Vetřelci z hlubin

23.02.2012

Román, který následoval po Dni trifidů. A Wyndham zas předběhl svou dobu. V reakci na zběsilost vesmírných oper věnuje velkou péči charakterizaci a psychologii svých hrdinů, kteří jsou prostě normálními lidmi, do jejichž života zasáhne katastrofa, ne supermany; k tomu jsou nádherně angličtí. Phyllis a Mike připomínají jak své předchůdce ze Dne trifidů, tak své následovníky z Midwichských kukaček. Navíc Wyndham zkoumá, co se stane, když dojde k narušení biosféry, jejíž jsme podle něj nedílnou součástí – tady jde opět o boj o planetu. A Wyndham znovu nezaostává za H. G. Wellsem. Občas si vzpomenu na esej, v níž se psalo o tom, že milovníci SF mají výhodu v tom, že jsou na katastrofy „zvyklí" z knih, které čtou. V tomhle románu najdete pořádnou katastrofu, kterou Wyndham, jak je jeho zvykem, skvěle analyzuje. A není to veselé čtení. V dnešní době je navíc téma tohoto konkrétního románu naneštěstí znovu aktuální – totiž zvýšení hladiny moří, jakkoliv za ním nestojí mimozemšťané. Doufejme, že Wyndham byl příliš pesimistický, co se týká schopnosti lidstva zareagovat až tehdy, kdy má na krku nůž – i když i v tom, že lidstvo nakonec přece jen nakonec zareaguje, je vlastně optimismus.

Jako puntičkář si neodpustím poznámku, že český překlad obsahuje dost chyb a vynechávek – hlavně to druhé je mi těžko pochopitelné. Některé zeměpisné názvy zůstaly nepřeložené a myslím, že některé anglické míry šlo přepočíst na metrickou soustavu. Dva konkrétní příklady: nevím, proč je doktorovo obočí přirovnáváno k Brežněvovi (v roce 1953), když originál mluví o tom, že obočí má doktor jako rohožky, a na úplném začátku se nedivím dámě, která neslyšela o požáru na St Elmo, protože St. Elmo's Fire znamená česky Eliášův oheň. Pokud byste to chtěli apačsky, je to kisniri-bizarce-ko, plamínky Velkého Ducha – jak vás poučí Vinnetou v Duchu Llana Estacada. Každopádně, knihu velmi doporučuji.