Vezu husu v autobusu
Zdeněk Hanka
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/224782/bmid_vezu-husu-v-autobusu-TtM-224782.jpg
4
4
4
Jde o zcela unikátní práci z dílny Zdeňka Hanky. Knížku Vezu husu v autobusu nelze běžně koupit, přesto se může za určitých okolností do rukou čtenářů dostat. V každém případě, pokud dosavadní Hankovu tvorbu vnímáme jako autorův líc, pak zde vidíme projev jeho rubu. Možná je to ale právě naopak. Třeba právě v této útlé knížce můžeme nalézt kondenzovanou pravdu a překvapivou tvář Zdeňka Hanky.... celý text
Přidat komentář
Je mi velkou ctí, že jsem jedním z vlastníků této útlé poetické knížečky. Mám v ní osobní věnování od pana Zdeňka a o to je mi vzácnější. Pana spisovatele si velmi vážím a jeho celou tvorbu obdivuji. Básničky jsou prodchnuty lehkým humorem a inteligencí, které jsou autorovy vlastní. Děkuji!!!
Zdeněk Hanka zkusí, říct vám příběh husí
Vezu husu v autobusu,
na rozdíl od jiných hus
dám té huse v klusu pusu
řídí totiž autobus.
Jen si peří nakadeří
bílý pták se chopí pák
cestující huse věří
zítra bude řídit vlak.
Autorovy další knížky
| 1991 |  Léčitelé jak je neznáte |
| 2009 | Kavárna |
| 2018 |  Ticho nemá ozvěnu |
| 2010 | Hedvábný řetěz |
| 2015 | Severně od šedesáté páté |
Dostala se mi do ruky z knihobudky spolu s Mléko a med od Rupi Kaur a, ačkoliv autoři snad nemohou být odlišní (přestože oba žili v Kanadě), paradoxně mají něco společného. Naivitu a potřeštěnost. Rupi Kaur je do sebe zahleděná puberťačka, jejíž emoce, bolesti i radosti MUSÍ slyšet celý svět a Zdeněk Hanka vystupuje v této knize jako potřeštěný starý blázen potrefený druhou mízou. Hodně básní je lehce erotických nebo aspoň o ženách či mladistvě vnímané kráse přírody, o víně a jiných radostech života. Nejsou špatné, ale myslím, že kdekdo píše do šuplíku lepší. Autorovi se ale nedá upřít pracovitost a snaha texty napsat a snad i trochu vybrousit, ačkoliv mne děsně štvalo, jak mu skoro v každí druhé básni haproval rytmus, jakoby neuměl spočítat slabiky v rýmujících se verších, inženýr! To už jsem si plynule "překládal" tak, aby to vyšlo mně a já netrpěl. Něco nebylo špatné, něco ale úplně marné. Nevíce se mi líbila závěrečná, ač titulní básnička o huse (vizte níže u Kočičáků), kterou jsem se hned naučil nazpaměť a její častou recitací štval dospívající dcery. Potěší kapesní a vkusné zpracování knížky a docela pěkné doprovodné ilustrace.