Vladimír Šmicer: Můj druhý život

Vladimír Šmicer: Můj druhý život
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/526621/bmid_vladimir-smicer-muj-druhy-zivot-655910976e242.jpg 3 12 12

Věčný úsměv, přezdívka Šmíca nebo Štístko, úspěchy v klubech i reprezentaci. Takhle zná Vladimíra Šmicera každý. Po konci bohaté hráčské kariéry však začal poznávat, že „druhý život“ je kolikrát složitější. A paradoxně nejvíc, když se snažil pomoct českému fotbalu... V knižní zpovědi z edice deníku Sport u příležitosti padesátin rekapituluje hlavně posledních čtrnáct let: pootevře dveře do šatny Slavie, s níž po návratu z ciziny získal dva tituly, přiblíží své působení v roli manažera národního týmu, vzpomíná, jak pomáhal červenobílý klub zachránit v první lize a jak byl za Jiřího Šimáněho a Jaroslava Tvrdíka u startu jeho nové éry, ale popisuje i boj za změny fotbalových poměrů po pádu Romana Berbra. Kromě toho exkluzivně zve na cesty ve službách Liverpoolu a nechává nahlédnout do svého soukromí.... celý text

Přidat komentář

MildeZ
14.07.2024 5 z 5

Dle reakcí zde jsem měl malinko strach, zda tohle nebude nejslabší titul z edice reportérů Sportu, ale opak byl pravdou :) Bavilo, přičemž netrvalo dlouho a byl jsem na konci. Za mě mohu doporučit! Šmíca prostě sympoš :-))

Venda32
07.02.2024 3 z 5

O moc víc než toho bylo různě napsáno v novinách toho nečekejte. Spíš takové dovysvětlení samotného Šmíci. Někdy to bylo trošku na sílu. Čtení zajímavé, ale jednou a dost.


n.ezn.amy
01.01.2024

Takže znovu a lépe .... Vladimír Šmicer vzpomíná na návrat z Anglie zpět do Slávie nejdříve jako hráč a poté i jako asistent trenéra až po jeho aktivitě udělat v českém fotbalu r(e)voluci. Přesvědčuje o svých dobrých úmyslech, které jsou bohužel vidět v osobě Petra Fouska a dalších představitelů svazu. Stejně jako Šmicerova adorace Jaroslava Tvrdíka, o jehož činnosti se nemá smysl dále rozepisovat. Tato kniha mě opravdu neoslovila, je to spíše o jeho oslavování sebe sama.

Janizoun
24.12.2023 2 z 5

Jsem velká fanynka kopané a tak jsem si knihu zakoupila do mé knihovny. O to víc jsem byla při čtení zklamaná.
Bohužel mě tato "zpověď" nezaujala, ale mužské pokolení, může mít samozřejmě jiný názor.
Pepi Bican ze Slávie, Antonín Panenka z Bohemians, Ladislav Vízek z Dukly..., to jsou pro mě legendy. Pan Šmicer mě bohužel svým vyprávěním neoslovil.
Tato nová kniha rychle putovala do knihobudky, aby ji v této době mohl objevit třeba ještě Ježíšek a mohl toto čtivo věnovat jinému čtenáři, který třeba tuto knihu ocení.