Veselí
Radka Třeštíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/386002/bmid_veseli-0qh-386002.jpg
3
2492
2492
Když dojdete až na konec slepé ulice, máte dvě možnosti, přešlapovat na místě, anebo se vrátit. Třiatřicetiletá Eliška se rozhodla pro návrat. Zpátky na jižní Moravu. Do svého dětského pokoje. K rodičům. K sobě samé. Ke své podstatě. Protože doma jsou odpovědi. Nová kniha s autobiografickými prvky se jmenuje Veselí podle Třeštíkové rodného Veselí nad Moravou.... celý text
Přidat komentář
Dost nuceně a uměle psané. Není to kniha co bych zhltla a těšila se na další čtení. Zklamání.
Pro mne zatím nejlepší kniha R.T. Nejvyzrálejší.V jednom komentáři o jejích knihách jsem psala, že jsou zaplněny samými divnými lidmi. A i když ani z této knihy nevychází muži nejlépe, přece jen už to není takové šovinistické čtení pro ublížené singl čtenářky Cosmopolitanu. Možná proto, že jsem holka ze vsi, tak teď jsem se v těch charakterech nacházela, rozuměla jim, bavily mne a dojímaly současně. Téma smíření a odpuštění sobě samým , svým blízkým, odcházení, každodenní malé i velké boje o lásku, o rodinu, o štěstí, vztahy s rodiči… Je to napsané citlivě a lidsky.
Na tuto knihu jsem se těšila. Zvláště po zkušenosti s knihou Osm od této spisovatelky, která se mi hodně líbila. Musím ale říci, že tato je pro mě zklamáním. Četla se hezky, utíkalo to. Ale neoslovil mě děj. Nechápu o čem měl být, furt jen popis, konec nijaký. Za mě teda nic moc. Škoda no.
Tak první knížka od p.Třeštíkové, kterou jsem dočetla a líbila se mi.
Bylo to čtivé, místy dojemné, často jsem se zasmála....
Kniha mě bohužel vůůbec nebavila. Bábovky a Osm nasadily laťku hodně vysoko (alespoň u mě). A u Veselí jsem se hodně nudila, nešlo se začíst a děj byl nezajímavý. Pocházím z hané, znám a někdy používám naše hanácké slovíčka,ale to co bylo v knize? To byl trapas...Nene, za mě ne.
Vůbec jsem nečekala, že tuto knihu přečtu jedním dechem. Skvělá oddechovka ze života, moravština neskutečně vtipná, u některých hlášek jsem nahlas vybuchovala smíchy, smrt tatínka mi vehnala slzy do očí.. u jediné stránky jsem se nenudila - doporučuju
Tak já nevím....Radku Třeštíkovou mám jako spisovatelku ráda, její styl psaní mne baví a např. To prší moře bylo z mého pohledu skvělé. Stejně tak Osm, tam se to sem tam muselo brát jako nadsázka, ale i přesto mi to přišlo velmi dobré. Na Veselí jsem se tak dost těšila a bohužel přišlo spíše zklamání. Do cca 260 s. mě vlastně kniha moc nebavila, celý styl psaní mi tentokrát přišel povrchní, prvoplánový, jako by dialogy byly záměrně konstruované do tzv. "lidové řachandy", chvílemi jsem si prostě přišla jako kdybych seděla v kině na mainstreamové komedii, kde se většina diváků směje přihlouplým vtipům, které odhadnete ještě než přijdou (opakované vtipy s hovnocucem, laciné slovní hříčky typu - došel chleba, paní Nejezchlebová snědla čtyři krajíce apod.) Naštěstí v poslední třetině knihy mi to začalo celé připadat mnohem lepší, dialogy konečně získaly lehkou ironičnost, děj se prohloubil a celkově mi závěr přišel propracovanější než předchozí část knihy. Co se týče příběhu jako celku, v postavě Elišky jsem chtě nechtě viděla samotnou autorku. Je zcela evidentní, že touto knihou se snažila "vypsat" z určité části svého života, postava otce i matky koresponduje s několika autorčinými statusy na facebooku. Možná to je však právě tato osobní rovina, snaha zachytit jednu z etap, která už je pryč, co z tohoto románu dělá dílo pouze průměrné. Škoda, příště to snad bude zase lepší.
Málokdy knihu nedočtu, většinou se poctivě snažím, ale tady jsem to vzdala. Nevím, kde je chyba. Souběžně čtu Orfea v podsvětí; taky to není žádný čtivý trhák, ale v obou časových liniích si dokážu najít něco, co mě zaujme a nutí číst dál. Tady jaksi nic nenacházím, takže ani nedoporučím.
Kniha mě vyloženě nebavila a to se mi stává opravdu málo kdy, že něco nedočtu.
Na knihu jsem se těšila, párkrát jsem se i zasmála,ale jinak mě příliš nezaujala, navíc moc dlouhá. Asi jsem od ní čekala víc...
Tak zase ne. Další nedočtená kniha a ztracený čas. Moc dlouhé, rozvláčné na to, že se tam nic neděje a kniha nemá žádný smysluplný děj, pokud tedy nepočítám ježdění hovnocucem sem a tam (hahaha), popíjení slivovice, chození se slepicí k veterináři a jiné dějově velmi zajímavé epizody. Začátek přitom celkem legranda, říkám si autorka se dala na humor, ale buď ho bylo málo nebo moc, nevím, každopádně od půlky mě to opět přestalo bavit a dočítala jsem jen silou vůle a bez většího zájmu a stejně jsem to do samotného konce nedala. Jak to s Eliškou dopadlo netuším a je mi to fuk. Kniha je prý autobiografická, autorka z toho kraje prý pochází, udělat z lidi rodného kraje snůšku věcně nalitých neschopných lemplů... no nevím. Ale třeba jsem jen toto dílo a jeho myšlenkovou hloubku nepochopila.
Tož nebylo to zas tak špatné. První třetina mi přišla vtipná a nejlepší, ve druhé třetině to bylo smutné a konec jsem si představovala trochu jinak. Ale celkově se mi kniha líbila.
Moravská Bridget Jones. Z příjemné oddechovky se vyklubal srdceryvný příběh opuštěné ženy, která neví co se životem... Říkali mi, přečti si to, nasměješ se...Více jsem teda plakala, než se smála... Těch pár úsměvných pasáží nestojí snad ani za řeč. Líbila se mi třeba ta s jablkem. :-) Ale jinak fajn počtení. :-)
Knížka do letadla cestou na dovolenou. Nechat text jen tak plynout jako řeku a nečekat rozhřešení. Buď si v tom něco najdete, nebo ne.
Chvílema jsem se nahlas zasmála, chvílema jsem byla dojatá...Ale jako celek mi kniha přišla průměrná (Osm se mi od autorky líbila víc). Elišku jsem do nějaké chvíle chápala, pak mi to, jak střídá chlapy přišlo nějak moc. Konec to trochu vylepšil. Jako náhled do malého města a odechovka dobrý.
Ze začátku jsem si říkala, co to má jako být.. styl psaní autorky mě vyváděl k šílenství, ale od půlky knihy mě příběh začal docela bavit a nakonec jsem knihu s radostí dočetla. Každopádně toto byla nejhorší kniha od Třeštíkové, bohužel.
Štítky knihy
nevěra humor Morava partnerské vztahy Slovácko mezilidské vztahy výběr partnera sousedské vztahy maloměsto české romány
Autorovy další knížky
| 2016 |  Bábovky |
| 2017 | Osm |
| 2018 | Veselí |
| 2020 |  Foukneš do pěny |
| 2023 | Kde jsi, když nejsi |
Knížku jsem četla docela dlouho, protože jsem se do čtení musela skoro nutit. Děj mě vůbec nevtahnul, přišlo mi to zdlouhavé a o ničem. Párkrát jsem se zasmála - jablku a hlavně cvičení maminek s dětmi. Byla tam i smutná místa.
Ale asi mi celkově nesedí styl psaní.