Vím, jak chutná vzduch
Maria Hirse
Bývalá dánská modelka Maria Hirse, nyní pracující jako psychoterapeutka, se ve své knize vrací k období, kdy jako sedmnáctiletá onemocněla mentální anorexií. V autobiografickém příběhu popisuje své myšlenky a pocity z období, kdy podlehla klamné představě, že skrze ovládnutí svého těla a hladovění dosáhne větších úspěchů a vyššího sebevědomí. Popis událostí je velice upřímný a místy až šokující. Avšak právě v tom je zřejmě největší síla této knihy, která díky tomu může čtenářům pomoci porozumět rozporuplnému duševnímu a citovému světu mladých dívek, které touha shodit pár kilo" mnohdy dovádí až na samý okraj smrti.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2005 , Fragment (ČR)Originální název:
Aeblekinder, 2002
více info...
Přidat komentář
Opravdu velmi čtivá a přesvědčivá kniha, která donutí člověka zamyslet se nad problémem mentální anorexie, ale vůbec nad životem :). Jen mě mrzí, že nebyla více popsána konečná část knihy a autorčin návrat do běžného života. Kniha však rozhodně stojí za přečtení.
Popis je velice upřímný, místy až šokující. Člověk si může udělat přesný obrázek. Ovšem já tu holku nechápu. Bylo mi jí velmi líto. Jsem ráda, že játakové problémy nemám. Nevím, jak by se na to tvářila moje rodina.
Kniha se mi četla velmi dobře. Autorka vypráví svůj příběh velmi otevřeně. Škoda jen, že nebyla více rozvinuta konečná část. Každopádně za mě doporučuji! :-)
Obdivuju autorku za naprostou otevřenost. Knihu jsem přečetla jedním dechem a věřím, že nejsem sama.
Opravdu poutavý příběh. Pravdivý, bez příkras. Doporučuji těm, co takhle nemocné lidi odsuzují.
Na tuhle knížku jsem se hrozně těšila a ani trochu mě nezklamala. Při jejím čtení až mrazí...
Autorka popisuje svou anorexii naprosto otevřeně, zdánlivě až bez emocí, jako by to byl jen popis nějakého stavu, ale pod povrchem se skrývá všechna ta bolest s tím spojená. Uvědomíte si, že i když ona sama ví, kde je problém a že je nemocná, nedokáže se z toho zajetí vymanit.
Kdyby to autorka sama nezažila, asi by nikdy nedokázala napsat tak skvělou knížku. Muselo to pro ni být hrozně těžké a já ji hrozně obdivuju za to, že dokázala překonat sama sebe, "vyhrabat" se z toho a ještě o tom psát. Knížka je opravdu taková...místy až krutá, syrová, drsná, slabším povahám se z toho může zvedat žaludek, ale mně po jejím přečtení zůstal jen pocit jakési účasti s těmi, kdo anorexií trpí.
Nikdy jsem anorektičky neodsuzovala ani na ně nijak nenadávala, ale někdy jsem si přece jenom pomyslela, že jsou to "hloupé husy", co si za to můžou samy. Po přečtení této knížky jsem zjistila, že vůbec ne. Že to samé se třeba může stát i mně a nic s tím neudělám, protože když to budu mít v hlavě, jen tak mi to někdo nevymluví. Že je prostě něco ovládá a ony jsou pak úplně bezmocné, smutné, protože se od nich pomalu odvrací okolí, přátelé, někdy i rodina a ony to třeba vůbec tak nechtějí...
Četla už jsem asi dvě knížky o anorexii, ale vždycky to začínalo tím, že do toho holka spadla a většinu knížky se z toho dostávala. Líbilo se mi, že tady to bylo naopak - většina knížky byla o tom, jak ji anorexie pomalu pohlcuje, ovládá, jak se propadá níž a níž. Jediná knížka, kde je opravdu popsán průběh anorexie, nejen snaha o její vyléčení.
Rozhodně doporučuji všem holkám a autorka má opravdu můj velký obdiv!
Knihu jsem dostala jako dárek, sama bych si ji nepořídila a přečetla jsem ji spíše z nutnosti, jelikož žádná jiná v tu chvíli nebyla po ruce, velmi se mi však zalíbila. Obdivuji otevřenost autorky při líčení situací. Kniha poukazuje na to, jak jednoduchý a nevinný je začátek toho všeho a jak nesmírně těžce se vrací zpět - že vás ovládá vnitřní hlas, který to nedovolí, ačkoliv si uvědomujete chybu, ale zároveň není nemožné se uzdravit máte-li podporu a sílu.
Tuto útlou knížečku jsem přečetla takřka jedním dechem. Ne, že by byl tento příběh kdovíjak strhující a odlišný od podobných s tímto tématem. Zaujala mě hlavně jeho autentičnost a vylíčení toho, jak snadné je dostat se na dno propasti a sáhnout si na smrt, a jak důležitá je vnitřní síla pro návrat zpět nahoru, kterou bychom těžko hledali bez opory.
Kdybych měla ještě něco dodat, tak snad jen "návod" na čtení této knihy - nedívejte se na ni jako na literární dílo, ale na životní příběh.
Je dobře, že se Maria rozhodla nenechat si svůj příběh pro sebe a napsala tuto knihu. Budiž to varování pro další rádoby-modelky, které si po večeři strčí prsty do krku..
Mě se kniha moc líbila. Má opravdu zajímavý a poutavý příběh. V dnešní době plné vyhublých a často až opravdu ošklivých mladých dívek, které chtějí dosáhnout na modeling, by se tato kniha mohla ordinovat preventivně všem dívkám v pubertě!
podle mě dobrá kniha,možná pro některé až nepochopitelná ale člověk by musel být v její kůži a projít si něčím takovým aby lecos pochopil :)
Úžasná kniha