Veselí
Radka Třeštíková
Když dojdete až na konec slepé ulice, máte dvě možnosti, přešlapovat na místě, anebo se vrátit. Třiatřicetiletá Eliška se rozhodla pro návrat. Zpátky na jižní Moravu. Do svého dětského pokoje. K rodičům. K sobě samé. Ke své podstatě. Protože doma jsou odpovědi. Nová kniha s autobiografickými prvky se jmenuje Veselí podle Třeštíkové rodného Veselí nad Moravou.... celý text
Přidat komentář
Tahle kniha ve mně zanechala dost rozporuplné pocity. Moc jsem se nedokázala ztotožnit s chováním hlavní hrdinky, co se jejích pokusů o vztah/y týče. Na druhou stranu její bolestná rodinná ztráta s pocity a jednáním všech okolo je neuvěřitelně přesně popsaná. Kdo to sám nezažil, nikdy nepochopí a já to bohužel se svojí maminkou zažila nedávno a téměř přesně stejně. Nebylo to pro mě lehké čtení, vše se mi vracelo. Kniha je velmi čtivá, na dva až tři večery.
Pro mě velmi slabá kniha, možná i pro to, že jsem ji četla po Dědině, která v sobě nese podobné téma. Neviděla jsem moc smysl celého návratu hlavní hrdiny do vesnice, ve které se vlastně necítila úplně v pohodě. Myslím, že se dalo z tématu vytěžit více.
Tak si tato kniha u mě získala prvenství. První kniha, kterou jsem nedočetla. Snažila jsem se, opravdu moc, oprostit se od toho srovnávat místa, které popisuje v knize s realitou, protože v ní žiju, ale ten dialekt a neustálá snaha autorky celé město včetně obyvatel shazovat, to fakt nešlo. Díky za krásnou reklamu po celé republice, když už nic aspoň se lidi na náš účet baví a třeba se nám tady v tom vidlákově zvedne turistický ruch, no ne?! Po první čtvrtině odloženo na neurčito, spíše navždy.
Od knihy jsem čekala trochu více, myslím si, že s hlavní hrdinou žádný posun nenastal, zato se ale stalo hodně věcí kolem ní. U některých jsem čekala, že na ni budou mít větší dopad. Na druhou stranu ale musím říct, že knížka se četla dobře, párkrát jsem se i dost zasmála, jejich prostředí jsem si dokázala živě představit i přesto, že na Moravu jsem zavítala pouze párkrát a to jako host.
Radka Třeštíková dle mého názoru neustále roste. Od prvotiny Bábovky, kterou jsem též četla, je to obrovský schod nahoru. Hlavní postava, která přišla o všechno, se vrací zpět na místo, kde byla celé své dětství - Veselí. Na místo, od kterého očekává, že se stane tím lepším. Bez minulosti. Bez starostí. Avšak opak je nicméně pravdou. Otevře si obchod s rybářskými potřebami, jenomže jediná, kdo vlastně loví, je ona sama. Chlapi se ze zoufalství střídají jako na běžícím pásu. Paní Třeštíková tomu dala obrovský nádech vesnického humoru v kombinaci s moravským nářečím, ze kterého nemůžete být zklamaní. Za mě to byl parádní popis běžného samotářského lidského bytí obohacený o životní nadsázku. Velmi příjemné čtení!
Moc hezké, trochu smutné. Dobře vystihnutá Morava i mezilidské vztahy. Hlavní hrdinka mě někdy trochu prudila svým hloupým chováním, zvlášť ten počet sexuálních partnerů... Ale jinak pěkné, čtivé. Oproti Hartlovi je Třeštíková úplně jiný level.
Mě vůbec tato kniha neuchvátila, četla jsem všechny knihy od této autorky, ale tato pro mě byla jednoznačně nejslabší.
Špatně napsané to nebylo, jinak ovšem žádná sláva. Moc mi nesedělo časté a ostré střídání groteskních a tragických scén, v podstatě ode zdi ke zdi. Moravské maloměsto Veselí je zabydlené panoptikem rázovitých figurek, které hlavní postava (a nezávisle na ní i milá autorka) pranýřuje jako poslední spravedlivá. Zvláště vtipné mi přišlo, že osoba narozená v roce 81 (jen pro pořádek, jsem ještě o něco mladší) jednu postavu víceméně ukřižuje za členství ve straně, která tehdy měla nějaký milion členů...
Podobně neslavně dopadají i ostatní postavy, Moraváci mluví i jednají jako nesvéprávní, zatímco u postav ze Slovenska je s podivem že si jsou samy schopné zajít na záchod. Nakonec z toho hlavní hrdinka, která rozvrací rodiny, svede všechno co se hýbe, vypije všechno co teče a vykouří všechno co hoří, vychází jako naprostá hvězda, kterou všichni milují... Nu, nebudu lhát - loučil jsem se s ní rád.
Pohodová oddechová kniha, žádná drasťárna. Samozřejmě tam nejsou popsané jen krásné momenty, ale i ty co patří k životu. Za mě nejlepší kniha spisovatelky. A nářečí je prostě bomba!!!
Na tuto knížku jsem slyšela mnohé, přesto jsem se rozhodla si ji přečíst. Výsledek? Za noc jsem ji přelouskala. A nechala ve mně ryze osobní pocity, jak by se asi od Veselanky dalo čekat. Smála jsem se a střídavě plakala, místa, která znám od malička dostala novou tvář...nostalgie, ale strašná. Jsem zvyklá na složitější texty, ale bylo to fajn, Radka má krásný a čtivý sloh.
Knihy Radky Třeštíkové mám ráda. Tato kniha se mi líbila. Místy velmi dojemné, ale zároveň i úsměvné pasáže. Od závěru jsem možná čekala více. Přesto velmi čtivá kniha ze života.
Přestože mě spousta lidí od Veselí odrazovala, dala jsem této knížce šanci a jsem za to moc ráda. Pro mě je to beze sporu nejlepší kniha autorky. Zdá se mi, že Radka Třeštíková s každou knížkou a kousek "vyroste", její vyprávěcí styl se posune o kousek výš. Veselí je milá příjemná oddychovka, příběh ze života, plný běžných situací, každý z nás nějakou z nich už zažil. A pro mě jako pro "Severočešku" žijící na Moravě je jihomoravské nářečí třešničkou na dortu, které jsem se opravdu od srdce zasmála.
Milionkrát zatracená a občas pochválená Radka pro mě napsala knížku, která mi sedla jak... No prostě sedla a i když je to moje první kniha od ní, hodně mě překvapila. Veselí asi bude úplně jiné než to co psala doposud, je v tom kus ní samotné a proto jsem do toho šla. Byl to fajn zážitek číst, smát se, otáčet stránky a vědět, že někdo má ten svět taky tak podivnej. A i když jsem z Moravy severní, držím s knihou basu :) ..
Štítky knihy
nevěra humor Morava partnerské vztahy Slovácko mezilidské vztahy výběr partnera sousedské vztahy maloměsto české rományAutorovy další knížky
2016 | Bábovky |
2017 | Osm |
2018 | Veselí |
2020 | Foukneš do pěny |
2023 | Kde jsi, když nejsi |
Za mě totální škvár, nechápu to všeobecné nadšení