Trosečníci z Vlaštovky
Arthur Ransome
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/269293/mid_trosecnici-z-vlastovky-269293.jpg
5
406
406
Vlaštovky a Amazonky série
< 2. díl >
Na usedlost v Jezerní krajině na anglickém venkově přijíždějí opět po roce strávit báječné letní prázdniny Vlaštovky – sourozenci Roger, Titty, Zuzana a John, aby zde spolu s Amazonkami – sestrami Nancy a Peggy – prožili spoustu legrace a vysněných dobrodružství jako mořeplavci, cestovatelé a dobrodruzi. Jejich plány jim však překazí velmi přísná prateta Amazonek, a aby nebylo všem patáliím zadost, Vlaštovky se stávají skutečnými trosečníky na pustém ostrově. Utáboří se zde poté, co se jejich plachetnici zlomí stěžeň. Ale žádná nesnáz nemůže porazit děti s fantazií a odhodláním, takže než je loďka opravena, stanou se z Vlaštovek cestovatelé po souši. A jako zázrakem objeví neobyčejné skryté údolí a tajuplnou jeskyni… Kniha vychází s ilustracemi Zdeňka Buriana, které se v knižním vydání čtenářům představují poprvé!... celý text
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 2015 , Albatros (ČR)Originální název:
Swallowdale, 1931
více info...
Přidat komentář
Po letech jsem znovu četla oblíbenou knihu svého dětství. Nejvíc vždycky vzpomínám na bohatost stravy Vlašťovek a Amazonek. I teď po letech mne to fascinovalo. I to, jak byly samostatné a co vše jim rodiče dovolili. Moc se mi kniha líbila i nyní. Takové dobrodružství už dnes málokdo má :)
Moc milé, dobrodružné a ne přihlouple dětské. Narazila jsem na knihu v antikvariátu a uhranula mi.
Voda a všude voda, to je i můj svět, takže ztroskotání chápu prázdninovou katastrofu..i když taky trochu jako příležitost :), jak to nakonec vzali i Vlaštovky. jenom teda nechápu, proč ten John musí vždycky nad Nancy vyhrát! A nechápu to už několik desetiletí :) a to zejména proto, že je to na její domácí vodě... podle mě by mu to natřela.
Klasika mého dětství, škoda, že je dnešní svět tolik jiný. Příběh je vlastně prostý, ale čtivě napsaný a svědčí o tom, že dobrodružství číhá opravdu všude.
Oblíbený příběh o Vlaštovkách a Amazonkách rok po jejich seznámení na ostrově Divokých koček. Vlaštovky přijíždějí na prázdniny a očekávají, že Nancy a Peggy i kapitán Flint, je budou očekávat.
Jenže oni mají velký problém v podobě pratety, která se k nim zrovna v tuto dobu pozvala na návštěvu. Amazonky musí zůstat doma a věnovat se jí, nesmí tábořit na ostrově, musí se pravidelně vracet na obědy a večeře, někdy se ven nedostanou vůbec.
Aby bylo vše ještě komplikovanější, Vlaštovky hned třetí den jejich prázdnin ztroskotají a musí se utábořit na pevnině. Jejich kamarádky s kapitánem Flintem vždy najdou možnost, jak pratetě utéct a pomoci svým přátelům se záchranou lodi a utáboření se na pevnině v Údolí Vlaštovky, které objevili na své výpravě Titty s Rogerem.
Příběh opět plný skvělých zážitků a dobrodružství, jedna z mých nejoblíbenějších Ransomovek.
Tohle je taková příjemná kniha pro starší děti a možná i mládež. Jen já jsem už z tohoto věku bohužel dávno vyrostla a měla tudíž i místy pocit, že mi kniha (snad) tak trochu nechtěla sednout. Tato řada se mi do rukou dostala až nyní, takže mám docela smůlu, protože čas již vrátit nedokážu... Jinak se ale jedná o opravdu čtivé příběhy, popisující skvělá dobrodružství Vlaštovek a Amazonek. Asi nejvíc mám ráda Titty a Zuzanu, přestože ani další členové nejsou marní :-). A moc mile autor popisuje také to, jaký hezký vztah mají jednotlivé postavy ke své mamince a malé sestřičce. Pokud jde o jednotlivé zážitky, o těch se samozřejmě rozepisovat nebudu. No a navzdory svým malým výhradám dávám knize plný počet, jedná se totiž pouze o můj subjektivní pocit a jsem přesvědčená o tom, že si tohle výborné vyprávění slabší hodnocení určitě nezaslouží ;-).
Krásná kniha.
Musím říct že když jsem viděla jen obálku moc se mi do čtení nechtělo.
Ale když jsem ji otevřela , dočetla jsem ji na jeden zátah.
Další úžasná kniha od anglického spisovatele Arthura Ransomea.
Druhý rok dobrodružných prázdnin party dětí, které si říkaly Vlaštovky a Amazonky. Po loňském roce, kdy se seznámili a prožili spolu pár dní plných vzrušení a dobrodružství na ostrově a s jejich dospělým přítelem kapitánem Flintem, se opět sourozenci Walkerovi a děvčata Blacketovy mají setkat a prožít další úžasné prázdniny.
Jenže tentokrát jim to nevychází. K děvčatům přijela na návštěvu přísná a protivná prateta, která vychovala jejich maminku a strýce Jima, kterému říkali Kapitán Flint, a na jeho hausbótu s nim prožili hodně legrace a vzrušení. Dívky musí zůstat doma, nesmí tábořit, dokonce mají zakázáno se se svými přáteli stýkat.
Co se ale stalo horšího. Vlaštovky hned třetí den prázdnin se svojí malou plachetnicí ztroskotají a musí svůj tábor přestěhovat z ostrova na souš. Naštěstí Titty s Rogerem na své výpravě objeví překrásné skryté údolí, pro které se nadchnou i starší sourozenci, a na dobu, než je jejich loď opravena, se tam mohou utábořit. Amazonky se snaží za nimi přijít, kdykoliv se jim podaří pratetě uniknout. Vymyslí úžasný plán na den jejího odjezdu. Od té doby je volný i kapitán Flint. Vlaštovka je v loděnici po nějakých deseti dnech opravena, a poté mohou jejich prázdniny skutečně začít.
V dětství jsem tyto knihy milovala a teprve nedávno mi došlo, že jsem určitě nečetla všechny díly! Zapátrala jsem a doplňuji :) Každopádně i po letech to má své kouzlo. Sice již příběhy nehltám, tak jako když jsem byla ve věku hlavních hrdinů, ale musím ocenit, že je to mistrně napsané. Taková dobrodružství bych jako menší také chtěla zažívat.
Někoho chytila Beatlemanie, mě posedl Artur Ransome. Bylo mi něco přes 10 let a opravdu jsem tomu propadla.
S Ransomovkami jsem usinala, ráno vstavala, přes den hledala doplňující informace, zkoumala mapy a přidala v angličtině…
Začala jsem “Nechtěli jsme na moře”, ale úplně top byli asi “Trosečníci z Vlaštovky” nebo “Záhadné vody”?
Těžko říct. Každá je jiná a všechny skvělé.
Ve vedlejší vesnici je rybník a na něm několik ostrovů. Dlouho jsem si lámala hlavu, kde sehnat loďku.
Jako plavidlo nám musela stačit duše ze Zetoru, na které jsme se jedny prazdniny plavili pod nedalekým splavem.
Podařilo se mi získat starou konvici a tak jsme si i my mohli vařit čaj na ohni.
Dodnes hodně využívám lebku a zkřížené hnáty, které umím docela obstojně a rychle nakreslit. Téměř žádný můj ručně psaný vzkaz se bez nich neobejde. Lebka se buď to usmívá nebo mračí - podle potřeby.
Bylo to úžasné období a obávám se, že tak, jak mě oslnil Ransome, už se to žádnému jinému autorovi nepovede.
Jedna z nejlepšíxh knih meho detstvi... po 30 letech jsem navsivila i jejich jezero na severu anglie, je tam nadherne :)
Velmi uspokojivé. Možno číst v každém věku. Jedna z knih, ke které se neustále vracím, zvláště ve chvílích nejtěžších.
Trosečníci z Vlaštovky jsou asi mou nejoblíbenější ransomovkou. Četla jsem je několikrát jako dítě i později. Kniha je možná trochu naivní, ale děj dává smysl, což není u dětských knih dneska zcela pravidlem. Děti se zde chovají k sobě navzájem neuvěřitelně mile. Prožívají leccos, co by se nám nepoštěstilo, ale často udělají i z obyčejné příhody neobyčejný zážitek díky své velké fantazii a to je důležité umět. Charaktery jsou zde myslím propracovanější než u prvního dílu (Boj o ostrov). Skvělá je scéna se ztroskotáním, reakce na břehu a vykreslení Johnových a Tittiných pocitů těsně po ztroskotání. Výborný je strýček Jim alias kapitán Flint i obě maminky.
Vždycky mě potěší, když vidím dnešní děti tyto knihy číst. Není důvod, proč by nemohly. Také jsem v té době a v té Anglii nežila, přesto jsem se při čtení velice bavila.
Štítky knihy
kamarádi rozhlasové zpracování parta dětí dětská dobrodružství
Autorovy další knížky
| 1959 |  Boj o ostrov |
| 1988 | Trosečníci z Vlaštovky |
| 1958 | Zamrzlá loď kapitána Flinta |
| 1964 | Holubí pošta |
| 1961 | Petr Kachna |
Tento titul měla v knihovně moje maminka, když jsem byla malá pořád odkládala, že mi jí dá k přečtení, pak usoudila, že nastal čas. A mě kniha mě nadchla tak, že jsem nadšeně lítala do knihovny, zda mají i jiné knihy od Arthura Ransome. Krásná dobrodružství, dobře se čte i s odstupem třiceti let, pořád mě baví.