Vítězství v Pacifiku
Miloš Hubáček
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/206583/bmid_vitezstvi-v-pacifiku-sgq-206583.jpg
5
108
108
Pacifická sága série
< 2. díl >
Druhá část ze série knih, které mapují historii námořních bojů v Pacifiku za druhé světové války. Vylodění na Quadalcanalu; Bitva u východních Šalamounů; Nastupuje Kawaguči; Potopení Waspu; Cíl: Hendersonovo letiště; Bitva u ostrovů Santa Cruz; Karta se obrací 2. vydání
Přidat komentář
Fantastická knižka plná vojenského poučenia.
O operácii kde velenie na oboch stranách vŕšilo chybu za chybou : ) a kde amici vyhrali len za to, že japonské velenie robilo chyby ešte väčšie : ).
Zároveň takmer učebnica obojzivelnych a námorných operácií.
Dosud jsem četl o Guadalcanalu vždy v kontextu celé války v Pacifiku, takže toto byla první kniha, která se zabývala čistě pozemním, leteckým a námořním soubojům na a u Guadalcanalu.
A jsem nadšený, autor se tématu věnuje dost podrobně a celý konflikt popisuje velice čtivě. A hlavně uceleně: když jsem četl předchozí knihy, tak jsem například nechápal, proč Japonci nepokračovali v úspěšném námořním bombardování Hendersonova letiště. Ve Vítězství v Pacifiku to je vše hezky vysvětleno a dává to smysl.
Mám jen dvě výčitky:
- nevyváženost popisů osudu Američanů a Japonců, nejlépe to je vidět na námořních bitvách: v jedné větě napíše osud poškozených japonských lodí a jestli přežily nebo se potopily. U amerických lodí autor klidně na celé stránce popisuje hrdinné boje o záchranu lodi a nemá problém vyjmenovávat i jednotlivé námořníky, kteří zatáhli za tu či onu páku. Tato nevyváženost pravděpodobně pramení z toho, že autor čerpal hlavně z amerických zdrojů.
- některé zbytečně dramatické popisy událostí. Uvedu příklad:
"Po nočním bombardování letiště nezbylo na letišti žádné palivo. Když to vojáci oznámili svému velícímu důstojníkovi, ten nasadil svůj nejhrozivější výraz a poručil nějaké barely najít... nakonec se podařilo 400 barelů najít". Chápu, že se autor snaží udělat svůj text velmi čtivý, nicméně až takovéto přehánění mi přišlo spíš otravné.
Nicméně na samotný celkový dojem to zas tak velký vliv nemá, takovéto pasáže se dají v textu dobře identifikovat a není problém o jeden či dva odstavce textu přeskočit :-) Proto musím tuto knihu všem zájemcům o válku v Pacifiku vřele doporučit
Druhý díl Pacifické ságy zvedá laťku ještě výš než Pacifik v plamenech. Název je trochu závádějící a v paměti jsem měl prohozené s Ofenzívou v Pacifiku, ale poslední vydání alespoň přidává podtitul Bitva o Guadalcanal, čímž je vše jasné. Kniha je opět psána lehkým hubáčkovským stylem kombinujícím fakta s emocemi a čte se téměř jako román. Člověk se musí mít na pozoru, aby nezapomněl, že čte o reálných lidech a událostech. V mnoha ohledech kniha slouží jako základna k výpadům do hlubin googlu, kde se dají najít snímky vraků z Průlivu se železným dnem i řada fotografií ze současného Guadalcanalu, který se od roku 1942 zas tak rapidně nezměnil - stále zapadlý kout světa, kde malaričtí komáři dávají dobrou noc.
Vedl jsem si soupis lodí, které skončily na dně oceánu u pobřeží Guadalcanalu. Takovou flotilu hned tak někdo neměl.
Tady to Američani konečně obrátili . Hubáček opět v perfektní formě , čtivé , napínavé , plné informaci , popisu bitev i technických detailu. Deset hvězd z pěti . Prostě tohle číst je radost, tohle se čte samo . Jak tady už někdo napsal čteno za bolševika poprvé tenkrát mi spadla čelist a tetelil jsem radostí z téhle knihy. Nechápu jak to , že to tenkrát mohlo vyjít , ale zaplat pánbůh , že tahle série spatřila světlo světa. Příběh opravdového člověka mě nebral.
Pasáže o námořních bojích tradičně skvělé. Čekal jsem ale trochu podrobnější popis pozemních operací.
Knihy Miloše Hubáčka pro mě byly za reálného socialismu jako zjevení. Čtivé a přesto fundované. Tato mi přiblížila kruté boje Američanů proti sebevědomým a dosud neporaženým Japoncům o Guadalcanal. I ostatní jeho knížky jsou výborné, ale tato by si zasloužila ještě šestou hvězdičku.
Titul knihy je dobře zvolený a logický, pokud by šlo o samostatné dílo; pro ty, kdo se v Hubáčkových knihách o válce v Tichomoří teprve začínají orientovat, může být lehce zavádějící. Ale to je snad to jediné, co se tu dá vytknout. Příběh pozemních a námořních bojů o ovládnutí Guadalcanalu je zpracován s obvyklou autorovou precizností a důkladností - a přitom velmi čtivou formou. V předlistopadových vydáních samozřejmě nechybí poučný úvod o tom, že ta hlavní vítězství ve válce vybojovala Rudá armáda, ale v samotném autorově textu se tyhle "úlitby" režimu téměř nevyskytují.
Prostě Hubáček. Čtivá literatura faktu. Pro mě jako ne neznalce bojů spojenců proti Japonsku to bylo navíc i napínavé čtení.
Pokračování Pacifiku v plamenech si udrželo kvalitu prvního dílu. Znovu jakoby kniha ani nevznikla v 80. letech, ale mnohem později. Hubáček umí psát čtivě, jeho popisy námořních bitev, ale i bojů v malárii zamořených džunglích je velice dobrý. Já knihu četl a po ruce jsem měl Válečné lodě 4, takže jsem si vždycky dohledal technické údaje a obrázky jednotlivých lodí a vůbec jsem se nenudil. Znovu nelze než doporučit všem zájemcům o popis bojů v Pacifiku. Kdo by řekl, že jednu z nejlepších knih o daném tématu napíše suchozemská krysa (a to nemyslím v žádném případě jako urážku) z České republiky.
Před rokem 1990 jsem to četl mockrát. Po převratu jsem kupoval spousty podobných knih a těšil se, že teď si přečtu konečně pořádnou " americkou " literaturu na tohle téma. NIKDO Miloše Hubáčka do dnes nepřekonal. Pokud si chcete přečíst o bitvě o Guadalcanal, sáhněte po téhle knize.
Pěkně popsaná bitva o Guadalcanal, jedna z nejdůležitějších bitev 2. světové války, mohu doporučit.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) válka v Tichomoří námořní bitvy Guadalcanal vojenské dějiny válka s Japonskem
Autorovy další knížky
| 1989 |  Titanic |
| 2001 | Moře v plamenech |
| 1990 | Pacifik v plamenech |
| 1985 | Vítězství v Pacifiku |
| 2000 | Ofenziva v Pacifiku |
Pro mě to bylo o trošku slabší než Pacifik v plamenech, ale Pearl Harboru a Midwayi se asi prostě máloco vyrovná. Přesto je to velice zajímavá a čtivá kniha.