Vlak Sunset Limited
Cormac McCarthy
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/145042/bmid_vlak-sunset-limited-pQ6-145042.jpg
4
104
104
„Román v divadelní formě“ poněkud vybočuje z celku McCarthyho díla: nejen tím, že vznikl původně jako divadelní hra (jež se v roce 2006 hrála s úspěchem na Broadwayi a v Chicagu), ale také přísnou jednotou místa a času, strohým jazykem a na kost oholenými dialogy. Setkáváme se v něm jen se dvěma postavami, označenými jako „Černý“ a „Bílý“, jež spolu vedou dlouhý rozhovor v zašlém newyorském bytě – a neřeší přitom nic menšího než otázku po smyslu života. „Bílý“, nihilisticky založený profesor humanitních věd, je pevně rozhodnutý spáchat sebevraždu, „Černý“, bývalý kriminálník, jenž díky kdysi nalezené víře v Boha změnil svůj život od základu, se mu jeho úmysl pokouší rozmluvit. Zdánlivě jednoduchý půdorys díla se ovšem v brilantním McCarthyho podání komplikuje a zpočátku přehledná, jednoznačně rozvržená pře obou mužů se postupně mění v rafinovanou disputaci nabitou symbolickými významy, v níž jako by se střetával Tomáš Akvinský se Samuelem Beckettem.... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 2013 , ArgoOriginální název:
The Sunset Limited, 2006
více info...
Přidat komentář
Poklidný dialog jako filozofující souboj dvou zastánců různých životních předpokladů, černého a bílého. Život s iluzí boha, či smrt s nepříjemnou pravdou?
Krátký a minimalistický, ale i tak napínavý román na těžké téma jako ukázka McCarthyho divadelní tvorby.
Vlak sunset limited je snadné přečíst, ale obtížné vstřebat, takže čtenář autora znalý snad ani nemůže být zklamaný.
Výborná jednohubka od jednoho z mých velmi oblíbených autorů. Proč tedy tak nízké hodnocení? Asi takhle. Výborná proto, že se naprosto skvěle hltá, je neustále zajímavá, podnětná a vzhledem k tématu i v mnoha podstatných ohledech uvěřitelná. McCarthy očividně ví o čem mluví a v zásadních pointách se pohybuje jako rybka ve vodě. A pak přijde závěr. Takové zklamání jsem u knihy už dlouho nezažil. U knihy která je napsaná tak trefně a argumentačně vystavěná tak chytře, přijde závěr který to celé splachuje bez mrknutí oka do hajzlu. Nedává to prostě žádný smysl vzhledem ke všemu co tomu předchází. Nechci spoilerově rozpitvávat drobnosti. Řeknu jen, že po dočtení ve mě zůstal dojem účelovosti zpracované na té nejstupidnější možné úrovni. Buď mi uniklo něco zásadního nebo to autor vážně nezvládl jakkoli smysluplně uzavřít. Takže proto nižší hodnocení. Achjo. :/
Bílý : Je to odpověd na vaši otázku.Bible je plná varovných příběhů-vlastně celá literatura vůbec.Říkají nám,že si máme dát pozor.Ale na co vlastně ?
Abychom špatně neodbočili.
Na nesprávnou cestu.
Kolik je nesprávných cest ?
Je jich nespočet.
A kolik je těch správných ?
Jenom jediná.Odtud ta nerovnováha,o které jste mluvi.
Černý : No teda. Řeknu vám,profesore,že byste klidně moh vystupovat v televizi.
Takovek fešák jako vy.
Věděl jste to o sobě ?
Bílý : Nechte toho.
Černý : Myslím to vážně.Nebyl jsem si vlastně ani jistej,jestli jste vůbec profesor,ale ted jste to teda na mě pořádně rozbalil.
.......
V takovém duchu je celá tahle existence Cormacovy knížky.
Bílý nebo černý ? Kam se vejdem.Jak se s tím spasíme ? Smířit se s osudem.
Vždyt tohle ...
To přece ...
No ale vážně ...
No to snad
Profesorský sebevrah či napravený kriminálník.
Existencionální vlak přijíždí do stanice McCarthy.Račte přisednout.
Nebude to dlouhé.Komorní a na konci ještě více otevřené.
Otázky zůstávají.Odpovědí se nedostává. není možný !
A bude.
Zvídavý a naslouchající si pošmáknou.
Vyprávění docela jiné než jsme zvyklý.Autor jednoduše prostince,opět nezklamal.
Kniha, která ve vás vytvoří iluzi, že jste porozuměli životu a následně toto porozumění roztrhá na cucky. Něco tak silného jsem na stránkách papírů ještě nezažil.
Jako první jsem viděl film (v hl. rolích Tommy Lee Jones a Samuel L. Jackson) , který mě naprosto dostal. Po pár měsících jsem uviděl v knihkupectví i knihu a neváhal jsem ani sekundu. Tohle je opravdu síla. Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četl a to má jen 148 stran a celé je to v dramatické formě.
Geniální.
Hodnocení: 10/10
Téma zajímavé, ovšem myslím, že šlo využít lépe. Od Cormaca McCarthyho jsem zvyklý na vyšší vypravěčskou kvalitu. Kniha se sice četla dobře a příjemně, ovšem závěr nebyl příliš čtenářsky uspokojivý.
Přečteno podruhé jako příprava na představení v divadle Ungelt. Už se těším. Skvělé jako cokoli od McCarthyho. Rozhovor oboustranně nabitý důvtipnými, nečekanými replikami. Ryze konverzační záležitost, pokud nemáte rádi filosofování o smyslu života, smrti, víře, přátelství a tak - potom to nečtěte! Po divadle si ještě dám film se Samuelem Jacksonem a Tommy Lee Jonesem. A bude to.
Kdo nemá rád tzv. "hluboké intelektuální žvásty" a debaty o smyslu života, tak tohle dílo rozhodně nebude nic pro vás. Naopak rozhodně čtěte, pokud máte rádi dlouhé diskuze o životě, o víře, o všem a o ničem.
Vlak Sunset Limited je plný kontrastů, celý je postavený na protipólech. Zajímavé, čtivé a i přes fakt, že se jedná o poměrně náročné téma (tedy o samotné bytí), tak se kniha čte snadno a příjemně.
Je zajímavé vidět McCartyho v trochu jiné poloze než obvykle.
Mc`Carthyho knihu Vlak Sunset Limited, či spíše brožuru, jsem si ve své oblíbené kavárně v oblíbeném knihkupectví vzala ke kávě s medovníkem spolu s dalšími knihami k prolistování. Vlak jsem vzala do ruky jako první. Na další vybrané knihy už nedošlo. Nejenom že jsem knihu téměř přečetla (není to pravda žádná bichle), ale ještě jsem si ji koupila domů, abych ji mohla přečíst znovu. A umístit mezi své poklady do knihovny. Nejsem přitom bůhvíjak zanícený fanoušek Mc`Carthyho. Bílá černá. Vzdělaný nevzdělaný. Věřící nevěřící. Smrt život. Pochopil nepochopil. Jednoduché protipóly. Jednoduché dialogy. Obrovská hloubka myšlenek o podstatě a smyslu života. Člověk čeká odpovědi. Místo toho přichází pochybnosti, další otázky. Je to nakonec jako téměř vždy. Poraď si sám... Smekám.
Scénář, jehož přečtení zabralo slabou hodinku, ale podmětů k přemýšlení mi dal na zbytek života. Jednoduché téma autor zpracovává pro něj typickými dialogy, ze kterých srší úsečná přirozenost, stejně jako ryzí lidskost. Nepřekračuje přitom hranici mezi intelektuálním výstřelkem a smysluplnou konverzací, takže jedni si užijí jazykovou vynalézavost a ti druzí konkrétní směr disputace. Pouze závěrečná třetina by si podle mě zasloužila lepší koncovku, na druhou stranu, čekat od Cormaca McCarthyho něco jiného, by bylo jako chtít od Mikuláše granát. A tahle hra ani žádnou třeskutou pointu nepotřebuje, protože je výjimečná sama o sobě.
Obrovskou devízou Vlaku Sunset Limited je, že má skutečně co říct. Staví na protichůdných argumentech o smyslu člověka v moderní době, ovšem nepřiklání se k ani depresivní, ani k optimistické straně. Nechává čistě na čtenáři, aby si společně s postavami zapřemýšlel, jestli je víc Černý nebo Bílý a nakolik mu tahle póza vlastně vyhovuje. McCarthyho majstrštyk.
Zajímavá kniha. Myslím, že pokud tu někdo píše, že je nezáživná, zřejmě ji nepochopil. Ale toto rozhodně není kniha pro každého. Marná snaha přesvědčit ateistu o existenci boha a smyslu víry. Bílý je ohromně sympatická postava, se kterou jsem se při čtení velmi ztotožňoval. Za mě rozhodně nejlepší dílo od McCarthyho.
Sugestivní, pohlcující rozhovor s neskutečným přesahem. McCarthy staví do kontrastu dva fatalistické pohledy na svět, ale jejich interpreti jsou myslící lidé s velmi dobrými argumenty, které nutí čtenáře dál otáčet stránky. Poprvé jsem to viděl jako inscenaci na HBO po velmi depresivním dni, po něčem co mi zbořilo iluze a slova Bílého dávaly smysl. Bylo to děsivé, ale dávaly smysl.
Psané jako scénář, a zcela ve stylu autorových knih, tedy značně depresivní. Dialog o smyslu (nesmyslu) bytí a víry. McCarthy to prostě umí. Jsem zvědavý na ten film.
Cormac McCarthy opět dokažuje, že patří mezi nejzásadnější současné spisovatele, kteří se skutečně zapíší do dějin. Trochu jsem se obával téhle formy jednoho dlouhého dialogu, ale ten člověk je skutečně génius. Jeden z textů, který láká davy čtenářů díky své na první pohled stravitelné a formě a "příjemném" rozsahu, který však poté zřejmě většina nepochopí. Tím tedy zase nechci tvrdit, že se to týká každého, komu se to nelíbilo...
Napsané je to dobře, myšlenky jsou hluboké, situace zajímavá...ale něco tomu chybí... Obávám se, že to ale byl autorův zájem-postavit proti sobě dvě postavy, které o sobě v podstatě nic neodhalí-ale nevím, zda to byl skutečně dobrý nápad.
Vlak Sunset Limited se čte snadno a příjemně, ačkoli téma je náročné a rozhodně ne oddechové. Mírný dialog, který je vedený smířlivým a skoro až laskavým tónem, je ve skutečnosti soubojem o to, který z principů nakonec získá převahu. Právě díky je román napínavý a dynamický, přestože postrádá výraznou dějovou složku, která je pro jiné romány nezbytná.
Mnoho z vyřčeného stojí za zamyšlení a je možné, že si tuto knihu přečtu ještě někdy v budoucnu znovu.
http://brabikate.blogspot.cz/2013/04/dialog-jako-napinavy-roman.html
Slova, slova, slova. Pokud vás nebaví hovory o víře a smyslu života, tak se tomuto dílu obloukem vyhněte.
Štítky knihy
sebevražda zfilmováno americká literatura víra
Autorovy další knížky
| 2008 |  Cesta |
| 2007 | Tahle země není pro starý |
| 2009 | Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě |
| 2009 |  Dítě boží |
| 1995 | Všichni krásní koně |
Je to hra, stoja tu proti sebe Biely a Čierny, ale nie je to šach. Pri šachu je ticho a základom tejto hry je naopak rozprávanie. Je to totiž hra slov, pričom témou nie je nič menšie ako „život a smrť“. Ak by ste sa spýtali 100 ľudí nech priradia k bielej a čiernej farbe slová „život“ a „smrť“, asi všetci vieme, aká by bola odpoveď 99 z nich. Ten jeden, čo to má opačne, je Cormack McCarthy. Zatiaľ som nezistil, aký zámer sa za tým skrýva.
Hneď od začiatku som „naskočil“ na flow dialógu dvoch hlavných postáv a nestíhal som otáčať stránky. Na druhej strane, prišla časom únava z prílišnej ukecanosti. Občas som mal pocit, že forma prebíja obsah. Ale to je v poriadku, to sa stáva a v tomto prípade mi to nevadilo. Čo ma trochu sklamalo bol záver, pýtalo si to klasický dejový zvrat v štýle Hollywood. Tí, čo to ešte nečítali, nech teraz na 5 sekúnd zavrú oči – a síce, že čierny bol v to ráno na nádraží z rovnakého dôvodu ako biely, ale ten ho predbehol a pokúsil sa skočiť skôr - môžete ich znovu otvoriť.
V porovnaní s nedávno prečítanou knihou Boh od Schiracha som si, pri tomto opakovanom čítaní po 10 rokoch, uvedomil, že si tie knihy nie sú až také podobné. Toto je poňaté viac na americký spôsob. Rozdiel by sa dal vyjadriť asi tak, že kým Schirachova divadelná hra má dizajn aj motor značky povedzme VW, tak Sunset Limited síce vyzerá ako Ferrari, ale pod kapotou sa skrýva Fiat (insider vtip pre fanúšikov áut).
„Ten, kdo se ptá, touží po pravdě.
Pochybovač chce slyšet, že pravda není.“
7/10