Velký Gatsby
Francis Scott Fitzgerald
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/227003/bmid_velky-gatsby-Cc4-227003.jpg
4
4551
4551
Vrcholné dílo z dob největšího flámu v dějinách USA, který Francis Scott Fitzgerald označil za „jazzový věk“ a sám do něj vydatně přispěl mnoha soukromými improvizacemi a pocity „ztracené generace“, přináší milostný příběh z lepší společnosti. Selfmademan Jay Gatz řečený Velký Gatsby i krasavice Daisy Buchananová pronikli v éře prohibice do těchto sfér každý po svém a tak se vyrovnávají i s novým životním stylem a břemenem americké „nevinnosti“. Nesoulad v jejich představách je leitmotivem románu, jenž přezkoumává romantický ideál mámivého „zeleného světla“ – oné „šílené, vzrušující budoucnosti, která před námi rok za rokem ustupuje“ – a posléze ho nemilosrdně obětuje na oltář mýtu o věčné lásce. Fitzgeraldovo působivé zpracování meziválečné podoby amerického snu přinášíme v novém, moderním překladu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2011 , Leda , RozmluvyOriginální název:
The Great Gatsby, 1925
více info...
Přidat komentář
Knihu čtu až poté, co jsem několikrát viděla film, který mi přišel o něco lepší než kniha.
Klasika, kterou jsem s hanbou přečetla až nyní, když už nějaký ten rok sjíždím X-té gumy =) Nevím, číst to v dobách studií na gymplu, asi by mě to uchvátilo. Měla jsem však pocit, jako by šlo o příliš malý kousek másla namazaný na příliš velký krajíc (zatímco jsem očekávala pořádnou máslovou porci). Hlad z toho sice nemám, ale necítím se spokojeně napucnutá. Psychologie postav jede jen po povrchu, děj mi také přijde jen jako letmé sklouznutí se po malé zmrzlé louži... Výjimečně platí, že film mě na lopatky dostal víc.
„Do letních nocí zaznívala z domu mého souseda hudba. V jeho modrých zahradách přecházeli muži a děvčata a pohybovali se jako noční motýli mezi šepotem, šampaňským a hvězdami.“
Ve snech můžeme být, čím chceme, nebo, kým chceme, můžeme si splnit všechno, po čem toužíme … realita ale nebývá tak milosrdná.
Příběh Velkého Gatsbyho je příběhem o iluzích a sebeklamech … v lásce, přátelství, věrnosti, úspěchu, které nám brání žít … skutečný život!
Velký Gatsby je jedním z příběhů o ztracené generaci, tentokrát 20tých let … o generaci, která se ztratila v iluzích o oslnivé budoucnosti plné bohatství a prosperity, a která /ještě o tom neví/ bude brzo čelit realitě let 30tých. V tuto chvíli je totiž poválečný vývoj v Americe přímo strhující – a to po všech stránkách … ze všech klubů a barů je slyšet jednoduše rytmický a optimistický jazz a melancholicky uklidňující blues … tvrdá realita je zatím v nedohlednu a hrdinové tohoto příběhu tak můžou prožívat své životy ve stínu svých iluzí, ale i oni se ze svých snů probudí … a budou nakonec muset realitě čelit.
Teď ale … „světla září jasněji … orchestr hraje … a smích se rozlévá hýřivě kolem … sebevědomé dívky, které se proplétají sem a tam mezi obtloustlejšími a stálejšími hosty, stávají se na vypjatý, radostný okamžik středem skupinky, a potom, vzrušeny svým triumfem, klouzají dál v moři přelévajících se tváří, hlasů a barev pod stále se měnícím světlem.“
Ve Velkém Gatsbym vám autor představí vzorek vyšší společnosti a celkem věrohodně a podrobně popíše mezilidské vztahy uvnitř – pomocí vypravěče Nicka vás zasvětí do jejich minulosti, názorů a snů … právě večírky u Gatsbyho odhalují jejich povrchnost a omezenost, kdy smyslem života jsou peníze, velké domy, drahé šaty a nová auta, a cílem … zahnat nudu! Kdo nemá peníze, nestojí za pozornost …
A sám Gatsby? … pro ostatní je hrdina, žije totiž americký sen! … zbohatl a má všechno po čem touží a na ničem jiném přeci nezáleží … ale pro Gatsbyho jsou peníze něčím jiným, vidí v nich prostředek ... pro získání lásky, ale jde to? Kdepak, Gatsby jen sní svůj vlastní sen, a ani tahle iluze ve světě reality prostě neobstojí!
„Byla první „slušnou“ dívkou, kterou v životě poznal. S lidmi jejího druhu přišel do styku za různých neobjasněných příležitostí, ale mezi ním a jimi byl vždycky neviditelný ostnatý drát. … byla pro něho dráždivě žádoucí. … Bylo v tom zralé tajemství, nápověď, že nahoře jsou ložnice krásnější a chladnější než jiné ložnice, že chodby pulsují veselým a skvělým životem a že někde čekají milostná dobrodružství, která nejsou zatuchlá … ale svěží, oddychující a vonící zářivými letošními automobily a tanečními večírky … Vzal si, co mohl dostat, hltavě a bezohledně … nechal ji, aby uvěřila, že je osobou ze stejné vrstvy jako ona sama – že je plně schopen se o ni postarat. Ve skutečnosti takovou možnost vůbec neměl, … nedopadlo to, jak si představoval. Snad měl v úmyslu vzít si, co může, a jít – ale tu shledal, že se zavázal jít za svatým grálem!“
PS: měla jsem to podobně jako "sgjoli"- komentář níže - přilnout k postavám povrchním a pro mě tak nudným, se mi taky nedařilo.
Miluju ten příběh. Krásná ilustrace tehdejší doby. A překvapivě i nádherná filmová adaptace :)
Moje oblíbená kniha, moc dobře se mi četla. Do Gatsbyho se člověk hned zamiluje :-) Je ale pravda, že se nemusí líbit každému. Ale troufám si tvrdit, že v tomto případě se mi asi víc líbilo filmové zpracování, což jako knihomol často neříkám! :-)
Moje nejoblíbenější klasická literatura. Vrcholné dílo F. S. Fitzgeralda. Vlastním pět vydání v pěti různých jazycích. Jsem blázen, já vím. :-) Pan Fitzgerald, to byl pán pařmenů, spolu se svojí manželkou Zeldou si dokázali užít Jazz Age a Roaring 20s. Jeho knihy jsou odrazem života večírků a společnosti smetánky, o velkých úspěších i hrůzných pádech. Jsou chvíle, kdy vám peníze nekoupí ani štěstí ani lásku. A minulost také nelze opakovat, jak v to věří věčný snílek Gatsby. Doporučuji i jeho další knihy jako Něžná je noc, Krásní a prokletí, i povídku o Benjaminovi Buttonovi :-)
Na maturitní četbu super kniha, ačkoliv téma není až tak zajímavé, je velmi dobře napsaná a skvěle se čte. Ale film je asi lepší.
Kniha mě příliš neoslovila. Postavy mi přišly nevýrazné, bez hlubší psychologie, nedokázala jsem s nimi soucítit. Musím říci, že mě překvapivě oslovil více film.
Záleží co kdo od této knížky očekává, pokud nějakou pecku, tak bude nespokojen. Pokud knihu z období ztracené generace v high society, tak našel to pravé.
Konečně jsem se po letech odhodlávání dostala k přečtení této knihy. A nejsem si jistá, jak moc dobře dokážu tuto knihu ohodnotit.
Autor tu myslím celkem přesvědčivě zachytil atmosféru 20. let, bujarost a nevázanost okázalých večírků plných jazzové hudby, šampaňského a snahy užívat si teď a tady. Když se ale čtenář pozorněji podívá za tuto oponu plnou pozlátka, uvidí tápající lidi hledající sebe sama a vlastně neschopné se najít a ukotvit se.
Pokud hledáte knihu našlapanou akčním dějem, tak asi narazíte. Velký Gatsby je spíše pocitová a atmosferická jednohubka, než nějaký dějem nadupaný příběh. Příběh je dost melodramatický a plný melancholie a ta atmosféra se mne asi dotkla ze všeho nejvíc. Melancholie, atmosféra, zachycení té doby... to se mi líbilo.
Nedokážu ale knihu hodnotit naplno. Jednak mi trvalo, než se mi do knihy podařilo začíst. Přiznám se také, že jsem měla potíže k postavám nějak více přilnout a ztotožnit se s nimi. A i ten závěr mi připadal, že vyšuměl do ztracena a působil dost pomíjivě.
Hodnotím tedy průměrně. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla a že jsem si mohla rozšířit svůj literární obzor o tuto klasiku, ale u vytržení také nejsem...
Schválně jsem si pro srovnání po dočtení pustila film a musím říct, že Velký Gatsby je ten z ojedinělých případů, kdy je film lepší než knižní předloha. Knížka je samozřejmě hezká a popisy postav a prostředí byly fenomenální, ale chyběla ta správná atmosféra. Žádné finální vyvrcholení v knize nenastalo. Prostě to jen tak... Vyplynulo. Dávám ale knize pěkné tři hvězdičky.
Tato kniha je jedna z mala, kde upřednostňují filmové zpracování nad kniznim. Příběh v knize se vleče, je naplněny mnoha nedůležitými a nezajímavými informacemi o vypravěči. Vše zajímavé a podstatně se odehrálo během několika malo stran.
Musím povedať, že kniha ma veľmi nebavila. Škoda. Za mna neodporúčam, ale skrz počet strán sa to dalo...
Prajem príjemný zvyšok dňa. Užite si ho a hlavne buďte zdraví. :D
Jsem trochu zklamaná.
Abych pravdu řekla, kdyby nebylo filmu s DiCapriem, nějaký Gatsby by mě ani nezajímal - avšak právě díky filmovému zpracování jsem byla jako u vytržení, když jsem zjistila, že je natočný podle knižní předlohy.
Knížka mi ležela v knihovně delší dobu, ale k přečtení jsem se dostala až teď, díky zařazení díla na seznam knih k maturitní četbě.
V příběhu mi chyběla nějaká větší akce, vyvrcholení děje... Nedočkala jsem se.
Je to klasika, k re-readingu už se ale nevrátím.
Fitzgerald mě přenesl do Ameriky dvacátých let jakoby kouzelným prutem se svým výběrem slov, popisy postav a prostředí. Dojala mě slabá a zrádná Daisy, kterou si dovoluji plně kritizovat, neboť si nedovedu představit sama sebe na jejím místě. Filmový zpracování má stejně pestrobarevné části jako samotná kniha.
Autor je mistrem slova. Jeho popisy prostředí a barvitě popsané charaktery vás přenesou přímo na jeden z pověstných, nekonečných večírků u pana Gatsbyho. Je to zajímavá sonda do prostředí lepší společnosti v meziválečném období.
Přesto je kniha taková nijaká, postrádala jsem pořádný příběh i vyvrcholení.
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura angličtina dvojjazyčná vydání 20. léta 20. století rozhlasové zpracování americké romány
Autorovy další knížky
| 2019 |  Velký Gatsby |
| 2009 |  Podivuhodný případ Benjamina Buttona / The Curious Case of Benjamin Button (dvojjazyčná kniha) |
| 1979 | Velký Gatsby / Poslední magnát |
| 1992 | Krásní a prokletí |
| 1976 | Něžná je noc |
Po dočtení téhle knížky jsem chvilku, tj. pár dnů seděl (tedy metaforicky řečeno; pracovní dovolenou člověku nedají jen kvůli knížce se špatným koncem) a přemýšlel, co takhle napsat.
Knížka to nebyla nijak dlouhá, četla se vážně dobře (hlavně ke konci to chytlo takový spád, až jsem byl vděčnej, že me v mládí naučili plavat, jinak bych se asi utopil), a nezpochybnitelným plusem bylo, že všechny ty meganadudózní pařby zažil i tady jmenovec „džejefkeje“, čili psal takříkajíc z vlastní zkušenosti.
Přesto mám pocit, že ještě pár stránek by klidně snesla, některé věci mi nebyly jasné (hlavně teda příběh tady paní Daisy).
Za docela dobrý považuju fakt, že v této knížce není jeden určitej padouch, ale vyskytuje se zde padouch kolektivní (seriózně – tohle neměli ani Na Větrné hůrce), jelikož ve finále nese prakticky každý svůj díl viny, a to včetně vypravěče.
Co ale musím vychválit až do nebes, je ilustrované vydání od Ledy. Ilustrace jsou fakt nepopsatelně krásné, stejně jako obálka a celkové technické zpracování. Jsem rád, že i u nás vycházejí TAK krásné knížky.
Shrnuto – díky zmíněným nedostatkům nedám pět, ale jen čtyři silné a rychlé * (plus deset imaginárních za ilustrované vydání).
P.S. Všem, kteří by rádi se Scottem utopili pár dalších (neknižních) chvil, doporučuju film Woodyho Allena Půlnoc v Paříži, kde se postavy FSF a jeho ženy Zeldy několikrát důležitě mihnou.