Veselí
Radka Třeštíková
Když dojdete až na konec slepé ulice, máte dvě možnosti, přešlapovat na místě, anebo se vrátit. Třiatřicetiletá Eliška se rozhodla pro návrat. Zpátky na jižní Moravu. Do svého dětského pokoje. K rodičům. K sobě samé. Ke své podstatě. Protože doma jsou odpovědi. Nová kniha s autobiografickými prvky se jmenuje Veselí podle Třeštíkové rodného Veselí nad Moravou.... celý text
Přidat komentář
Tak tohle mě bavilo. Ironický humor, realisticky vykreslené problémy maloměsta, ztracené nerozhodné holky i takové ty každodenní. Každý si tu může najít svoje. Líbil se mi i relativně otevřený konec
Tato kniha mě (ze všech doposud přečtených od Radky Třeštíkové) bavila úplně nejméně. Věřím, že je téma autorce blízké a hodně do knihy promítla ze svého života, ale na mě moc dojem bohužel neudělala.
Moje první kniha od autorky, nevím, co s ní. Asi obyčejný život s různými radostmi a problémy. Nějak moc alkoholu na tak málo postav. Je to druhá kniha, ve které zhruba třicátníci neví co se svým životem.(první byla Hodinky od Ašera).Párkrát jsem se zasmála, ale jinak mi to přišlo spíš depresivní. Až na matku hlavní postavy. Ta byla optimistka a žila podle sebe a přesto pro rodinu.
Dialekt mi nevadil.
Další kniha, do které mi trvalo se začíst. Také mi zpočátku vadila ta "moravština", později jsem ji ale přišla na chuť a knihu dost obohatila. Knížka se mi začala velmi líbit ve chvíli, kdy jsem zjistila, že máme s hlavní hrdinkou podobné životní osudy, názory atd. Ve chvíli, kdy použila můj oblíbený slovní obrat o hledání "vhodného genetického dárce", si mě získala, k tomu můj oblíbený moravsko-čechášský vtip s kvoknutím a bylo hotovo :).
Kniha se mi moc libila, i kdyz me hodne lidi odrazovala, ze je spise slabsi. Za mne nejlepsi co jsem od pani Trestikove cetla. Bylo to presne o tom, jaky zivot je. Realny pribeh, ktery me moc bavil.
Kniha o životě jaký je, s lehkostí, humorem a nadhledem. Doporučuji ke čtení nejen, ale především na jižní Moravě se sklenkou v ruce, ale i bez ní se zasmějete.
Veseli me hodne prekvapilo obsahem, knihu jsem dostala, takze jsem zacala bez znalosti jakychkoli anotaci. Nebyla spatna, ale obcas jsem se zacinala zlehka nudit. Kazdopadne se mi od autorky vyrazne vic libila kniha Osm.
Mě se kniha moc líbila. Nic jsem neočekávala,takže jsem nebyla ani zklamaná. Příběh tak nějak plynul,až jsem zjistila,že je najednou konec. Chvílemi jsem se smála a chvílemi jsem byla smutná. Přesně jako v životě.
Za mne spokojenost, kniha pobavila a dokonce jsem litovala, když jsem ji dočítala. Ač se hlavní hrdinka zdála být poněkud povrchní a bez posunu, dost jsem ji rozuměla a leckdy našla i podobnost se sebou samou.
Od knihy jsem čekala úplně jiný děj od začátku, ale začala mě bavit a hodně jsem se nasmála.... hned máte dobrou náladu. Takže za mě SUPER.
Od knihy jsem čekala víc. Jak už psali jiní, o Elišce se toho do hloubky moc nedozvíme, proč některé věci/činy dělá tak jak dělá. Stále jsem čekala nějaký posun, trochu mě to nutilo číst dál a dál. Ale nic ani na konci, no možná trochu.
Na knížce se mi líbí, že je strašně netradiční. Netradiční v tom, že o hlavní postavě nevíme po přečtení téměř 400 stránek vůbec nic. Naopak dějové linky ostatních vedlejších postav se posouvají a ty jediné se na konci uzavírají. Moravština mi vůbec nevadila, spíš naopak. V druhé části knihy, která se mi osobně líbila víc, si člověk uvědomí, že rodiče má jenom jedny a může se stát kdykoliv cokoliv, z čehož se zde autorka prostě vypsala. Podle mě přesně vystihla ty vztahy, kdy se lidé mají rádi, ale nedávají si to najevo nějakými gesty či slovy.
Určitě jsem od autorky četla lepší věci,ale nezatracuji tím celou knihu.Ta moravština není úplně na místě.Dnes už se v této lokalitě nepoužívá.
Pro mě perfektní knížka na dovolenou! Smála jsem se (prý jako blázen) a plakala jsem (skrytě v koutku). Hned mám chuť přečíst si další knížku od autorky.
Moravština v dialozích mi nevadila, naopak knihu příjemně ozvláštnila a přispěla k vtipnosti knihy.
Čekala jsem podle názvu něco víc humoristického, ale nejvíc mi vadilo, že konec je takový nekoncový, hlavní hrdinka neudělala žádný vývoj. Taky mi přišlo divné nedostatek komunikace v rodině. Například matka někam cestuje a čtenář se ani nedozví, proč a s kým. Anebo nám to Eliška nechtěla sdělit a je špatná komunikace mezi vypravěčem a čtenářem.
Tohle jsem četla tak dlouho, až to není vůbec "veselý". Nějak se mi to četlo těžko, i když pár vtipných pasáží tam bylo. Prostě za mě nic moc.
Štítky knihy
nevěra humor Morava partnerské vztahy Slovácko mezilidské vztahy výběr partnera sousedské vztahy maloměsto české romány
Autorovy další knížky
2016 | Bábovky |
2017 | Osm |
2018 | Veselí |
2020 | Foukneš do pěny |
2023 | Kde jsi, když nejsi |
Vzhledem k časté kritice této knížky jsem čekala průměrné čtení, ale nakonec musím konstatovat, že se mi tato knížka ze všech knížek Radky Třeštíkové líbila nejvíce. Nejen, že se mi četla jedním dechem, ale zároveň jsem se pobavila a dokonce ukápla i nějaká ta slza... Za mě skvělé oddychové čtení!!!!