Světlo Země
Arthur Charles Clarke
Vesmírná trilogie série
2. díl >
Světlo Země je považováno za jedno z nejlepších Clarkeových děl - v době premiéry filmu Odysea 2001 se dokonce vedla diskuse, proč nebyl vybrán tento námět. Odehrává se v době, kdy od přistání člověka na Měsíci uplynulo již 200 let. Kromě Měsíce jsou osídleny i Venuše a Mars a tyto kolonie vytvořily nové politické společenství - Federaci, mezi níž a Zemí dochází k rivalitě. Konflikt se počíná na úrovni tajných služeb, ale zákonitě eskaluje. Ačkoli lidstvo již 200 let nezažilo válku, právě se k ní schyluje.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2008 , BaronetOriginální název:
Earthlight, 1955
více info...
Přidat komentář
Kniha není špatná, ale nějak jsem se do ní nemohl dlouho dostat, proto jsem ji často odkládal a znovu a znovu se k ní vracel. Příběh není špatný, ale má svá slabá místa. Začátek mi připadal moc zdlouhavý a naopak konec zase moc uspíšený.
Boj o čím dál vzácnější suroviny se rozhoří mezi Zemí a Federací kolonizovaných planet. Zpočátku diplomatická válka rychle přeroste v ozbrojený konflikt, jehož dějištěm je Měsíc. Arthur C. Clarke začíná svůj román nebývale zvolna a ostražitě hledáním tajného agenta na lunární Observatoři, jenž podle všeho předává zprávy nepříteli. Na vzrušující ohňostroj nápadů a akce si musíme počkat až do poslední čtvrtiny knihy, ale pak to stojí za to se vším všudy. Jednotliví hrdinové najednou ustupují do pozadí a ztrácejí na významu, doposud vedené rozpravy jdou všechny k čertu a zůstává jen nosná surová myšlenka: "Na nebi mohou plát zlá znamení, galaxie může hořet majáky vybuchujících hvězd, ale člověk se bude ve své povýšenosti dál starat jen o své." Finále je strhující. Vyvalí se na vás ze stránek jak důlní zával a pohltí vás, že se nebudete moct nadechnout. Krátké, úderné a oslňující, včetně skvělého happy endu. Není to nejmocnější ani nejlepší věc, co Clarke kdy napsal, ale je dost dobrá, abyste si chtěli přečíst nějakou další jeho knihu.
Od autora jsem už v minulosti četl knihu MĚSÍČNÍ PRACH (4*) a 2001: VESMÍRNÁ ODYSEA (4*). Knihy se mi líbily.
Knihu SVĚTLO ZEMĚ jsem si vybral díky Čtenářské výzvě na DK. Původně jsem si chtěl přečíst knihu SETKÁNÍ S RÁMOU, ale na tuto knihu také v budoucnosti dojde.
Kniha Světlo země si celkově líbila. Román se odehrává ve 22. století. Hlavní postavou je tajný agent, který má na Měsíci vypátrat špióna, který spolupracuje s Federací. Líbily se mi popisy Měsíce a postav, se kterými se hlavní hrdina seznamuje. Mám tento typ sci-fi rád. V této knize se také vyskytují akční scény, ale je jich minimálně, ale to mi vůbec nevadilo.
Trvalo mi nezvykle dlouho než jsem se dokázala do knížky začíst. Druhá polovina knihy se mi za to odměnila v podobě napínavého děje, zápletek i rozuzlení s vidinou míru nejen na Měsíci, kde se děj odehrává, ale i v celé sluneční soustavě. Určitě doporučuji k četbě a navíc jsem motivována sáhnout po dalším příběhu pana Clarka.
První polovina je totální slabota, do které jsem se prostě nedokázal začíst a byl jsem hodně zklamaný a jen jsem doufal, že se to spraví. Naštěstí se to spravilo. Ve druhé polovině se začalo něco dít, začalo to trochu odsýpat a dokonce došlo i na vesmírnou bitvu. Sice pak má kniha asi tři konce, ale to už je drobnost. Každý tam má své místo a je jasné, že právě konec je tím, proč to Arthur C. Clarke psal. Nebojte, neřeknu ho těm, kdo to nečetli.
Na to, že je to kniha z roku 1955 je to naprosto fantastické a v mnohém neuvěřitelně pravdivé. Na druhou stranu to autora trochu svazuje v tom, že musí snad úplně všechno čtenáři vědecky vysvětlit, což právě zejména v té první půlce dost brzdilo tu dějovou linku. Určitě by si tohle dílko zasloužilo nějaký moderní literární (či filmový) remake.
Verneovka pro 21. století. Kniha ze staré školy, ve které je hlavním hrdinou nakonec technika. Autor má po technické stránce vše pečlivě promyšlené a proto nenutí čtenáře obracet oči v sloup ani po 65 letech od vydání. Nutno uznat, že celková zápletka je poměrně neakční a dalo by se říci až banální, ale schopnost vypravěče udržují celou knihu čitelnou. Ostatně v mém vydání těch stránek bylo jen 144 a věřím, že v některých nakladatelstvích s použitím jejich standartu by se kniha vešla i do sta stran. = není to žádný epos.
Tenkrát se na Měsíc nelétalo a dnes UŽ se na měsíc opět nelétá.
Pro mě nezajímavé téma hned ve 3 bodech (Měsíc; špionáž; válečný konflikt), které bych si normálně nevybrala. Ale jelikož knihu napsal můj oblíbený autor, nechtěla jsem o něco přijít.
Překvapivě rychle jsem se začetla a brzy jsem už pátrala spolu s tím chlapíkem po špionovi. Ve chvíli, kdy jsem již svého špiona měla, autor ale odvedl celou pozornost k válce, a to tak čtivě, že jsem změnila téma spolu s ním, ani jsem si toho nevšimla.
Knížka je útlá, sloužila tedy přednostně na zkrácení chvil čekání "za provozu". Brzy jsem ji vytahovala stále častěji a nešlo přestat číst, takže na čekání knihu opravdu nedoporučuju.
Hodnocení snižuju za to, že se nedostavilo takové to nadšení, jaká je ta knížka bomba. A za tu délku, do poloviny jsem se dostala, ani jsem nemrkla, a od té chvíle jsem zažívala stres, že to za chvilku skončí.
Vždy, keď sa mi dostane do rúk nejaká kniha od A. C. Clarkea, tak mám pocit, akoby som vítal starého známeho, s ktorým sa dobre cítim. Presne tak je to aj s touto krátkou knihou niekde z polovice 50tych rokov minulého storočia - stretol som sa so s dlhoročným priateľom. Až na pár technologických zastaraností, je kniha svieža myšlienkou a príbeh by sa kľudne mohol niekedy v budúcnosti odohrať. Nie je to vrcholné Clarkeovo dielo, to vôbec nie, ale čítať sa dá. Kto hľadá klasické sci-fi bez siahodlhých technických popisov (hoci tam sú), touto novelou rozhodne neprehlúpi.
Tuhle kratičkou knihu jsem bůhví proč pořád nemohl dočíst. Ne že by byla špatná, ale... Prostě me chytla pořádně až v závěru.
Příjemná oddychovka, byť mi trochu vadila přílišná stručnost a naopak podrobnost některých částí, někdy nezáživnost, nebylo to prostě ideální.
Někomu možná přijde tato kniha nudná, že se tam nic neděje a také zastaralá (děrné štítky). Jsou tam ale velice zajímavé myšlenky, jak by se mohlo lidstvo vyvíjet po osídlení dalších planet. Jaké otázky by muselo řešit. Myslím, že ve skutečnosti by to nedopadlo tak dobře...
Na Clarka netypicky politicky a vojensky orientované dílo, ale čte se velmi dobře. Celkově souhlasím s předchozím komentářem.
Tohle se mi četlo moc pěkně, nezklamalo. Škoda jen, že to "hlavní" se událo ke konci na posledních 35-ti stránkách. Mimochodem fandila jsem v bitvě Zemi :-) V poslední kapitole se mi líbí, že nakonec byl problém se špiónem dořešen, protože z myšlenky, že unikne bez odhalení, jsem byla trochu nervózní :-)
Světlo země patří k mým neoblíbenějším od Clarka. Mám ho sice jenom v angličtině, ale snad to nevadí, když si ho zaškrtnu do knihotéky.
Knizku bych zaradila do prumeru, co se ACC tvorby tyce. Ctiva byla docela dobre, nenudila jsem se, ale na Odyseu nebo jine jeho romany to nema. Kazdopadne za precteni stala :-)
...Já se chci taky procházet po měsíci...,
v kolik mi to letí...,až za 200 let ? to asi nevydržím...
Rozhodně bych tam, ale nechtěl bloumat během "vesmírné bitvy" mezi Zemí a Federací, ale závidím románovým hrdinům, kteří mají "měsíční" dennodenní
pohled na naší rodnou planetu. Musí to být úchvatné. Škoda, že to zažíváme pouze ve své představivosti, třeba během čtení tohoto dílka.
Clarke jako vždy skvělý.
Souhlasím s komentářem uživatelky Phoenix16.cz. Dle mého jeden z hlavních důvodů proč to u nás vůbec vyšlo, je samotné jméno spisovatele. Pokud ale znáte Clarka jen jako autora dokonalé Vesmírné odyssey nebo Setkání s Rámou (dle mého jeho nejlepší román), neberte tuto knihu do rukou. Upřímně; nebýt to od A. C. Clarka, hodnocení by nebylo tak vysoké - na knize se prostě dost podepsalo těch více než 60 let od jejího prvního vydání. Na druhou stranu se jedná o další novelu, kde se Clarke zabývá svým oblíbeným tématem - osídlováním Měsíce.
Po přečtení Rámy a Odysey a další vynikajících děl od tohoto autora tak nějak podvědomě očekávám, že když vezmu knížku s jeho jménem na obálce, nebudu se nudit. To se mi bohužel nevyplnilo v případě Světla Země, protože většina knihy, kdy sledujeme hlavní postavu, jak se začleňuje do života na měsíční kolonii a přitom plní přísně tajný úkol, je sice do detailu popsána, ale není protkána zajímavými událostmi. Jednoduše, v příběhu se toho moc neděje. Menší obrat nastává v závěru knihy, kdy dojde i na bitvu, ale té je opravdu věnováno minimum prostoru, takže v konečné bilanci převládá nuda. Absenci děje bohužel nenahradí sebelepší vypravěčský styl. Ani ten Clarkův.
Autorovy další knížky
| 2008 |  2001: Vesmírná odysea |
| 1984 | Setkání s Rámou |
| 2005 | Konec dětství |
| 1994 |  Návrat Rámy |
| 2008 | 2010: Druhá vesmírná odysea |
Konečně se Clarke pochlapil bylo to velmi čtivé