Veselí
Radka Třeštíková
Když dojdete až na konec slepé ulice, máte dvě možnosti, přešlapovat na místě, anebo se vrátit. Třiatřicetiletá Eliška se rozhodla pro návrat. Zpátky na jižní Moravu. Do svého dětského pokoje. K rodičům. K sobě samé. Ke své podstatě. Protože doma jsou odpovědi. Nová kniha s autobiografickými prvky se jmenuje Veselí podle Třeštíkové rodného Veselí nad Moravou.... celý text
Přidat komentář
Takže, co sem napsat o knize, která mě naprosto žádným způsobem nezaujala? Nejen, že nechápu, jak autorka může být jedna z nejprodávanějších v ČR (to jako opravdu?), nechápu ani to, že kniha má téměř 70% tady na Databázi. No, za mě určitě nedoporučuji, nelíbil se mi ani příběh (nuda, nuda, vopruz), ani styl vyprávění.
Opět se ukázalo, že nejprodávanější automaticky neznamená nejlepší. Celou knížku jsem se musela oprostit od toho, že je mi autorka jako člověk bytostně nesympatická, a pak to bylo lepší. Styl psaní mi moc nevyhovuje, autorka používá buď krátké věty, nebo krátké větičky, které oddělí čárkami a je z toho věta na odstavec. Matku Elišky bych chtěla potkat v reálném životě, protože to byla řízkyně jako blázen :) Stejně jako u předloh Viewegha si dokážu představit, že bude i tato kniha dřív nebo později zfilmovaná a něco mi říká, že trhák to nebude.
Lehké zklamání, od autorky jsem čekala více.
Kniha je sice čtivá, ale děj plyne neuspořádaně, postavy nejsou příliš věrohodné a hlavní hrdinka mi byla nesympatická.
Asi jsem pedant, ale velmi nevěrohodně na mě působilo rychlé a snadné otevření specifického obchodu a jeho následné nefungování - z čeho tedy žila?
Přesto si asi ještě něco od autorky přečtu.
Několik dní jsem přemýšlela, jaký dojem ve mně kniha vlastně zanechala...
Je jasné, že ani po přečtení "Veselí" se Radka Třeštíková nestane mojí oblíbenou autorkou, přesto mě (ve druhé polovině) příběh dokázal pohltit a rozlítostnit - zkrátka zahrál na citlivou strunu.
Přesto, nemůžu hodnotit více, jak třemi hvězdičkami. Styl autorčina psaní mi není sympatický a byť měl být příběh příběhem "ze života", většina děje mě nedokázala zaujmout a bavit. A co jsem opravdu hodně postrádala, bylo nějaké zakončení...
Hodnotím sice průměrně, ale i tak je pro mě tato kniha autorčinou nejlepší (z těch, co jsem přelouskala) a věřím, že si dokáže najít nadšené čtenáře.
Tak to teda bylo takové potěšení, jako už dlouho ne (...hm....nepíšu to náhodou nějak moc často...?) Ale když to se nedá jinak říct. A neznamená to vůbec, že by to byla zrovna červená knihovna, ba právě naopak! Radka Třeštíková se s tím vůbec nemaže a nastavuje takové zrcadlo našim životům, jako ona to umí. Jenže to je právě TO! Jednomu při čtení dojde, jak jsou všechny ty malé nedůležité věci vlastně důležité, jak nás malichernosti zvedají ze židle a ty velké necháváme mnohdy kolem sebe proplout. A jak je vlastně dobře, že se to všechno děje, protože kdyby to tak nebylo, byl by život hrozně plytký, což rozhodně není. Navíc, jako bonus, jsou všechny ty každodennosti podány s velkým umem, láskou, úctou, pochopením, nadhledem a humorem.
Možná v mém vnímání téhle nádherné knížky sehrál nějakou roli fakt, že je to příběh z Moravy, čili tady od nás, z domova. Ale jestli jo, tak jenom hrozně malou, fakt jen štěk, bo.... totok musí potěšiť fakt každého.
Obvykle když dočtu knížku, tak už cítím v břiše těšení na další. Tentokrát to ale v sobě nechám chvíli dodýchat.....
"Lásku, kterou nechceme, si vezme někdo jiný."
Kniha mě docela zklamala. Ústřední hrdinka se hledá a k tomu zase střídá chlapy jako ponožky. Jediné co mě na knize bavilo byl moravský dialekt. Ale rozuzlení podobné jako v knize To prší moře. Možná je lepší zvolit jiné téma pro psaní, zpackaných životů máme kolem sebe dost.
Knizka se da precist jednim dechem, ale stejne jako u dalsich autorcinych knizek mi nebyl prijemny arogantni ton - krome hlavni hrdinky jsou vsichni malomestaci, co nic nevi, nicemu nerozumi a nepochopi zadny vtip “na urovni”. V knizce mi take chybel zaver, pusobi to, jako kdyz autorka rozpracuje pribeh a v urcitem bode zkratka prestane psat...
Spíš úsměvné, než vtipné, ale veselé rozhodně ne. A Eliška mi lezla na nervy neskutečným způsobem. Ještě že ta kniha rychle utekla a nikde se to nevleklo.
Takovej a podobnej je prostě život. Kniha se mi líbila. Koukám do křišťálové koule a vidím z této knihy film natočený - tatínka by měl hrát Bohumil Klepl :-) :-)
Já mám Třeštíkové knihy ráda, ale tahle mě bavila nejméně. Hlavní hrdinka mě neuvěřitelně rozčilovala a paradoxně mě na tom bavilo najvíc to nářečí (obvykle to nesnáším).
Tohle je moje druhé setkání s autorkou a musím říct, že oproti depresivní knížce To prší moře, tohle bylo fajn čtení.
Odpočinková četba, s kapkou humoru a plná Moravského nářečí, super kombinace, jenže.... hlavní hrdinka, která se snaží rozdat svoje tělo mezi několika adepty, mě někdy fakt stvala (nejvíc teda aférou s Adamem). A tak jako u knihy To prší moře, tak ani tady nechápu, proč se snaží autorka udělat ze svých hrdinek krávy, kterým je jedno, co svými činy způsobí.
Kniha se mi v některých částech líbila moc, v jiných vůbec. Moravské nářečí přidalo knize na atraktivitě, bavilo mě. Zklamal mě konec, čekala jsem víc.
Musím říct, že tahle kniha Radky Třeštíkové mi prostě sedla. Vlastně mi přijde asi nejlepší z těch, co jsem četla. Jednak mě bavila ta dějová linka, ale to moravské nářečí, to byla skvělá přidaná hodnota. A i když se mi jiné knihy od Radky tolik nelíbily, musím uznat, že slovní obraty jsou ve všech knihách prostě brilantní.
Knihu mi doporučila úžasná paní v knihkupectví u nás ve městě. Hledala jsem odpočinkovou četbu, u které bych mohla vypnout a byla mi doporučena tato. Kniha na první pohled zaujme svou barevnou obálkou. A kniha samotná? Ze začátku jsem měla problém se začíst a zorientovat se. Ale ve finále se mi celkem líbila a měla jsem ji přečtenou během 3 dnů. Miluju Moravu a jejich nářečí. V tomto směru se mi to moc líbilo. Ovšem hlavní hrdinka se mi se svými zvláštními vztahy s muži tolik nezamlouvala. Ale počtení bylo pekne a někdy se podívám i po ostatních knihách autorky.
Štítky knihy
nevěra humor Morava partnerské vztahy Slovácko mezilidské vztahy výběr partnera sousedské vztahy maloměsto české romány
Autorovy další knížky
2016 | Bábovky |
2017 | Osm |
2018 | Veselí |
2020 | Foukneš do pěny |
2023 | Kde jsi, když nejsi |
A mně se to líbilo... od této knihy jsem nic nečekala, půjčila jsem si ji v knihovně jako oddechovku a ano byl to takový obyčejný "živý" příběh, mnohdy vtipný, někdy smutný a nakonec jsem se nemohla odtrhnout, i když jsem věděla, že žádný velký zlom nebo pointa nepřijde. A neskutečně sympatická mi byla matka hlavní hrdinky, taková normální ženská, která ví, o čem je život a že je potřeba jej občas chytnout za pačesy, než nám proteče mezi prsty …