Violka: Román o hledání domova
Mirka Skočílková
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/383308/bmid_violka-Y0d-383308.jpg
4
331
331
Marika je samostatná mladá žena, která se nechce vázat, a aby si udělala v životě pořádek, rozhodne se odletět na Nový Zéland. Po tragické smrti sestry Violy a jejího manžela se ovšem všechny její plány zhroutí. Marika se najednou musí postarat o malou neteř Violku, která po smrti rodičů trpí psychickými problémy, sehnat peníze na zaplacení dluhů sestřina manžela i vést vzmáhající se stavební firmu. I když si k malé Violce rychle vybuduje vztah, nástrah číhá na mladou ženu až příliš mnoho. Naštěstí jsou zde přátelé a snad i pravá láska snad... celý text
Přidat komentář
Byla to druhá kniha, kterou jsem od této autorky četla a přiznám se, že Opuštěný dům mě uchvátil více. Ani ne tak příběhem jako spíš stylem psaní. Nicméně i tuto knihu jsem dočetla celkem rychle. V některých úsecích mi to připadalo trochu moc naivní - jak rychle byl zprovozněn hotel, jak Marika zvládla vyřešit všechny finance v tak krátké době apod. a že jí to nakonec celkem šlo. Ale nakonec to až taková limonáda nebyla a ke konci to bylo celkem nervydrásající. Každopádně je to dobře napsaná kniha a určitě ji doporučuji.
Krásná a smutná knížka, u které mi několikrát ukápla slzička. Ale i ty náročné části byly napsané s takovou lehkostí. Můžu jenom doporučit
Tak to se mi už dlouho nestalo, abych u knížky tolik bulela. Příběh mě hodně zasáhnul, ale věřila jsem ve šťastný konec.
Tak tady bych potřebovala asi taky krabičku s kapesníčky.Smutný příběh se šťastným koncem,poutavé napsané.Knihu si budu pamatovat hodně dlouho.
Knížka se dobře a lehce čte, ale příběh se příliš zamotává a začíná být často nereálný ( nenaplněné milostné vztahy, nespočet úmrtí v rodině, přeslazený konec). A stále se pije káva, ale tím jsem si alespoň splnila čtenářskou výzvu.
Knihu jsem přečetla jedním dechem během vánočních svátků a musím říct, že ač místy příběh zaváněl červenou knihovnou, vůbec mi to nevadilo, spíš naopak.. Hrdinčino vyprávění je od počátku velmi čtivé a lidské , v podstatě se do něj ponoříme a sledujeme všechny ty životní peripetie a snažení o úplně jednoduché věci v životě, které jsou pro někoho samozřejmé , ale pro mladičkou Mariku těžce vydřené, ale o to cennější...
Překvapivě čtivé, i docela zajímavě podané zkušenosti z pracovního prostředí, chvílemi napínavé , rozhodně mě autorka nezklamala !
Příjemná knížka. Trochu smutku, trochu romantiky, trochu až dětské naivity, ale poskládané v celek, který se dobře čte a dá se mu vlastně máloco vytknout. Snad jen to, že Marika je v podstatě superžena, že to všechno tak zvládla a postavy jsou celkově takové malované narůžovo. Ale u tohoto typu knížky se to dá odpustit.
Na prvotinu rozhodně super. Nedávno jsem četla autorčinu nejnovější a musím říct, že udělala v psaní pokrok.
Kniha se mi líbila. Hodnotila bych ji jako příjemnou romanťárnu, která neurazí a příjemně se čte.
Přihlédnu-li k tomu, že se jedná o autorčin debut, musím Violku hodnotit kladně, a to i přes chuť jakési červené knihovny. Někdy člověk chce věřit tomu, že všechno bude dobré. Jedno velké mínus ale ode mě knížka obdržela – v textu se na můj vkus objevovalo až příliš mnoho překlepů.
Prvních dvě stě stran jsem četla s velikým nadšením. Pak je pravda, že autorka rozehrála moc linek a některé z nich mi přišly zbytečné. Ale zase musím obdivovat, že ukončila opravdu všechny, které rozepsala.
Na to, že kniha je o smrti, byla vlastně strašně pozitivní. Sice Marika a Violka, přišly o nejbližší, ale pak se jim dařilo. A celý jejich život popsaný v knize byl takový vyžehlený.
Osobně si myslím, že kniha mohla být kratší.
Knihu jsem měla půjčenou z knihovny a přede mnou si ji musela půjčit nějaká vášnivá učitelka češtiny, protože opravovala chyby v textu, což je docela rušivé, jak chyby, tak ty opravy.
Pěkně se to četlo. A já objevila další českou autorku :-) Jako oddychovka bezvadné čtení.
Docela krásná kniha, která byla sice ze začátku smutná ... ale děj se mi líbil ... byla tam romantika ... a na konec i šťastný konec ... prostě taková pohádka pro dospělé ... :)
Krásný příběh i když místy mi přišel zbytečně natahovaný (asi úplně nepotřebuji vědět o každém položení klíčů nebo všechny kamarádky mluví "mile" nebo "s úsměvem"). Stejně tak ze začátku jsem měla trochu problém ztotožnit se s Maričiným věkem. Měla jsem občas pocit, že se vyjadřuje spíše jako důchodkyně, než jako pětadvacetiletá holka.
Jelikož je to autorky prvotina, ráda to přejdu a užiji si příběh této malé sympatické holčičky
(SPOILER)
Čtení mě moc bavilo, na knížku jsem se těšila. Stejně jako její druhá kniha mi i tato připomínala čtení od L. Lanczové, které jsem ráda četla v dospívání.
Ale jednu hvězdičku ubírám za nějaké věci které by ve skutečnosti nejspíš takto být nemohly:
SPOILER:
např.
- vyplněná těhot. kartička v 10tt
- na N. Zéland pracovat by musela včas získat víza
- s personálem hotelu se prvně seznamuje až první den otvíračky? Kuchař ani neviděl kuchyň atd.?
- ještě v roce 2019 někdo používá fax?
A těch překlepů a gramatických chyb tam bylo opravdu hodně!
Hodně mě to připomínalo styl Keleové -Vasilkové , což nepovažuju za mínus. Pěkný relax a na prvotinu velmi slušné .
Štítky knihy
pro ženy psychologické příběhy psychická traumata sirotci ztráta blízkých ztráta matky ztráta otce opatrovnictví
Autorovy další knížky
| 2019 |  Violka: Román o hledání domova |
| 2021 | Opuštěný dům |
| 2020 | Kdo věří na zázraky |
| 2023 | Vesničanka |
| 2024 | Červená nit osudu |
Příběh Mariky, která po tragické smrti své sestry hodí za hlavu svůj vlastní život, ujme se své neteře Violky, vyřeší zadlužené dědictví a musí se postarat i o rodinnou firmu. Osud ji však klade do cesty další a další překážky a Marika se musí hodně snažit, aby vše fungovalo tak, jak má.
Tato kniha mě svou anotací nalákala, mám moc ráda knížky, ve kterých se dočteme o těžkých osudech jednotlivých postav, o nelehkém životě. V tomto příběhu toho autorka na Mariku naložila opravdu hodně, ale bohužel, příběh si mě vůbec nezískal.
Chvílemi to bylo skvělé, ponořila jsem se do příběhu, bylo to celé silné a smutné. Ale většinu času to bylo moc naivní až pohádkové. Na to, jak závažné věci se řešily, tak se vše vyřešilo velice snadno. Bylo tam toho hodně, ale v podstatě nic nešlo do hloubky. K tomu chování hlavní postavy bylo, s prominutím, na ránu. Celou dobu mě neskutečně štvala. Příběh mi přišel i zbytečně natahovaný a klidně bych ho o pár stránek zkrátila.
Kniha bohužel nebyla pro mě, vždy mě bavil jen kousek a nad zbytkem jsem kroutila hlavou. Celé to byla prostě pohádka postavená na tragických základech a více než nelehký osud postav se tu řešila červená knihovna.