Všechny řitě světa i ta má
Charles Bukowski
Nové vydání zřejmě nejúspěšnější knihy Bukowského znalému čtenáři připomene autorův styl; čtenář, který se setkává s dílem Bukowského poprvé, pohlédne prostřednictvím sedmadvaceti povídek na Spojené státy americké jiným pohledem, než jaký nabízí líbivé hollywoodské filmy, a ve vyprávění plném sexu, alkoholu a vulgarismů objeví citlivého a přemýšlivého autora.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2013 , ArgoOriginální název:
South of No North, 1973
více info...
Přidat komentář
Moc nemám s čím srovnat, možná tak se Steinbackem, který je za mě špička. Bukowski je pojem a čekal jsem podobnou rovinu příběhu. Je sprostý a jde přímo na jádro animálních potřeb. To mi nijak nevadilo, ale naprosto mi vadil ten povídkový rytmus příběh na tři strany. Než to začalo, tak to skončilo. Pár super nápadů, zajímavý popis americké kultury, ale raději bych si dal pět povídek než 27. Poslední navíc byly vyloženě o hovnech (jako fakt) a číst si pět stran o klystýru mě fakt nebere.
Dost možná první autor na světě, který se nebál napsat povídku o operaci hemoroidů. Ostatně problém s vyprazdňováním se alespoň okrajově vyskytuje v dosti povídkách Ch.B.. Některé povídky mají, zdá se mi, lehce repetitivní obsah, zvlášť v případě, když už máte přečtené jiné jeho sbírky. Povídka "Tohle zabilo Dylana Thomase" podle mého odkazuje na knihu Jacka Kerouaca - Na cestě, je psána podobnou formou a končí větou: Jsem na cestě. Což asi nebude náhoda.
Každé léto se těším na jednoho Bukowského. Tahle knížka je perfektní do vlaku, každá povídka má jen několik stran, takže ji člověk přečte za chvilku a nemusí si do příštího otevření knihy nic pamatovat. Ideální na krátké přejezdy! Jinak obsahem klasika, ženy dostihy a alkohol. Nic jiného bych snad ani nečekal.
Bukowski se chtěl stát spisovatelem, ale když měl mezi 20-30 lety zásuvky plné odmítnutých textů, rozhodl se „plně věnovat alkoholu“.
S touto znalostí ze zápisů hodin literatury jsem se ponořil do četby této knihy. Musím za sebe říct, že na vyprázdnění hlavy u dlouhodobého čekání na zpožděný vlak poslouží více než dostatečně. Jsou tam povídky, které bych asi již znova nečetl; jsou tam ale i takové, které opravdu stály za to! Člověk si vybere sám. Dle své chutě.
Asi bych to nečetl jako román. Četl bych ji postupně - třeba před spaním - si tam jednu nebo dvě ty povídky hodit. Ono to pak jinak celkem splývá a nudí. Jo a neočekávejte od toho žádného Dostojevského. Účel je dle mého pobavit čtenáře. Ne nutit ho zamýšlet se.
Asi bych to příště zkusil v angličtině, protože mi prostě ta hovorová čeština k Chinaskovi neseděla, ba někdy dokonce i vadila. Dám Bukowskimu určitě další pokus.
Za mě super, líbilo se mi, jak povídky gradují. Ze začátku nic moc, ale pak se to rozjelo. Nejvíc se mi líbily povídky Vrazi, Ďábel byl celý žhavý, Jak milují mrtví a konečně Všechny řitě světa i ta má. Bukowski byl prostě pankáč!
Klasická Bukowina, u které se pobavíte, trochu zastydíte a dá Vám to pár myšlenek do života. Jinak nic víc.
Kdo by neznal Chinaski... Opravdu? Literární předobraz kapely se s tím nijak nepáře, furt pod vlivem a napůl socka, život jako vstupenka bez návratu, snímkovaný v povídkách od plic, leč valem bez pointy. Úroveň od deseti k pěti, ale říz to má slušný! 10/23
Autor šokuje svým vlastním způsobem.
Podle mě je Bukowski jako opera - buď ho milujete nebo nenávidíte. Zřejmě jsem si tu lásku vybrala už na La Traviatě.. Snažila jsem se začíst, pochopit, oprostit se od konvencí a řádu jako on, ale prostě NE. Nelíbí se mi tento styl, znásilňování, nadávky, underground..
Super četba. Zábavné. Alkohol, sex, sázky, dluhy, zlodějina a přímočaré pojmenovávání věcí, všechno se to na vás jenom valí. Žádné zásady a pravidla, nic co by se mělo. Jak to, že jsem dosud nic od ChB nečetla?
Charles Bukowski je přesně ten typ autora, který vám buď sedne a budete ho milovat, nebo jeho tvorba půjde úplně mimo vás. Bezpochyby to není čtení pro každého.
Já patřím do té první skupiny.
Líbí se mi ta divnost, surovost....ten pohled na svět, bez zbytečných keců, růžové bubliny.
Kniha je soubor krátkých povídek plných chlastu, ženských a "ztracených"(?) existencí, které mi zhruba dva týdny zpříjemňovaly cestu MHD z práce a do práce. Za mě dobré čtení.
Další kousek povinné četby, který mě opravdu neuchvátil. Absurdní, mnohdy zvrácené povídky o outsiderech a vyvržencích společnosti propojené někdy až absurdními náměty a dějem. Neukončené povídky s otevřeným dějem, vulgarismy a mnoho dalšího mě odrazovalo od toho přečíst knihu jedním dechem. Vím, že byl záměr autora schválně do příběhu zakomponovat vyvržence, ale já jsem v tomto díle kouzlo nenašla a nemám chuť si od autora přečíst cokoliv dalšího, jelikož mi to absolutně nic nepředalo. Nevím co jiného bych k této knize dodala. Pokud jste milovníky undergroundu, tak by se vám kniha mohla líbit, ale pro mě to bylo akorát marnění časem. Dvě hvězdičky dávám autorovi za osobitost a originalitu.
Knihu jsem si půjčil, protože podle názvu se zdálo, že bude legrace. Ve skutečnosti anotace knihy nekecá - je to kniha o outsiderech. Většina povídek je podivných a jsou jakoby uťaté uprostřed - něco se děje a najednou konec, ačkoliv příběh by měl pokračovat.
Moc mě to nenadchlo, asi to fakt není pro každého.
Nejvíc mě zaujala povídka, která dala knize název, ta zní celkem uvěřitelně.
Není to čtení pro každého. Kdo má rád absurditu, underground, ten se bude ke knize vracet jako já.
Nebyla to taková katastrofa, jako když jsem čet (a nedočet) Zápisky starýho prasáka, ale na Poštovní úřad nebo Šunkovej nářez to nemá, ale moh bych říct, že většina těch povídek se mi líbila u některejch jsem se musel i smát. Takže celkově je to povedený, když se člověk smíří s tim, že čte o zoufalcích a ztroskotancích a je to samej chlast a sex.
Dost divné, takové špinavé, ožralé, samí rváči...kniha mě neoslovila,
nevím, jestli ještě někdy sáhnu po Bukowském.
Část díla
Chlap
Ďábel byl celý žhavý / Diabol v ruji
Divnej pták a zlej jak čert / Bez krku a zlý jak čert
Dr. Nacista
Jak milují mrtví / Ako milujú mŕtvi
Autorovy další knížky
1995 | Šunkový nářez |
2013 | Všechny řitě světa i ta má |
1996 | Poštovní úřad |
2006 | Příběhy obyčejného šílenství |
2005 | Zápisky starého prasáka |
Tak neviem, či je toto najvhodnejšia kniha, ktorou začínať Bukowského tvorbu. Že to bude pomerne explicitné, hulvátske, voyeurské a tak vhodne špinavé to som vedel. To ma neprekvapilo. Len to po čase začne byť tematický mierne repetetívne (dostihy - alkoholické excesy - balenie a spanie so ženami - niečo úplne iné - dostihy - excesy - ženy ...)
Plusom sú krátke príbehy a veľmi dobre a rýchlo sa kniha číta. Aspoň možno rozmýšľať, čo je v poviedkach založené na realite a čo je výplodom delíria, či autorskej tvorivosti. Nízke hodnotenie dávam preto, že podobne ako pri krátkometrážnych filmoch, tak aj pri krátkych poviedkach nemám rád, keď je vybudovaný zaujímavý dej a koniec je nedostatočný, vágny, useknutý či dokonca bez pointy. A to tu má Bukowski často. Ale možno je to jeho trademark - neviem. Aspoň tie záverečné dlhšie poviedky, to trochu vylepšili. Z tých krátkych ma najviac bavila kanibalská a paródia na western.