Veselí
Radka Třeštíková
Když dojdete až na konec slepé ulice, máte dvě možnosti, přešlapovat na místě, anebo se vrátit. Třiatřicetiletá Eliška se rozhodla pro návrat. Zpátky na jižní Moravu. Do svého dětského pokoje. K rodičům. K sobě samé. Ke své podstatě. Protože doma jsou odpovědi. Nová kniha s autobiografickými prvky se jmenuje Veselí podle Třeštíkové rodného Veselí nad Moravou.... celý text
Přidat komentář
Z knížky mám rozporuplné pocity.. Knížka mě upoutala názvem a barevnou obálkou - a to asi bylo tak nějak všechno.. Úplný propadák to sice nebyl, ale po dočtení mám pocit, že se prostě stačí vdát za někoho se známým jménem a začít psát..
Veselí má výborný víceznačný název i skvělou úvodní větu, která zaujme a nepustí z háčku. Hlavní postava a vypravěčka zároveň je spíš tragédka než hrdinka, ale hlavně v těch neveselých pasážích jí člověk fandí nejvíce. Díky uzavřeným scénám se čte dobře od začátku do konce, který se sice může zdát trochu do ztracena, ale protože je to kniha o hledání sebe sama, dává to smysl - to taky nikdy nekončí. Podrobněji na blogu: "Proč je to bestseller?" (viz Recenze)
Na knížku jsem se těšila,líbila se mě,až na to nářečí,to mě to trochu rušilo..byla jsem zvědavá jak to dopadne,ale jaksi bez konce.....
S knihami Radky Třeštíkové se nějak nemůžu skamarádit. Připadají mi hrozně povrchní, nezáživné. Zklamaly mne už Bábovky a Veselím jsem dala autorce ještě jednu šanci. Asi poslední.
Na jejích knihách mi vadí, že mne vlastně vůbec nezajímá, jak to dopadne. Děj plyne a v jedné chvíli je utnut. Jako by autorka neměla předem promyšlenou linii, psala a psala, pak si řekla, že už je toho na knížku asi dost, skončí a vydá to jako knihu.
Tři hvězdy jsou za smysl pro humor. Ten se autorce upřít nedá, alespoň chvilkami jsem se zasmála v průběhu jinak nezáživného děje.
Humorem řešené i tragické věci, úžasná kniha k odreagování plná pravdy a života, jaký je. Taková vážná komedie, plná optimismu, kterou lze doporučit všem.
Kniha dočtena, úplně doslova souhlasím s názorem Ála41 zde i v komentářích a markéta783, jako kniha po dočtení nebyla špatná za mě teda slabší průměr, ale na to, že autorka z Veselí přímo pochází, tak své rodné město a jeho obyvatele docela shazuje....
od autorky jsem zatím jen četla Osm a to se mi líbilo moc, ale tohle Veselí.... na to, že autorka z Veselí pochází tak své rodné město a obyvatele zde hlavně na začátku docela shazuje a povyšuje se. (aspoň tak to na mě působilo). Na začátku jsem měla pocit, že čtu nějaký deníček spíš nějaké náhodné myšlenky človíčka prvního stupně základní školy. Cvičení maminek s dětmi docela trapné nebo možná pokus o vtip - nevím, ale pak po téhle akci (od strany 70) to začalo být lepší, pak nastává určitá situace a kniha dostává úplně jiný nádech.. Jsem ráda, že jsem knížku dočetla ale za mě slabší průměr a určitě budu číst i další její knihy. Co mě bavilo bylo nářečí. Bydlím odjakživa na Jižní Moravě a nedám na ni dopustit. I když my u Brna mluvíme zase trochu jinak. Když něco miluješ musíš to umět pustit....
Příjemná, velice čtivá oddychovka. Trošku mě zarazil useknutý konec, asi jsem čekala něco jiného.
Ke knihám Radky Třeštíkové jsem dost nekritický a pravděpodobně hodně zaujatý. Mám ji prostě rád a nemíním se v jejím případě pídit po nedokonalostech. Všechny její knihy mě bavili a všechny jsem je četl s chutí a nadšením.
Ne jinak je to i s touto knihou, která mi zpříjemnila nenáviděnou zimu.
Lehké a plynulé čtení, jemná vtipnost a na nic si nehrající děj popisující obyčejné lidské životy bez přehnané deprese (jak je v českých autorek zvykem) s laskavou příchutí normálnosti a všednosti. A vůbec ... mám ji rád a rád jsem s ní trávil společné večery ;-)
Neměla jsem od knih paní Třeštíkové moc velká očekávání a o to více mne překvapily. Začala jsem Veselím, které mi teda sedlo jak zadek na hrnec. Hlavní hrdinka je mi velice blízká v tom, co prožívá. Její návrat do rodného města, to, že začala nový život úplně od nuly a nechala vše za sebou, to vše je jako by někdo psal o mně. Ne, já se zatím nikam nevracím a neměním radikálně svůj život, ale ty myšlenky se mi honí hlavou pořád. Návrat ke staré lásce, potřeba uznání, učení se novým věcem... V čem mi však byla naprosto cizí, je její chování k mužům. Jak může čekat lásku a zdravý vztah žena, která si sama mužů neváží? Stejně tak mi občas lezla na nervy tím, jak sebou nechala manipulovat svou matkou a nedokázala si pořádně stát za svým.
Kniha se četla velmi lehce, zároveň jsem se od ní prostě nedokázala odtrhnout. Příběh ve vesnickém prostředí mi byl moc příjemný a nářečí v přímé řeči mi ani trochu nevadilo. Eliška mi byla blízká, zároveň mi občas lezla na nervy a jindy mi jí zase bylo líto. Tak nějak to mám i sama se sebou :-D Celkově hodnotím knihu velmi, velmi kladně, je pro mě překvapením roku 2018 a nalákala mě na další díla autorky!
Nemám moc ráda knihy od českých autorů. Ale tahle kniha byla skvělá! Bavila mě už od začátku, libilo se mi jak hlavní postava Eliška byla sarkastická ve svých myšlenkách. Jak se prala se svým životem, než našla alespoň kus sebe samý. Příběh byl zábavný, místy depresivní, ale hlavně milý a docela i reálný, což se mi moc líbilo. Nejvíc jsem asi byla nadšená, že se příběh odehrává na Moravě a ty lidi, tak ořáchle mluví ( myslím to v dobrém). ????
Ode mne to byl vědomý úkrok od mnou preferované literatury ke knihám určeným ženám – podle mého předpokladu tedy k sladkobolným a láskyplným větičkám s trochou vtipu, možná nostalgie a duchaplnosti. Vtipu, duchaplnosti a mnoha situačních absurdit jsem se dočkal dostatečně, příběh však hodnotím spíše jako hořko-sladký a hrdinka sice hledá lásku, ale tak nějak jestli ne úplně blbě, tak zatraceně k blbosti blízko. Také je zde pro mne všelijakých větiček a smutných motivů až příliš mnoho, ale seškrtáno a zfilmováno by to mohla být bomba jako od legendární dvojice Smoljak – Svěrák.
Knížky Třeštíkové mě hrozně baví. Mám ráda její přímočarý styl. Je hodně vtipná, má zajímavá přirovnání. Veselí není jen nějaká prázdninová oddychovka – kromě lehkovážného a vtipného tónu se občas objeví i myšlenky, nad nimiž se člověk musí zamyslet. Po smrti Eliščina otce vůbec kniha zvážní a zesmutní. Ono po každé smrti někoho, koho má člověk rád, už nikdy není nic tak, jako dřív, a paní autorka to tady krásně podala a ukázala. I sama Eliška je pro mě uvěřitelná – chvilku nespoutaný bohém s bordelem ve svém životě, chvilku zodpovědná a houževnatá ve svých plánech, ale pořád citlivá a empatická.
Když něco miluješ, musíš to umět i pustit …
Za mě určitě 5*, doporučení těm, kteří se chtějí a umí zamyslet a souhlas s mi-nul-o.
Oddychovka, která nemá smysl a hodnocení 70%? Nechápu. Copak nevidíte Za? Tu hloubku, duši. Pokoru. K životu i k.. moudření. :)
Ano, je napsaná lehce, ale za tou lehkostí je strašně moc.
Ve mně zanechala hodně, takže - R.T. - děkuji.
Moje první knížka od této autorky. Líbila se mi. Snad už jen,že jsem z Moravy :-) Hlavní hrdinka mně sice někdy štvala svým podivným přístupem tak jako ke všemu,ale příběh byl ze života,milý,úsměvný,taky dojemný,ale tak jak to opravdu bývá...
Po Bábovkách, myslím, že další povedená knížka. Recenze nejsou moc přívětivé, tak jsem se docela bála, ale mně se hodně líbilo. Neřekla bych, že jsou situace přitažené za vlasy a naprosto nereálné a nemožné, naopak, takový standardní život třicítky... Dost jsem se v tom viděla, hlavně návrat do maloměsta, vztahy s rodiči, to si myslím, že je vystižené naprosto přesně. Chvílemi mi tekly slzy smíchu, zhruba v půlce, kdy se děj láme, pak slzy smutku. Čte se to dobře, svižně, nemám, co vytknout... snad jen by mě zajímalo pokračování
Štítky knihy
nevěra humor Morava partnerské vztahy Slovácko mezilidské vztahy výběr partnera sousedské vztahy maloměsto české romány
Autorovy další knížky
2016 | Bábovky |
2017 | Osm |
2018 | Veselí |
2020 | Foukneš do pěny |
2023 | Kde jsi, když nejsi |
Knížka mne bavila od prvního slova. nejdříve jsem měla pocit, že mne používání nářečí bude rušit ale opak byl pravdou. První veselá půlka knihy se mi četla o poznání lépe než části, kdy se projeví rakovina u tatínka. tyto pasáže jsem brala asi příliš osobně.
Jedná se o další knihu, která mi nedala se od ní odtrhnout. 413 stran přečteno během 24 h.