Vražda v dívčí garsoniéře
Petr Bým
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/386625/bmid_vrazda-v-divci-garsoniere-oot-386625.jpg
2
14
14
Brandl a Kotrba série
< 2. díl >
Vražda mladé ženy, nalezené v jejím pražském bytě, se zpočátku jeví jako jednoduchý případ - kriminalisté mají hodně důvodů považovat ji za čin sexuálního devianta. Všechno ovšem změní překvapivé svědectví partnerky muže, kterého policie pokládá za pachatele. Další vyšetřování zavádí kapitána Brandla a poručíka Kotrbu do nejrůznějších prostředí, počínaje světem velkého podnikání, přes luxusní zdravotnické zařízení, až po dětské divadlo. Postupně začíná být zřejmé, že původní verzi musí vyšetřovatelé opustit. Skutečné pozadí případu je jiné, a tak jako velmi často v něm jde především o peníze.... celý text
Přidat komentář
Mnohomluvný styl autora s mnoha odbočkami a jmény pokračuje. Vlastní příběh je nutné vyloupnout jak jadérko z oříšku. Tím oříškem je smrt mladé dívky a jadérkem její životní filozofie. Na autorův styl psaní je nutné si zvyknout, nebo se naučit přeskakovat.
Tohle nemá ani smysl komentovat, snad jen krátce: Jedna hvězda - jde o českého autora, ale jinak vyhnout se obloukem.
tohle bylo opravdu hodně nezáživné... a přitom tak slibný název.. .čekala jsem mnohem více
Pár poznámek, které mně při čtení naskočily v hlavě – a které jsem si průběžně naškrábl na papír:
1) Příliš, příliš, PŘÍLIŠ mnoho slov!!!
2) Cílem by nemělo být „rozlití do šířky“, nýbrž „ponoření do hloubky“!
3) Neschopnost oddělit zrno od plev.
4) Ulpívání na nepodstatnostech, což vede k zahlušení podstatného.
5) Neschopnost převést otisk všední reality (provozní řeči, vysvětlující pasáže, historické pozadí postav apod.) do hutné, umělecké zkratky.
Na jednom místě románu autor popisuje unavující, nekonečný výslech zadrženého – a píše: „Z lepkavých pout monotónního monologu bez interpunkce se nadporučík Štrégl vymanil až po dalších dvaceti minutách.“
A podobně, jako chudák nadporučík, jsem se při čtení knihy cítil i já.
Prověrkové čtení výtvoru od pro mne zatím neznámého autora ve mně nevyvolalo strhující zájem o jeho další díla. Podprúměrné čtení.
Příběh to byl dobrý a zajímavý, zhruba do poloviny mě to skutečně táhlo číst, pak se to čím dál víc ztrácelo v balastu, úvahách přes celou stránku atd. Souhlasím s názorem, že knize uškodil styl, jakým byla napsána.
Nenáročná detektivka z ryze českého prostředí, která pokud bude čtenáři vyhovovat autorův styl, bude příjemným oddechovým čtením. Mně bohužel autorovo zpracování nesedlo, takže za mě plus jen za příběh.
Štítky knihy
Praha vraždy ženy Česko, Česká republika česká literatura české detektivky a krimi
Autorovy další knížky
| 2017 |  Vražda v secesní vile |
| 2019 |  Vražda na svatbě |
| 2018 | Vražda v dívčí garsoniéře |
| 2020 | Vražda v nemocnici |
| 2024 | Vraždy v červeném domě |
Nápad na počátku knihy, jak by se příběh mohl vyvíjet, je vcelku fajn. Dějová linie se vine celým příběhem pouze jako téměř miniaturní pramínek. A pak už je všechno špatně. Autor se snaží předvést jako mistr jazyka a do děje hrne spousty slov. Dále nám vnucuje své politické názory, zapomíná na charakteristiky postav, pořádné vykreslení prostředí také pokulhává. Škoda promarněné příležitosti.