Veselí
Radka Třeštíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/386002/bmid_veseli-0qh-386002.jpg
3
2493
2493
Když dojdete až na konec slepé ulice, máte dvě možnosti, přešlapovat na místě, anebo se vrátit. Třiatřicetiletá Eliška se rozhodla pro návrat. Zpátky na jižní Moravu. Do svého dětského pokoje. K rodičům. K sobě samé. Ke své podstatě. Protože doma jsou odpovědi. Nová kniha s autobiografickými prvky se jmenuje Veselí podle Třeštíkové rodného Veselí nad Moravou.... celý text
Přidat komentář
Proti jiným výborným knihám autorky, které jsem úplně zhltla, mi tato vůbec nesedla.
Kniha mi byla doporučena jako oddechovka - četla jsem pár let před tím Bábovky a čekala tedy něco podobného. Ale musím říct, že to až taková oddechovka nebyla. Četla jsem rozhovor s autorkou, kde říká, že se v knize promítá spuosta jejích vlastních vzpomínek a zážitků z dětství a dospívání. Vč. nelehké situace, kdy jí odcházel tatínek. Právě tyto chvíle byly z knihy nejsilnější a pro mě i nejupřímnější. Možná jsem i autorku díky tomu trochu uviděla jinýma očima. Jinak ale postavy podobně nesympatické a nepříliš charakterní jako v Bábovkách. Mám raději, když můžu v hrdinech knihy spatřovat během čtení své přátele nebo dokonce i sama sebe, ale to šlo s těmito lidmi z Veselí dost těžko... :)
Mě také překvapuje nízké hodnocení. Mně se to četlo velmi dobře, ano, je to oddechovka, ale skvěle a vtipně napsaná. Třeštíková je prostě dobrá!
Překvapuje mě nízké hodnocení. Kniha se čte dobře. Jsem ráda, že jsem se nenechala komentáři zviklat a dala jí šanci. Pokud je tato nejslabší, těším se na ty ostatní. Po pro mě oblíbených krimi a thrillerech je to příjemný odpočinek.
Za mne zbytečná kniha, nebavilo mě to, nedočetla jsem. To už některé jiné knihy se mi od paní autorky líbily o chlup více. Ale kupovat si ji do své knihovny nebudu, maximálně si půjčím novinku v knihovně, protože jinak to nemá cenu pokud se její styl psaní nezlepší.
Do čtení této knihy se mi nechtělo, nakonec musím uznat, že se četla dobře, pobavila mě, ale něco tomu chybělo...
Přiznávám, že po knize jsem sáhl hlavně proto, že zmíněné městečko Veselí dobře znám a taky proto, že ji doma nikdo jiný číst nechtěl. A já mám vždycky pocit, že kniha nemá zůstat jen tak marně ležet a že by ji někdo přečíst měl. Tož jsem ji přečetl. Kniha se četla lehce a rychle, žel především proto, že nenabízela nic k zamyšlení a že po určité době sváděla k přeskakování nezajímavých a poměrně značně se opakujících pasáží. Měl jsem pocit, že čtu nekonečné slohové cvičení středoškolské pubertální grafomanky, která má nutkavé puzení čtenáře poměrně detailně obeznámit se všemi aspekty svého celkem nezajímavého a všedního pubertálního života (smutné přitom je, že hlavní hrdince je prý už třiatřicet). Nicméně kniha byla v rámci prokrastinování přečtena, ale po dalších knihách této autorky už nejspíš nesáhnu. Nějak pro to nemohu nalézt žádný rozumný důvod.
Veselí je takové nenáročné čtení. A myslím, že ti nenároční čtenáři to ocení. Těch je totiž pořád valná většina. Těch, co si knížku přečtou jednou za čas. Jen tak. A protože to bývají čtenáři, kteří sáhnou po knize hlavně z toho důvodu, aby si odpočinuly, tak chtějí něco, u čeho se občas zasmějí, občas dojmou, ukáže jim to život někoho odvedle a zároveň po dočtení posledních řádků, knihu jen zaklepnou, odloží a už se k ní nikdy nevrátí. A Veselí to splňuje.
- Když pominu tu nelogičnost začátku, kdy si PR pracovnice rozhodne v rodném městě jen tak otevřít obchod se zbožím, kterému nerozumí, aby dokázala, že marketing má v krvi, tak byla první část knihy taková milá. Hezká. Aj vtipná. Popisy tak akorát, člověk si vše dokázal jasně představit.
- Vzhledem k té promiskuitě asi nebude ale Eliška oblíbenkyní všech. Což taky může být kámen úrazu, protože když se vám protiví hlavní hrdina, tak co pak? Část životního příběhu ale máme podobnou, tak jsem ji to omlouvala.
- Nářečí za mě super. Díky němu to bylo mile odlehčené. Asi bych úplně nešťourala v tom, proč má stará bába stejné nářečí jako mladý jinoch. Reálie vem čert. Tady jde přece jen o mainstreamovou literaturu.
- popis tátova odchodu, klobouk dolů.
Taky jsem tu četla koment o tom, jak se v knize zas Pražáci dělají důležitější. To, tedy nevím, kde k tomu autorka přišla. To, že se na Pražáky dívají na Moravě tak nějak skrz prsty, to je skoro dogma. A platí to i naopak. Bydlela jsem v Praze, kde mi "nadávali" do Ostraváků a v Ostravě, kde bydlím teď, mi zas říkají Pražáku. A nikoho už nezajímá, že jsem z Pardubic :-)
67% mi přijde žalostně málo, takže dávám 5*, abych trochu ten průměr zlepšila. Jinak bych dala 4.
Vzhledem k negativním recenzím jsem vůbec neměla v úmyslu tuto knihu číst. Ale člověk míní a život mění. Náhodou se mi dostala do ruky a nelituju.
Přečteno těsně po vydání, když jí byly plné obchody :) Tenkrát se četla dobře a rychle, v hlavě mi z ní nezůstalo nic. A mám pocit, že stejný komentář můžu zkopírovat i k dalším knihám RT.
O návratu domů. Ale tiráž slibuje víc, než v knize je - moc odpovědí doma nenalezla. Hezky se čte. Zarazila mě nezralost postav - všech, snad jen s vyjímkou matky (jinak jí neřekne, ani nevíme, jak se vlastně jmenuje). Ta jediná má nějaký směr a ví, co se životem. A ví, kdy má odejít a tím (snad) pomůže Elišce aby vzala svůj život vážně. Nářečí se mi líbilo.
Presne tuhle knihu jsem potrebovala, bavila me, usmivala jsem se, rvala smichy, i utirala slzy.
Jsem z knihy trošku rozpačitá. Jasně, hlavní hrdinka nám nemusí být 100% sympatická, čistě kladní hrdinové neexistují ani v životě, takže jsem jí v řadě věcí rozuměla. V řadě věcí vůbec ne. Když bych měla napsat o čem ta kniha vlastně byla, tak já ani nevím. A pozor, teď se dopustím spoileru.
Veselí vypráví o návratu nezralé a nedospělé (ač třiatřicetileté) holky z Prahy na Moravu. O tom, jak se vyspala s několika muži, o tom jak od těch mužů chce to, co jim sama nedokáže nabídnout, o tom, že když nevíte co chcete, tak je těžké směřovat za nějakým cílem. Smysl provozování toho obchodu jsem nepochopila vůbec. Celkově jsem alergická na knihy, ze kterých cítím nadřazenost velkoměst (Prahy) nad venkovem a lidé z venkova nebo maloměsta jsou tam popisováni jako burani. Jediného inteligentního člověka bez sklonu k alkoholismu, kterého hrdinka potkala, potkala na akci v Brně. Konec to nemělo vlastně žádný - zakončeno do ztracena. Mnohokrát opakované city, pocity a myšlenky. Máte chuť do hlavní hrdinky kopnout a zařvat: "Ty krávo, proč to děláš, když víš, že je to blbě?".
Odcházení otce paní Třeštíková popsala velmi dojemně a věrohodně. Člověk možná opravdu v takovéhle situaci myslí na podobné banality, jako že tohle je asi poslední větrník, který v životě sní .... marně ale přemýšlím, jaké odpovědi v knize hlavní hrdinka našla. Podle anotace tam nějaké být měly.
Kniha ma na prvých 50 stranách bavila a čakala som, že sa ponoríme do príbehu a rozpitváme postavy do hĺbky. Ale postavy vo Veselí hĺbku nemajú, povrchne plávajú životom, nechajú sa unášať sem a tam, akoby bez skutočných citov. Sex sem, sex tam, všetci pijú, decká len nejako sú, zvraty deja hodné latinskoamerickej telenovele. Ďakujem, takúto lacnú komerciu si neprosím.
2* za nárečie.
Zábavné čtení i přes ty smutnější pasáže. Jen mě překvapilo to nářečí ve vlaku v Kolíně... Bydlím ve Veselí, takže jsem hledala spojitosti a úplně jsem se nechytala. Podle autorčina popisu, bych se tady asi ztratila ????
Od této autorky to byla moje první kniha a asi i poslední. Sice kniha je psaná skvělým stylem, který se dobře čte a občas nechybí i humor, ale chybělo mi tam něco, díky čemu bych měla chuť sáhnout po další knížce. Navíc jsem stále čekala, kdy konečně dojde k nějakému zvratu, ale nedočkala jsem se.
Vypadá to, že tentokrát půjdu proti proudu. Pro mě rozhodně nejlepší knížka od paní Třeštíkové, co jsem četla. Postavy, obsah i děj mi přišel nejvíce rerálný a pointa na mě působila nejméně depresivně. Samozřejmě nevěra byla, ale láska naštěstí taky proběhla.
Nekdy to bylo vesely :). Ale s hlavni postavou jsem moc nesympatizovala, mura jedna pelesiva.
Štítky knihy
nevěra humor Morava partnerské vztahy Slovácko mezilidské vztahy výběr partnera sousedské vztahy maloměsto české romány
Autorovy další knížky
| 2016 |  Bábovky |
| 2017 | Osm |
| 2018 | Veselí |
| 2020 |  Foukneš do pěny |
| 2023 | Kde jsi, když nejsi |
Moc příjemné čtení z moravského prostředí, které by se v knihách mělo objevovat častěji, protože nabízí únik z městské šedi, které v nových knihách rozhodně není nedostatek. Příběh je vtipný, barevný skoro jako jeho obálka a navzdory své odlehčené formě se pouští zlehka i do problematiky komplikovaných mezilidských vztahů a škodlivých vlivů, kterým jsou tyto vztahy neustále vystavovány, a to nejen v rámci rodiny. Myslím si, že v bezradné Elišce přešlapující na místě, respektive vracející se zpět ke svým kořenům, by se mohla vidět velká část generace mileniálů, proto mě překvapilo poměrně nízké hodnocení knihy. A použití nářečí je podle mě perfektní zpestření.