Vlaštovčí kopec
Donna Everhart
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/534683/bmid_vlastovci-kopec-65fbcf25bf727.png
4
387
387
V syrovém i dojemném románu úspěšné spisovatelky Donny Everhartové z prostředí terpentýnářských pracovních táborů, ukrytých v hloubi borových lesů, se odehrává drsný i vášnivý příběh o lásce, přátelství a boji o přežití. Pohnuté osudy tří románových hrdinů svádí dohromady smůla, vlastní špatná rozhodnutí i zlomyslná náhoda. Georgia, USA, 1932. Pracovní tábory na sběr a zpracování pryskyřice rostou jako houby po dešti. Dělníci tu dřou v drsných podmínkách, za prachbídnou mzdu, izolovaní v nedozírných lesích od zbytku světa, a tudíž zcela závislí na často hamižných a arogantních majitelích, kteří poskytují ubytování a stravu za nehorázné ceny. Pro mnohé z nich jsou však tato místa poslední a jedinou šancí. Patří k nim i hlavní postavy tohoto příběhu, které se setkají v táboře, jehož jméno, Swallow Hill, se dá chápat buď jako „Vlaštovčí kopec“, nebo – a možná poněkud příhodněji – jako „kopec všeho příkoří, které je tu třeba spolknout“, aby člověk vůbec vydržel. Del, Rae i Cornelie zde postupně nacházejí i ztrácejí naději, dokud nepochopí, že chtějí-li zachránit holý život, musí se pokusit z tohoto domnělého azylu uniknout. Nejprve se ovšem musí vypořádat se svou minulostí... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2024
,
Jota
Originální název:
The Saints of Swallow Hill, 2022
Interpreti: Šárka Šildová
více info...
Přidat komentář
Kniha patří k těm povedeným, ale srovnání s knihou Kde zpívají raci je trochu unáhlené. Zajímavé prostředí těžby smoly a pracovních táborů, trochu červené knihovny a pár lumpů dává dohromady docela pěkný příběh.
Jak je možné, že editoři pustí tolik chyb v textu? To jsem si říkala při čtení knihy, která by asi ani nebyla špatná, ale ruší to. I spisovatelsky bych čekala víc, otázka je, do jaké míry byl kvalitní překlad. Jinak knihu doporučuji, patří určitě mezi ty lepší.
Nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Jak píše @hanzmb - dobrodružství, napětí, láska…a těžba borovicové smůly. Skvělé. Jen závěr byl trochu urychlený.
Moc dobře napsáno a rozvrženo. Tady si musí přijít na své pomalu každý čtenář. Je zde dobrodružná zápletka, dostatečně napínavá, ale bez příliš drastických scén. Ta je vyvažována osudovým vývojem a milostným vztahem hlavních protagonistů. A jako fantastický přívažek (který jsem si neskonale užíval) popis života v USA po krizi. Zasazený do zcela neznámého prostředí těžby borovicové smůly.
S první půlkou knihy jsem byla velmi spokojená, pominu-li velké množství chyb (překlepů apod.). Druhá půlka mi připadala, že snad psal někdo jiný nebo že autorka občas hodně chvátala a trochu to odflinkla. A ten přechod v červenou knihovnu ubral další hvězdu. Jinak to téma “smolaření" bylo velmi zajímavé. Jak už psali někteří čtenáři, chování hlavních postav bylo někdy překvapivě odlišné, jako by to byl někdo jiný. A taky si umím představit, že by z toho mohl být úspěšný romantický film. Zpívající raci ale opravdu ne
Román "Vlaštovčí kopec" od Donny Everhart nás vtahuje do nehostinného světa terpentýnářských táborů v Georgii během Velké hospodářské krize 30. let. V tomto drsném prostředí se prolínají osudy tří hrdinů - Rae, která prchá před falešným obviněním z vraždy, Del, který hledá únik před násilnou minulostí, a Cornelie, která se snaží najít nový smysl života.
Everhartová mistrně vykresluje tvrdé podmínky pracovních táborů a lidské odhodlání přežít, zatímco se postavy postupně vyrovnávají se svou minulostí a nacházejí sílu v přátelství a vzájemné podpoře. Díky popisu prostředí a střídání perspektiv jednotlivých postav se čtenář snadno vcítí do jejich myšlenek a pocitů, což dodává příběhu dynamiku a napětí. "Vlaštovčí kopec" je dojemným příběhem o boji, naději a lásce, který čtenáře nenechá chladným.
Príbeh sa odohráva v pracovných táboroch na terpentín v hlbokých borovicových lesoch Severnej Karolíny počas Veľkej depresie a vykresľuje osudy niekoľkých postáv, ktorých životy sa pretnú v tábore Swallow Hill.
Kniha nešetrí detailmi a realisticky zobrazuje drsné podmienky života v táboroch, ako aj krutosť a vykorisťovanie, ktorým boli robotníci vystavení.
Môj celkový dojem pokazilo tempo rozprávania, ktoré bolo v niektorých častiach knihy pomalé, a to, že niektoré postavy neboli dostatočne rozvinuté.
A mně se kniha líbila. Četla se mi dobře od začátku do konce, byla napínavá, dobrodružná a také romantická. Měla tedy vše, co mám v knihách ráda. Kromě toho jsem se dozvěděla celou řadu zajímavostí ze života lidí v terpentýnářských pracovních táborech, o nichž jsem neměla sebemenší tušení. Líbí se mi i obálka knihy. Celkově bych tedy řekla, že to bylo zajímavé a příjemné čtení.
Láska, nenávist, napětí a navíc nové poznatky o dřívější práci smolařů. Do teď to slovo mělo pro mě úplně jiný význam.
Knihu Kde zpívají raci jsem nečetla, tudíž nemohu srovnávat, jak jsem tu mnohokrát v komentářích četla.
Mě kniha okamžitě zaujala, vůbec mi nevadilo střídání vyprávění z mužského a ženského pohledu od hl. hrdinů. Konec kapitoly mě navnadil, abych četla dál. Rozhodně jsem se dozvěděla zajímavé informace o těžbě pryskyřice, o které jsem do teď přiznávám se, neměla ani tušení. Popis drsných podmínek, pouť Dela a Rae a koneckonců i ostatních postav nebyla rozhodně jednoduchá.
Avšak musím se přidat k názoru, že zhruba po polovině knihy, hlavně po útěku, kniha dosti ztratila na té přímočaré drsnosti a reálnosti a stále častěji jsem si říkala, že tohle už by se nejspíš nestalo.
Samozřejmě jsem doufala v happyend hl. hrdinů, těch špatných je v reálném světě opravdu mnoho.
Přesto hodnotím knihu kladně, je to jedna z knih, kterou si budu rozhodně pamatovat.
Kniha mne zaujala hned poté, co byla vydána, ale až nyní se mi dostala do rukou. A hned od začátku jsem byla s příběhem spokojená - i když trochu jinak, než jsem očekávala. Nejdříve se čtenář seznámí s jednotlivými postavami, z nichž některé jsou méně a jiné zase více důležité. Ale vyprávění se střídá z pohledu jen dvou z nich - a sice Dela, který mi ze začátku nebyl sympatický ani trochu, a Rae Lynn, plaché dívky s těžkým osudem. A až teprve v druhé části knihy, která se odehrává na Vlaštovčím kopci, se jejich cesty protnou...
Příběh je to poměrně drsný, ale tak se prostě tenkrát žilo. Kniha jako taková mi neskutečně sedla, aniž jsem s tím počítala ;-) - a musím přiznat, že se mi opravdu líbila od začátku až do konce. Dokonce jsem k ní byla vzhledem ke komentářům zde spíše skeptická. Jediné, co se mi zdálo přehnané a vzhledem k ostatním okolnostem příběhu tak trochu nepravděpodobné, byl happyendový závěr. Ale na druhou stranu mi to nevadilo natolik, abych byla zklamaná nebo snad dokonce rozčarovaná, proto se to v mém hodnocení vůbec neodrazí ;-).
Neurazí, nenadchne. Takový neslaný, nemastný příběh odehrávající se za Velké hospodářské krize v pracovním táboru v lese. Anotace tomu rozhodně dělá službu, láká na drsný i vášnivý příběh o lásce, přátelství a boji o přežití.... Ale až tak žhavé to není, zní to hezky dramaticky, ale v příběhu je jen zlomek slibovaného (například vášnivý příběh o lásce je totálně mimo). Styl psaní je takový věcný, nedařilo se mi pocítit hloubku bezmoci a útrap hlavních postav, natož aby mě zaujaly natolik, abych to s nimi prožívala. Konec, jak už zmiňují jiné komenty, je takový nuceně sladký, až z toho trnou zuby. Přebal láká na podobnost s Kde zpívají raci, to jsem nečetla, takže nemám jak porovnat, ale očividně to má společné jen stejné barvy na obálce :D
(SPOILER)
Z dobročinného bazaru, po přečtení tam opět věnuji, myslím, že kniha si najde další čtenáře snadno a pomůže získat peníze na dobrou věc.
Kniha se mi četla moc dobře a ráda jsem si díky ní trochu rozšířila obzory o jednom z dnes už de facto historických odvětví amerického průmyslu – těžbě borové pryskyřice (či smůly) a terpentýnářství. Nenapadlo by mě, že něco takového existovalo, natož jak vše probíhalo a jaké podmínky panovaly v pracovních táborech, jak se vše podepsalo na tváři krajiny atd. atd.
Příběh Dela a Rae Lynn si získal moje sympatie, to asi u většiny čtenářů. Konec by mi až tak nevadil, nemohou všechny knihy končit tragédií nebo mít otevřený konec. Ano, bylo to najednou všechno až příliš krásné a možná proto málo uvěřitelné, ale na druhé straně, kde se lidé nebojí pracovat a jeden o druhého opřít, daří se při troše štěstí všem dobře (jasně, každý to štěstí nemá...). Pro mě byla ale málo uvěřitelná spíše část, kde se Del stane jedním z předáků a když se pak rozhodne z tábora odejít, jeho nadřízený Pewee, jenž donedávna obhajoval syčáka Vránu, za něj najednou zaplatí dluh v Otisově obchodě a jsou z nich nejlepší kámoši. A vše, i útěk Cornelie spolu s Rae Lynn z tábora, jde jako po másle. A další věc jsou překlepy a podivné střídání první a třetí osoby čísla jednotného, jak to níže zmiňuje mystery103 i další čtenáři, to mě také poněkud rozladilo. Přemýšlela jsem, zda jde o tak špatný překlad, anebo je naopak už originál špatně napsaný a překladatelka se snažila, aby byl překlad co nejvěrnější. Nakonec ale hodnotím čtyřmi hvězdami, protože se mi kniha přece jen hodně líbila.
Kniha o devastaci lesů a lidí. Nevím, co si o příběhu myslet. Obdiv překladatelce, musela se potýkat s pro mě vzdálenými odbornými výrazy. Ale styl, kdy v jednom odstavci je popis v třetí osobě, který najednou přejde do osoby první, mi nesedí. A neseděla mi vlastně celá kniha. Je to román pro ženy s cukrkandlovým koncem.
Steinbeckovský příběh o smolném táboře a jeho lidech, hospodářské krizi, lásce a nenávisti v různých podobách a o tom, jak na svůj životní podzim a konec si zaděláváme celou svou existencí. Ano, konec přeslazený - ale po surovostech mužsko-ženského bytí v prvních dvou třetinách knížky to byla vítaná úleva. Della a Rae Lynn si budu pamatovat - a bohužel Vránu a Crandalla taky.
Ráda si občas přečtu knihy na podobné téma,abych si připomněla, v jak krásné době žijeme!
Rozhodně zajímavé téma, těžba smůly z borovic je něco co zde neznáme. Bodejť by jo, když šlo o surovinu pro lodní průmysl. Lidé pracující v lese to neměli nikdy jednoduché, les a drsné podmínky umí odhalit charaktery. Bohužel zde jsou buď špatní nebo dobří lidé. Ale v životě to prostě takhle jednoduše nefunguje. Nicméně aspoň Del byl zkraje knihy víc člověkem, když nenechal na pokoji žádnou sukni :-) Přečteno rychle, rozhodně to není špatné čtení, škoda, že konec uspěchaný a až moc přeslazený.
Štítky knihy
boj o přežití příroda americká literatura Amerika lesy společenské romány světová hospodářská krize, 1929 romance osud Georgie, Georgia (USA)
Achjo, začátek byl hodně slibný, stagnaci střední části bych přežila, ale ten příliš přeslazený závěr to prostě "zabil".
Asi už by se k přečtení podruhé nevracela, ale co já vím, třeba jednou opustím svůj negativistický cynismus a trocha té sladkobolnosti mi přijde k chuti.