Vojna s Mlokmi
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/173583/bmid_vojna-s-mlokmi-173583.jpg
4
4264
4264
Nemôžeme výstižnejšie uviesť slovenskému čitatelovi tento význačný román Karla Čapka ako slovami samého autora: „Opýtali sa ma, ako som na to prišiel, že som napísal Vojnu s Mlokmi; a prečo som si vybral práve Mlokov, aby som z nich urobil nositeľov takzvanej románovej utópie o zániku ľudskej civilizácie. V časoch, keď to na svete vyzeralo hospodársky pramizerne a politicky ešte o čosi horšie — napísal som pri istej príležitosti vetu: "Nesmiete si myslieť, že vývoj, ktorý dal vznik nášmu životu, bol jedinou vývojovou možnosťou na tejto planéte." - A už to bolo tu. Táto veta zavinila, že som napísal Vojnu s Mlokmi. Ved je to pravda: nemôžeme vylúčiť, že by sa za priaznivých okolností nemohol iný typ života, povedzme iný živočíšny druh ako človek, stať vehiklom kultúrneho vývoja. Človek s celou svojou civilizáciou a kultúrou, s celými svojimi dejinami vyvinul sa z cicavcov, z čeľade primátov; a tak si môžeme myslieť, že by podobná evolučná energia mohla okrídliť vývoj iného živočíšneho druhu... To bola prvá myšlienka; a tá druhá bola táto: Keby iný druh živočíchov ako človek dosiahol stupňa, ktorý nazývame civilizáciou, čo myslíte: robil by práve také nezmysly ako ľudstvo? Viedol by podobné vojny? Rovnako by prežíval dejinné katastrofy? A ako by sme hľadeli na imperializmus jašterov, na nacionalizmus termitov, na hospodársku expanzivitu čajok alebo sleďov? Čo by sme povedali na to, keby iný živočíšny rod, a nie človek, hlásal, že s ohľadom na svoje vzdelanie a množstvo má iba on právo na to, aby obsadil celý svet a ovládal celý život? Nuž tak teda táto konfrontácia s ľudskými dejinami, a to s najaktuálnejšími dejinami, ma prinútila sadnúť si k písaciemu stolu a napísať Vojnu s Mlokmi. ”... celý text
Přidat komentář
V obchodě jsem nemohl odolat překrásné edici od Rybka publishers, legendárnímu vydání s ilustracemi Hansa Ticha, a musel jsem si knihu přečíst podruhé. Stále hodnotím jako geniální dílo, s velmi originálním stylem vyprávění (jehož forma snad musela inspirovat i vznik Divadla Járy Cimrmana), které výborně balancuje na hraně vtipnosti a mrazivosti. Za devadesát let od svého vydání neztratilo vůbec nic na své aktuálnosti, naopak současné události knihu opět přibližují k realitě. Krásné pop-artové ilustrace knihu upevňují v kategorii must-read (a must-have). I doslov s životopisem Hanse Ticha je velmi zajímavý.
Dcera z toho měla dělat referát do školy, tak jsem si to při té příležitosti také přečetl. Bylo to celkem čtivé, líbil se mi ten styl popisu pomocí novinových článků, ale jednu chvíli jich už bylo trochu moc. Co mi vadilo asi více, tak byly některé ty nelogičnosti. Ale na svou dobu to musela být pecka.
Asi všichni (kromě literaturou nepolíbených nedochůdčat) vám řeknou, že jde o knihu varující před nastupujícím fašismem, před kterým chtěl Čapek varovat - tak, jak nám to všem předkládali ve škole... Jako jo, ono to tam taky rozhodně je. Ale román má obrovský přesah mnohem dále - podobně jako i Továrna na Absolutno, nebo třeba Bílá nemoc... Varuje hlavně před pitomou lidskou náturou, kdy hledíme jen na momentální zisk, kvůli kterému jsme si schopni provádět strašlivé věci a ještě si je dokážeme krásně, ušlechtile zdůvodnit. Na budoucí následky se jaksi nemyslí, teď je dobře a to je přeci to hlavní... Škoda, že tohle varování je mocným našeho světa úplně šumák.
Seriózní scifi román, napsaný lehkým, satirickým slohem, s čapkovskou jazykovou obratností. Reportážní styl umožňuje autorovi rychle střídat kritická témata. Co kapitola to drancování přírody, konzumní styl života, bulvární média, otrokářství a rasismus nebo lékařské pokusy na lidech. Kritika kapitalismu, nadnárodních kartelů a jejich bezohledná honba za ziskem, která vede k válce, je nosným tématem románu. A česká stopa v kauze Mlok ukazuje, jaký byl Čapek geniální vizionář, vlastenec a český patriot.
Krásná ukázka toho, jak může lidstvo skončit. Skončit tahle může proto, jaké je. Ukazuje se zde politikaření, teritoriální zájmy, ziskuchtivost, mocichtivost. A na to vše jednou lidstvo dojede.
Další nadčasová kniha z pera Karla Čapka.
Líbilo se mi zasazení novinových výstřižků do textu. Jediné co, tak se mi v tom trochu špatně orientovalo.
Knihu bych doporučila k maturitní četbě (ale pro většinu bude asi moc dlouhá).
Kniha je nadčasová, mluví o aktuálních tématech, byť byla napsaná před druhou světovou válkou. Asi jsem ale od ní čekala, že mě víc chytí. Víc by mi seděla, kdyby to byl román. Takhle mi prolínání různých žánrů vadilo a odvádělo od čtení.
Čekala jsem něco trochu jiného, ale kniha mě nadchla.
Nadčasové téma.
Náročnější na čtení, ale stála za to.
Válku s mloky napsal Čapek v roce 1935 a obecně je vykládána jako protinacistická antiutopie. To je ovšem zjednodušení, jelikož ať už samotná válka, nebo rozpínavost mloků při hledání "životního prostoru (lebensraum)", se děje až v samotném závěru knihy.
Vyvrcholení předchází roztříštěný popis historie mloků od jejich nálezu v exotickém orientu, přes jejich polidštění, zotročení a vykořisťování, až po jejich světovou dominanci. První část tak působí jako kritika kolonialismu (nalezení "zvířeckých" domorodců a místních zdrojů (perel) a využití domorodců k jejich těžbě). Druhá část působí jako kritika kapitalismu (firmy vytvoří koncern, který sdruží podniky zabývající se vším kolem mloků - potrava, chov, rozvoz, množení, prodej na práci apod.). Třetí poté jako kritika války a dobývání (nejdříve lidí, kteří dobývají moře a uvažují o ozbrojení mloků, a poté mloků, kteří začnou dobývat souš).
Zvláště v první půlce je výrazným prvkem satira, ve které si Čapek bere na paškál jak bohatou elitu, tak lidskou patetičnost.
Zvolená forma, Zvláště v druhé části - zápisky, studie, novinové články, přednášky apod. dává celé antiutopii věrohodnost vlastního fikčního světa. Ovšem čte se to dost náročně. I pro značnou hutnost textu, nejrůznější drobné poznámky atd. Je to velmi komplexní dílo, které není tak přímočaré jako jiné Čapkovy knihy.
Čekala jsem něco úplně jiného. A to, co jsem místo toho dostala, mě dost překvapilo. Vlastně neumím říct, jestli mile nebo ne.
Z literárního hlediska je kniha rozhodně neobyčejná. Hutný text, míchání několika žánrů, vše ale velmi uvěřitelně zpracované a aktuální i téměř sto let po tom, co kniha vyšla.
Pokud bych ale měla dát jen na své pocity, čtení mě nijak moc extra nebavilo. Na druhou stranu mě ale hodně zajímalo, jak se bude příběh vyvíjet, takže jsem těch 218 stránek přeci jen zdárně dočetla do konce.
Jsem ráda, že jsem tuhle klasiku přečetla, ale není to pro mě subjektivně nějaká extra třída. Literárně je to ale pecka, o tom bez debat.
Nadčasové dílo, skvostný jazyk a hrátky s ním, skvostné myšlenky, alegorie. Karel Čapek to zkrátka uměl jak s jazykem, tak s tím, aby vystihl člověka, lidstvo a pojmenoval naše nešvary a problémy, které bohužel máme i po devadesáti letech. A nejspíš vždy mít budeme.
Četla jsem vydání, které vyšlo v péči nakladatelství Rybka Publishing a tenhle skvost vřele doporučuji. To je radost i na pohled!
(SPOILER)
V té knížce je všechno! Filosofie, hospodářství, ekologie, politika, jedinec vs. společnost, konference a sněmy... Na několika místech jsem nevěřila, že dílo vzniklo v roce 1935 - jsou v něm tak moderní a aktuální názory, perspektivy a predikce. Taky mě napadlo, kolik událostí z toho posledního století se stalo se znalostí téhle knížky, jestli byla někomu inspirací.
Čte se to teda špatně, těžko, nepřehledně. U prostřední části s novinovými výstřižky jsem hrozně moc chtěla přeskakovat, jinde se zase míchají jazyky, nářečí, brainstorming, jména a místopis a je to krkolomné. Na druhou stranu, ono by to bez toho všeho asi nebylo takové, autentické a propracované.
Nemohla jsem se dočkat, jak to dopadne. Světový mír? Zjistím návod na život? Ne. Dějiny prostě plynou dál.
Klasické dílo Karla Čapka. Nejsem jeho obdivovatelkou, ale uznávám, že jeho díla jsou úžasně nadčasová a přenositelná do současnosti.
"Hello, vy lidé...!"
Válka s mloky patří na můj seznam klasické literatury, kterou bych ráda přečetla před smrtí. Můžu s hrdostí prohlásit, že tenhle kousek jsem poctivě slupla v audioverzi, kdy skvělý Lukáš Hlavica vše doplnil svým hlubokým hlasem a dal tak mlokům další skvělý rozměr.
Klasické dílo je takové, které svou kvalitou trvá. U Čapka to platí dvojnásobně. Velice aktuální téma, které se (bohužel) má tendenci historicky vracet v nekonečných spirálách.
Téměř devadesát let staré dílo, a stále aktuální. Čapek byl vizionář, a jeho vize se proměňují v realitu všedních dní.
"Raději my, než oni" a pořád čekáme, že naše chyby napraví prozřetelnost, či jiná síla. Protože politika, ekonomie...
Idealismus v kontrastu s narcismem. Pokrytectví každého jednoho člověčenství. Jo i moje a taky tvoje!!! V hloubce upřímného humanismu, skrývá se neduh lidstva. Neduh práv a výkřiků. Hlaveň namířená do obličeje a my urputně zavíráme oči a doufáme, že se to neděje, že to někdo napraví, že za to nemůžeme, protože my tu"zbraň" v ruce přece nedržíme....
Fantastický Karel Čapek, jeho hluboké znalosti v mnoha oborech jsou unikátní, ale nejvíc fascinující na tom je, že má člověk pocit, jak kdyby tu knížku psal loni. Vřele doporučuju.
Antiutopický román působící jako varovný prst poplatný nejen době svého vzniku... o tom tady v komentářích bylo napsáno již mnoho.
A tak přidám jen doporučení ke koupi do jakékoli domácí knihovny, v níž bude tato kniha nepochybně ozdobou. Její čtení je totiž doslova jednonádechovou radostí, k čemuž nemálo přispělo obnovené vydání ilustrátora Hanse Ticha, které nejen v roce 1987 bylo vybráno mezi nejkrásnější knihy, ale i dnes jde o jednu z nejhezčích knih jakou nakladatelství Rybka Publishers ve své ilustrované edici vydalo.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie česká literatura rozhlasové zpracování mloci Karel Čapek, 1890-1938 filozofická beletrieAutorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Příběh, v němž sledujeme cestu vzestupu mločí civilizace, a to od prvního setkání s námořním kapitánem van Tochem, který se s nimi spřátelí a naučí je lovit perly, přes jejich práci pro Pacifickou exportní společnost řízenou podnikatelem Bondym. Druhá část knihy vypráví (především formou novinových článků a výstřižků) o vědeckém výzkumu mloků a jejich rozšíření do světa jakožto levné pracovní síly. S tím jde ovšem ruku v ruce i vzdělávání mloků a vzestup jejich civilizace. To vede (v třetí části knihy) k prvnímu napadení lidí mloky a celosvětové vzpouře mloků.
A nyní se ozval chraptivý, unavený, ale přece jen velitelský hlas do nočního ticha. „Hallo, vy lidé! Tady Louisiana. Tady Kiangsu. Tady Senegambia. Litujeme lidských životů. Nechceme vám působit zbytečné ztráty. Chceme jenom, abyste vyklidili mořské břehy na místech, která vám předem označíme. Vy jste nás chtěli. Vy jste nás rozšířili po celém světě. Nyní nás máte. Chceme s vámi vyjít po dobrém. Budete nám dodávat ocel na naše vrtačky a krumpáče. Budete nám dodávat třaskaviny. Budete nám dodávat torpéda. Budete pro nás pracovat. Bez vás bychom nemohli odklidit staré pevniny. Hallo, vy lidé, Chief Salamander vám jménem všech Mloků světa nabízí spolupráci. Budete s námi pracovat na odbourání vašeho světa. Děkujeme vám. (str. 172)
V samotném závěru knihy se však znovu ozývá humanista Karel Čapek, který v poslední kapitole nejen nedává lidstvu zahynout, ale v rozhovoru autora s jeho vnitřním hlasem ukazuje, jak těžké je psaní a vyprávění příběhů.