturu anglických vět, což je zvláštní, protože tyto dva jazyky si od sebe co do stavby vět moc půjčovat nemohou).
Knížka je příjemná změna, oproti knížkám, které vycházejí dnes. Občas jsem se sice ztrácela, některé věty jsem si musela přečíst vícekrát, ale jinak se mi příběh moc líbil. Až na ten konec, ten mi přišel trošku ..... nevkusný? Jinak ale doporučuji!
První polovina opravdu nic moc, konec to zachránil. Poselství v tom určitě je, pochopitelné a poučné. Ale nepatří mezi ty knihy, od kterých se člověk nemůže odtrhnout, bohužel.
Kniha na mě velice zapůsobila. Přečetla jsem ji jedním dechem a do poslední chvíle netušila, jak příběh skončí. Nemohu jinak než doporučit.
Když jsem Gatsbyho četl prvně, tak jsem asi četl úplně jinou knihu, protože napodruhé na mě zapůsobila úplně jinak. Poprvé mi činilo velký problém se vůbec začíst a neustále jsem knihu odkládal, ale teď jsem si užíval naprosto každé slovo a celkové poslání příběhu. Velký Gatsby je pravděpodobně víno, které časem zraje a nabývá na své kvalitě, tudíž se lépe vychutnává - jinak bych svůj vztah k této knize nepopsal...
NEČTĚTE, JESTLI JSTE SI KNÍŽKU JEŠTĚ NEPŘEČETLI, PROZRAZUJI KONEC! :) Viděla jsem i nové zpracování ve filmu. Ještě přesně nevím, jaké pocity mít, jak z knihy, tak z filmu. Něco mě na tom ale zasáhlo. Ukázalo to svět takový, jaký je. Že Getsby na konci knihy zemřel a všichni se k němu otočili zády, krom Nicka a otce, nebylo zas tak překvapující- stává se to v hodně knihách. Ale to, že nebyl se svou láskou? že radši utekla? přesně jak je v knize: tito lidé napáchají spoustu zlého a pak se stáhnou ke svým penězům. Doporučuji ji, kvůli představě té doby a kvůli pocitu malichernosti.
„Gatsby věřil v to zelené světlo, v šílenou vzrušující budoucnost, která před námi rok od roku ustupuje. Teď nám unikla, ale to nevadí - zítra poběžíme rychleji, ještě víc rozpřáhneme paže... A jednoho nádherného rána -
Tak se potácíme kupředu, jako lodě proti proudu , bez přestání odnášeni zpět do minulosti."
Můj osobní názor je, že tato kniha by si zasloužila mnohem vyšší hodnocení. Myslím si, že její problém je v tom, že spousta lidí jí nedokáže správně pochopit a uchopit příběh tím správným způsobem. Ono by se možná na první pohled mohlo zdát, že je kniha nudná a o ničem, ale jakmile pochopíte autorův záměr, poznáte, že Velký Gatsby je jedním slovem úžasný.
Důležité při četbě této knihy je to, že je nutné nahlédnout do hloubi slov a přijít na jejich opravdový význam, nechat se vtáhnout i do toho, co je schováno pod povrchem. No, a když se to povede, to už je úplně jiná jízda. Téma bylo podle mého dost silné. Dalo by se říct, že celá tato kniha je jakýsi skrytý vzkaz o tom, jak je svět zkažený a nespravedlivý. A je smutné, že myšlenky, které se nám Fitzgerald pokusil sdělit, jsou pravdivé.
Mě osobně dokázal příběh naprosto pohltit. Dívat se na věci z pohledu Nicka byla skvělá zkušenost.
Gatsby (a jeho věčírky :D) mně zkrátka učaroval. Jen mě, jako čtenáře, mrzí, že mu autor nevěnoval více pozornosti, protože si myslím, že z jeho postavy se dalo vytěžit ještě mnohem víc, než co bylo v knize předvedeno. Ale z druhého pohledu je možná jen dobře, že této postavě ještě stále zůstal jakýsi tajemný opar, jelikož jsme se o jeho životě nedozvěděli vše a jen mu to dodává na intenzitě.
Čeho ale opravdu lituju je, že ke knize jsem se dostala až na popud nového filmového zpracování (které je fantastické a neskutečně dobře zpracované). Kdyby tomu bylo naopak, dokázala bych si atmosféru vychutnat ještě mnohem víc.
To ale nic nemění na tom, že Velkým Gatsbym, ať už jako knihou, tak filmem, jsem unešená.
„ Musel se asi dívat na neznámou oblohu nehoře mezi děsivými listy a zachvět se, když shledal, jak groteskní věc je růže a jak hrubě vypadá sluneční světlo na sotva stvořené trávě. Nový svět, hmotný, aniž byl skutečný, kde ubohá strašidla, vdechující sny jako vzduch, přelétala bez cíle z místa na místo…jako ta popelavá fantastická postava, která se k němu blížila mezi beztvarými stromy.“
Váhám nad tím, jak vlastně hodnotit Velkého Gatsbyho. Na jednu stranu první polovina příběhu plynula pomalým, téměř lenivým tempem nudící se bohaté smetánky dvacátých let minulého století a ukazovala právě tuto vrstvu s jejími prioritami, zájmy a zábavami a taky její izolací ve vlastním světě ukrytého stranou očím běžných smrtelníků. Na druhou stranu to byla sonda do této vrstvy společnosti hodně zajímavá a knížka je psána čtivým stylem. Druhá polovina a zvláště konec mě zaujal a byť směřoval k nevyhnutelnému konci příběhu, tak na mě působil mnohem víc. Kdyby byl Velký Gatsby psán takhle jako celek a ne jen posledních třicet stran, tak by to bylo pěti hvězdičkové dílo. Postavy byly vykresleny celkem věrohodně a Gatsby toho v sobě ukrýval podle mě mnohem víc, než autor v knížce naznačil (ať už se jednalo o jeho dobrou či horší stránku). Za přečtení rozhodně stojí, ale nemůžu se ubránit pocitu, že je to spíše jen lehce nadprůměrné dílo a ve světové literatuře se dá nalézt zásadnějších děl většího významu než Gatsby mnohem víc, nicméně neupírám této knize její kvality a to i v rámci toho nač jím chtěl autor zacílit...
Knihu jsem si koupila, protože jsem jela za rodiči a jiná kniha, kterou teď čtu, zůstala na stole :) Paperback za 149,- "to mě nevythne", řekla jsem si :)
Číst jsem začala nakonec až o pár dnů později, přesně v úterý na cestě do práce a dnes, ve čtvrtek jsem ji dočetla o pauze :) Knihu jsem přečetla jedním dechem /nutno podotknout, že jsem MHD čtenář, doma knihu neotevřu/ a naprosto mě uchvátila!
Příběh, vyprávěný Nickem má vše, co mít má:) Je tam popis osob, pocity, okolí a vše tak úžasné vyprávěné, že máte pocit, že jste uvnitř příbehu. Představovala jsem si první setkání s Gatsbym, jako s oslnivým mužem, na kterého nejde přestat koukat, jaké by to bylo být "přítelkyní" Daisy a co bych dělala já, kdybych byla Myrtle :)
Pro mě je to oslnivá kniha a já teď jen přemýšlím, jestli se mám kouknout na film a doufat se zatajeným dechem, aby mi tu knihu nezkazil...
Velkému Gatsbymu docela škodí jeho zprofanovanost. Problémem je, že děj je příliš jednoduchý a mnozí čtenáři nedokáží vidět dál, než za slova tištěná černá na bílém. Přitom Fitzgeraldovy myšlenky nejsou ukryté nijak hluboko! Stačí jen pozorně číst a nekárat postavy za jejich povrchnost, ale ptát se, proč jsou takové.
Vzhledem k tomu, že do kin dorazilo nové zpracování tohoto slavného románu, rozhodl jsem se vrátit se k němu. Kdysi jsem jej rozečetl, ale příliš mě nebavil a po čtyřiceti stranách jsem jej odložil. Nejspíš jsem jej považoval za nudný, což by se tak o devadesáti stránkách rozhodně dalo konstatovat. Dnes se na Gatsbyho dívám trochu jinak. Především mi učarovala silná atmosféra a myslím si, že Gatsbyho velkolepé večírky jsou pro film jako stvořené a věřím, že právě Baz Luhrmann si s vizuální stránkou pěkně pohraje. Pokud jde o obsah a příběh, dá se říct, že je to jedna velká sžíravá kritika povrchního života smetánky, jenž je na první pohled úžasný a báječný, ale při bližším zkoumání se v plné nahotě odhaluje jeho vyprázdněnost. Na film se rozhodně těším.
Mám ráda příběhy ze snobské společnosti, a proto to byl také jeden z důvodů, proč jsem po této knize sáhla. Dalším byl ten, že to je povinná četba a poslední důvod byl ten, že jsem se chtěla podívat na film, který zrovna vysílají v kinech, ale ještě předtím jsem si chtěla přečíst knihu. Ze začátku mě příběh trochu nudil a nevěděla jsem, o co přesně tam jde, ale nakonec mě to chytlo. Ještě dlouho jsem přemýšlela o Gatsbym a jeho pohřbu.
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura angličtina dvojjazyčná vydání 20. léta 20. století rozhlasové zpracování americké romány
Autorovy další knížky
| 2019 |  Velký Gatsby |
| 2009 |  Podivuhodný případ Benjamina Buttona / The Curious Case of Benjamin Button (dvojjazyčná kniha) |
| 1979 | Velký Gatsby / Poslední magnát |
| 1992 | Krásní a prokletí |
| 1976 | Něžná je noc |
přiznávám, že nevidět film po zhruba 50 stránkách, knihu bych nedočetla...