Všechny řitě světa i ta má
Charles Bukowski
Nové vydání zřejmě nejúspěšnější knihy Bukowského znalému čtenáři připomene autorův styl; čtenář, který se setkává s dílem Bukowského poprvé, pohlédne prostřednictvím sedmadvaceti povídek na Spojené státy americké jiným pohledem, než jaký nabízí líbivé hollywoodské filmy, a ve vyprávění plném sexu, alkoholu a vulgarismů objeví citlivého a přemýšlivého autora.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2013 , ArgoOriginální název:
South of No North, 1973
více info...
Přidat komentář
Fakt nejsem útlocitná. Nevadí mi sprosťárny všeho druhu, popis sociální spodiny, alkohol, drogy, loseři na entou. Ale mně to prostě strašně nebavilo. Povídky jsou krátké jak výpisky z bulvárního plátku, pointa je "ten a ten šo..tá tu a tu/ ten a ten moc chlastá/ ten chce tohle a nemá to a tamta chce zase jeho...". Ono to baví možná pár stránek, ale na těch 200 už to nudí. Kult Bukowski mě zkrátka minul...
Moje první, mimo jedné povídky v časopise, seznámení s tímto básníkem, a hned jsem si ho zamiloval. Asi pro svou ,,drsnost" nebude pro každého, levicová sluníčkářská ,,snow flakes" mládež Mistra nerozdýchá, ale to nic nemění na jeho jedinečnosti. Ostatně poezie nemusí být jen líbivá, ale proč by nemohla být i hrubá a sprostá, jako sám život.
Můj první Bukowski. A asi poslední. Nevím, jestli autor chtěl co nejvíc šokovat. O lidech, kteří se plácají životem ze dne na den a jejich největší potřebou je chlast, sex, cigára. Byl to jen popis, chyběla mi tam hlubší myšlenka, pocity.
Bohužel si stále pamatuji poslední řádky. Nebudu je tu opakovat, brání mi v tom vrozený útlocit. Asi tak stejně hodnotné a přínosné jako tvorba jistého P. Manzoniho, který také prodal produkt svého nitra.
Abych parafrázoval slova Papeže Johna Cleevese: Možná nerozumím umění, ale vím, co se mi hnusí.
Mé první seznámení s autorem - musím říci, že nevím, co si mám o této tvorbě myslet. Ano, před samotnou četbou jsem se letmo s autorovým dílem seznámil, tato kniha mě však šokovala.
Proti drsným, syrovým, a bez obalu pojatým popisům života nemám vůbec nic, dokonce často tento typ literatury vyhledávám, zde toho bylo ale přespříliš.
Kniha je rozdělena do krátkých povídek, které často spojuje jen hlavní postava (popřípadě motivy jako alkohol, sex, drogy, prostituce, velkoměsto apod.); pokud bychom knihu brali jen jako jakési vykreslení života americké spodiny, tak splňuje snad všechny parametry, pokud ale hledáte v knize "něco hlubšího", pak vás o tohoto díla odrazuji.
Často jsem měl při čtení chuť několik stran přeskočit, neboť neustálé omílání pokleslých motivů (již výše zmíněných) dokáže člověka snad nadchnout prvoplánově, ale po padesáti stranách těchto výlevů každá lidská bytost (alespoň s nějakým estetickým vnímáním) ztratí chuť nejen do čtení této knihy, ale i chuť do života.
Bohužel jsem hledal víc, a nenašel.
Tak jsem zkusil po dlouhé době, co Bukowski a já. A výsledek? Žádný zázrak, přišel jsem prostě na to, že já autor a já si přestáváme rozumět.
Tak jsem si říkal, že musím být tvrdší (co se týká hodnocení knih), protože poslední dobou rozdávám hvězdy jak bývalý prezident GH 28. října. Vezmu do ruky Bukiho a šup, zas je jich tam 5.
Po přečtení jeho Všech pozadí:
1. Budou muset někteří jít ke zpovědi skrzevá nemravné myšlenky. To já nemusím, páč to nechávám až na závěrečný zúčtování.
2. Někteří se zlijí jak váza. To já nemusím, páč po šedesátce je to už zbytečná frajeřina.
3. Někteří někoho znásilní. To já nemusím, páč viz bod 2, a taky už jde při tom o život.
Takže jsem si to náležitě užil a tímto zdravím Bukiho do pekla. Drž tam chlape místo, pokecáme!
Kniha stojí za přečtení. Spisovatel jednoduchou mluvou, všemi stravitelnou, dokázal skvěle popsat život nejchudší spodiny a sociální dno. Zároveň díky jeho knize vidím, že nic není nemožné a tento člověk byl opravdu bystrý a citlivý, když si dokázal všimnout tolika detailů a následně je i tak autenticky rozebrat. Určitě palec nahoru, nedoporučuji snad jen těm, kteří nesnesou pořádnou dávku vulgarismů a oplzlostí.
Ne, ne a ne, Bukowskému prostě nemůžu přijít na chuť. Knihu jsem četla dlouho, většinou jsem nezvládla víc než 2 povídky denně. Já na to syrové vyprávění o sexu a chlastu nejsem.
Neviem, no... Niektoré poviedky sú fajn, iné mi pripadajú bez pointy, akýsi výšplech. Buk má svoj štýl, občas ale unavuje.
Kvalita povídek je různá. Některé povídky pro mě neměli vůbec smysl a hned jsem na ně zapomněl, ale jiné (hlavně povídka Kuráž) bylo pro mě něco dokonalého.
I přesto mi nějak uniká pointa některých povídek, ale podle mého, na každou povídku si musí člověk přijít sám postupem věku.
Překvapilo mne, jak někteří mohou tuto knihu označit za odpad. Knihu jsem četla před několika lety a opět mě dostala. Bukowski prostě umí psát a šokovat.
Asi jsem čekal víc, kniha psaná jak kdyby se s vámi bavil kamarád, bez příkras a okolků rovnou na tvrdo.Všudypřítomný sex, chlast a vulgarity.Některé povídky byly nudné, u některých jsem se dokázal i zasmát.Celkový dojem průměrný.
Začátek vypadal dosti děsivě, jen jako bezduchý kult k*ndy, ale právě sonda do tohoto pudového smýšlení, propitých jater a nejnižších vrstev společnosti byla zajímavá natolik, abych se dostala do cca dvou třetin knihy, kdy mě některé povídky opravdu bavily, nabraly i víc než jeden smysl. Je třeba Bukowskeho nesoudit, jen pozorovat.
Na škola jsem musela přečíst jako povinnou četbu....co dodat, tak sprosté tak úchylné, že jsem si ji musela koupit do své knižní sbírky
Část díla
Chlap
Ďábel byl celý žhavý / Diabol v ruji
Divnej pták a zlej jak čert / Bez krku a zlý jak čert
Dr. Nacista
Jak milují mrtví / Ako milujú mŕtvi
Autorovy další knížky
1995 | Šunkový nářez |
2013 | Všechny řitě světa i ta má |
1996 | Poštovní úřad |
2006 | Příběhy obyčejného šílenství |
2005 | Zápisky starého prasáka |
Bukowski, jak ho máme rádi. Někdy mne trochu děsí. Autentické někdy až za myslitelné hranice.