Přidat komentář
Neskutečně mě mrzí, že se už tohle dílo nikdy nebude dopsáno, že už nikdy nenahlédneme do hlav nových i už známých postav, že už se nedozvíme, jak se dal s životem prala kurážná Štěpánka (díky aspoň za to shrnutí, které něco naznačuje), jak se odrazila válka v tváři městečka i Vejrychovska, prostě zůstává pocit, že ještě mnoho mohlo a mělo být vyřčeno a najednou prázdno...ale i to, co máme možnost si nakonec přečíst v souvislé podobě mě dost vtáhlo a přišlo mi poutavé a věrohodné, postavy byly propracované a přece jenom s prostředím našich vojáků za první světové války se třeba já nesetkávám v naší literatuře zas tak často, pořád mi přijde neskutečné, kolika mužům a klukům musela obrátit život naruby, nakolik změnila ty, kdo měli to štěstí a vrátili se víceméně v jednom kuse.... některé okamžiky, třeba se Šléglem a Pavlíkem před odchodem do pole, mi přišly vysloveně dojemné.... líbí se mi, že Havlíčkovy postavy jsou plastické, nejednoznačné, že Vám můžou přijít odpudivé a přesto se neubráníte i určité míře soucitu.... skončím, jak jsem začala, lítostí, že už další stránky a osudy nepřibudou, ale taky s díky za obohacení.
Na rozdíl od Petrolejových lamp mě volné pokračování nezaujalo. Trakl není postava, která by mě strhla a vojenské prostředí mě neláká. Mrzelo mě, že v příběhu už nemá Štěpka až na pár zmínek místo.
Škoda, že to nestihl Havlíček dokončit. Trošku mě zklamalo, že tam nebyl více rozpracován osud Štěpky, ale i tak jsem ráda, že Vlčí kůže vůbec vyšla.
Autorovy další knížky
| 1963 |  Neviditelný |
| 1957 | Petrolejové lampy |
| 1940 | Helimadoe |
| 1939 | Ta třetí |
| 1999 |  Muž sedmi sester |
Nejlepší na knize je doslov, nastínění toho jak mělo vše pokračovat. Škoda, že Havlíček stačil napsat jen tu nezáživnou část.