Vlaštovka v bublině
Markéta Lukášková
Píše se rok 2045, Barbora leží v nemocnici a nemoc ji připravuje o poslední vzpomínky na minulost, lásku i rodinu. Důkazem, že skutečně žila, jsou hlavně její děti – nejistý Michal a suverénní Magda, která už stihla rozprodat matčin majetek. Díky novému léku se ale Bára pomalu vrací. Přes dvacet let vzdálené zážitky získávají jasnější kontury a současná Bára stojí před odhalením tajemství rozpadu své životní lásky.... celý text
Přidat komentář
Autorka umí velmi dobře vykreslit rodinné a další mezilidské vztahy. Jediné, co mě mrzí je, že předchozí knihu Panda v nesnázích jsem četla poměrně dávno a moc si z ní nepamatuju. Magda s Michalem mi k srdci nepřirostli, i když se jejich povaha v průběhu čtení změnila. Oproti tomu osud Báry se mi moc líbil a vždycky jsem se těšila na kapitoly o ní. A nejvíc mě zaujala vylíčená budoucnost. Některé věci by se mi líbily, některé vůbec, ale žádná z nich vlastně není nereálná.
Ze začátku jsem z tohoto příběhu byla vážně rozpačitá. Říkala jsem si, že jsem asi sáhla vedle. Až když se to začalo postupně rozjíždět, kniha mě chytla. Autorka píše opravdu zajímavě a myslím si, že moderně a blízce dnešním lidem.
Moje druhá kniha této autorky a určitě si přečtu další.
Jako Panda, Vlaštovka se mi také líbila. Ta blízká budoucnost, vlastně dost reálně popsaná, mě bavila. I ta naděje pro ostatní, že za pár let, třeba opravdu budeme schopni vyléčit nevyléčitelné. Velmi zajímavý popis ženy, která se vrací do života.
Líbí se mi fantazie spisovatelky a její pohled na budoucnost, občas si říkám, že by bylo fajn, kdyby to takto bylo, ale někdy se té budoucnosti vážně bojím... Děj byl pro mě vcelku předvídatelný, ale jak se propojovaly časové osy, tak nemůžu říct, že bych se nudila.
Knihy Markéty Lukáškové jsem četla všechny a mám ráda autorčin osobitý styl.
Škoda, dotčeno. Klidně bych ještě chvíli zůstala v roce 2046. Doba se změnila, co zůstává jsou mezilidské vztahy a problémy, které jsou stále stejné. Co lze budoucnosti závidět, že se našly léky na nemoci, které dnes lidi ničí. Je to ale, s velkým ale, kdoví, co lidi v budoucnosti čeká. Kniha stojí za přečtení.
Přečteno a z hodnocení jsem v rozpacích. Určitě čtení nelituju, hodně mě bavil celkem reálný pohled na blízkou budoucnost, vzpomínací pasáže a vyprávění z různých úhlů pohledu. Jen tam byly časové nesrovnalosti, které mě rozhodily a pak také od linie s Lucií jsem čekala víc...
Nicméně i tak ode mne kniha dostává čtyři hvězdy. :-)
Knížku jsem četla zrovna v období, kdy se mě osudy postav docela dotýkaly vzhledem k podobnosti s mým životem. A ty poslední kapitoly se mi fakt líbily.
Ja nevim, ale mne Lukaskova proste bavi. Podivat se, jak by to mohlo vypadat za par desetiletí bylo vlastne moc zajimave. Pribeh byl mily. Cenim napad a doporučuji přečíst vsechny jeji knizky.
Třetí kniha od této autorky, a za mě zatím nejlepší. Zápletka velmi zajímavá, i když asi se dalo lehce odhalit, jak to s tou biologickou matkou bude. Pohled do budoucnosti je taky velmi zajímavý, i když v některých ohledech dost smutný a doufejme, že je to pouze fantazie autorky, a že skutečná budoucnost nebude založená na chytré inteligenci, jak je to popisováno v této knize.
Markéta je má oblíbená autorka. Zhruba do poloviny jsem se nemohla začíst, pak už to bylo na jeden zátah. Těším se na další díl
Kvůli námětu knihy jsem chvíli váhala, skoky mezi minulostí (současností) a budoucností... Ale kniha byla čtivě napsaná, i když zápletky lehce předvídatelné. Přečtu si i další knihy této autorky.
Tato kniha mi sedla. Žádné těžké téma, sice trochu předvídatelné,ale napsaná čtivě. Určitě půjčím od spisovatelky další publikaci.
(SPOILER) Při čtení jsem tak trochu tápala v čase, stejně jako u Pandy. Panda se mi líbila víc. Tady jsem se někdy tak trochu ztrácela, nevěděla jsem, co je zrovna za rok. Ekologické téma - problémy s vodou - se prolínají s multikulti - adopce chlapce snad ze Sýrie / vybral si ho z katalogu, no nevím /. Na druhou stranu, smrtelně nemocná žena se uzdraví a začne zase chodit do práce, i když její dcera všechen její majetek prodala. Spoolečně vychovávají miminko, o malého Syřana přijdou, najednou se najde matka. Tak trošku slátanina, od všeho kousek. Ani nevím, jestli mám chuť se pustit do lososa / ale asi ano, chci se tak trochu prokousat současnou českou knižní tvorbou/.
(SPOILER)
Za mě bohužel autorčina nejslabší kniha. Lososa jsem přečetla takřka na jeden zátah, Pandu v podstatě taky, i když mi přišla mnohem jednodušší a vadily mi časové nesrovnalosti.
Ale tady, tady to bylo fakt špatné. Moc jsem se na knihu těšila, ale tolik časových nesrovnalostí celý příběh degradovalo. Stejně jako to, že to bylo tak předvídatelné (Lucie je Davidova matka, Bára s Petrem se usmíří, Michal s Ninou se zasnoubí, Magda sama vše emancipovaně zvládne,...), že jsem to dočetla jen že setrvačnosti...
A poslední věc - pouštět se do popisu budoucnosti je hodně ožehavé a v této knize se bohužel ukázalo, jak to může dopadnout, když autor absolutně nemá vymyšlený "svět" ve kterém se děj odehrává. Viz robotická recepční, která něco ťuká do počítače.
Vím, že autorka pracuje na nové knize, která s touto trojicí nemá nic společného a tak doufám, že se karta obrátí. Nicméně raději si počkám na recenze. :)
Občas jsem se ztrácela v tom, v jakém roce zrovna hlavní hrdinka je .. a taky jsem čekala daleko lepší konec .. jinak moc pěkný příběh :)
(SPOILER)
Na pokračování příběhu Báry jsem se těšila, ale knížka mě bohužel zklamala. Nebavily mě pasáže z budoucnosti, příběhy Magdy a Michala (hlavně Michala - 22letý kluk adoptuje malého syrského imigranta, to vážně?) mi přišly vyloženě zbytečné a přiznám se, že jsem je už ke konci lehce přeskakovala. Příběh mi taky pokazilo dost časových nesrovnalostí, které jsem objevila (kdy Báru opustil Petr a ohledně Amálky). Když se nad autorčinou tvorbou zamyslím, všechny její ženské hlavní hrdinky mi připadají úplně stejné a hodně v nich vidím samotnou autorku. Ve Vlaštovce v bublině ani nebyl zobrazen rozdíl v uvažování mladé Báry a starší Báry, nebo dokonce v mužském a ženském.
Co se mi líbilo bylo propojení Lososa a Pandy a narážky na babičku v nebi :-)
Bylo to takové divné. Myšlenka nebyla špatná, ale psát o budoucnosti je vždy rizikové a tady autorka zjevně nestíhá v technologické představivosti, ona si jen představila některé dnešní věci a prodloužila je o pár let do budoucnosti. Poté, co tam adoptovali syrského migranta, jsem knihu zahodil.
Zajímavě uchopený námět knihy, kde se děj odehrává střídavě v současnosti a v roce 2045.
Ačkoliv dej není nijak převratný, právě zvolená originalita zpracování knihu odlišuje od ostatních. Právě za zpracování budoucnosti dávám tak vysoké hodnocení.
Štítky knihy
budoucnost tajemství rodinné vztahy
Autorovy další knížky
2017 | Losos v kaluži |
2018 | Panda v nesnázích |
2021 | Majonéza k snídani |
2020 | Vlaštovka v bublině |
2019 | InTyMně |
Nejsem spokojená.
Myslela jsem, že mi bude nějak osvětlen osud babičky, který zůstal rozvyprávěný, ale bohužel. Příběh je tuctový. Spousta časových nesrovnalostí. Budoucnost dost nevěrohodná. A ten hovorový jazyk. Nemohu si pomoci, ale úplně mi bolí oči, když musím číst - v mej hlavě, svejma myšlenkama, úměleckejma vlohama - . Bože, té "paní spisovatelce" to nevadí, že její knihy jsou utrpením českého jazyka??