Vyhlídka na věčnost
Jiří Kulhánek
Noční klub série
< 3. díl
Žijí mezi námi – známe je z televize, z rozhlasu i z novin – mluvčí. Ovšem pouze jeden z nich je pan Mluvčí, ale na toho v hromadných sdělovacích prostředcích nenarazíme. Pan Mluvčí totiž příliš nemluví, pan Mluvčí pouze vyřizuje vzkazy, a když s tím začne, slunce skryje tvář a pohřební služby přecházejí na dvojsměnný provoz. Trojsměnný.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Můj první Kulhánek a musím říct, že určitě ne poslední. Začátek knihy mi dal trošku zabrat, zhruba tak čtvrtinu jsem moc nechápala, o co jde a zaráželo mě, jestli jsem neměla číst nějakou knihu ještě před touto. Pak se ale vše začalo vysvětlovat a já si čtení naprosto užívala. Finální čtvrtina byla super, bylo to vtipné i napínavé, ale musím se přiznat, že jsem až takhle kýčovitý happyend nečekala :) takže suma sumárum 4*, jednu ubírám kvůli tomu (na mě) zběsilému začátku a trošku moc kýčovitému konci.
Moja najobľúbenejšia kniha. Kulhánek vo svojej poslednej knihe krásne vyvážil akciu a humor, romantiku a násilie, a hlavne napísal koniec všetkých koncov, taký epický že z neho mám zakaždým zimomriavky. Pre mňa katarzické dielo, ktorého sa neviem nabažiť.
Když už jsem Kulhánkovi jednou propadla, tak v něm postupně pokračuji. Po Nočním klubu jsem se vrhla na tohle a opět jsem nebyla zklamaná. Autor se stále drží svého stylu - kniha v podstatě bez kapitol, svérázný humor, atd. Pravda, oproti Nočnímu klubu se tady skáče v různých časových rovinách a dlouho se člověk úplně nechytá. Nicméně i tak mě to neskutečně bavilo. Jen škoda, že se tam některé postavy z Nočního klubu mihly vlastně jen tak jakoby náhodou...
Moje druhé setkání s českou brakovou fikcí od pana Kulhánka.
Tentokrát děj popisuje "výlet" do Pekla, kde je cílem získat jako loveckou trofej hlavu Lucifera. Následky této výpravy jsou pro celý svět, …no pekelné.
Očekávala jsem akci a spád a dostala jsem dospělou porci - střelbu z nejrůznějších zbraní, brutální popis mučení hříšníků v pekle, to vše velmi pikantně okořeněné nejrůznějším biologickým materiálem. A samozřejmostí je černý humor, dobré dialogy, vtipné hlášky a spousta morbidních přirovnání:
- "- muselo by se ale stát něco podstatně horšího, než že mrtví vstávají z hrobů, aby to zastavilo Deutsche Bahn".
- "…hlavy démonů se rozcákly po stěně. Je zajímavé, jak se tu vše hned recykluje, než jsme se k nim dostali, nezůstal po nich ani kousek zbroje, nic. Tomu říkám environmentální politika!"
- "Krásná ložnice," zapružil jsem rukama o postel, "ani si nevrzne." "To samý by se dalo říci i o tobě," líbezně se usmála.
- "Dnes na tebe ale vážně nemám náladu, Charóne. A už jsem ti to jednou říkal... Teď přestaň kecat a vesluj, nebo ti tu loď potopím a budeš tu kraulovat jak bobr a vozit všechny na zádech."
Brutalita, sex a nadsázka - pro fanoušky zcela jistě srdcovka, mě se o fous víc líbí Štěpán Kopřiva, ale i tak jsem si to užila.
Snad na přeložení jsem zvolil knihu ze žánru, který příliš nečtu a kterému jsem se věnoval spíš v jinošském věku - fantasy. A musím říct, že od té doby, kdy hlavním námětem byla technika a objevování jiných světů, udělal tento žánr poměrně velký krok dopředu. Dnes jsou námětem hlavně boje s všudypřítomnými potvorami - démony, upíry, zombie... - a v této knize dokonce menší výlet do pekla se vstupem v Etně. Oceňuji autora a jeho představivost, že je schopen takhle komplikovaně vymýšlet. I když jsem si občas říkal, jaké asi musí mít sny. K různým bojům hlavního hrdiny totiž též zamíchal poměrně hodně sexuálních scén i perverzní brutality.
Zombie, démoni, peklo a upíři. To jako vážně?
Naprosto strhující kniha která vám nedá ani chvíli na oddech. Kniha je místy docela brutální, což některé slabší povahy nemusí snést.
A teď k ději. Hodně postav hned na začátku, což pro mě bylo dosti matoucí. To samé se dělo když autor skákal v čase. Člověk si na to musel nejprve zvyknou.
Kdo ještě nečetl vřele doporučuji.
Jak tu již bylo zmíněno: tohoto autora lze jen buď milovat nebo nenávidět. Nic mezitím.
Tahle knížka mě dostala.
Není to téma pro každého. Brutalita, sex, humor se prolíná každou stránkou knihy.
U tohoto autora neexistují kompromisy, buď ho milujete, nebo nenávidíte.
A já ho miluji. :-)
Můj první Kulhánek. Nechápu,jak jsem bez něj mohla doposud být. Skvělé počtení. A teď jen sehnat další.
Čte se to dobře! Začátek přijde zmatený ale to vůbec nevadí. Stránky letí jedna za druhou. Konec vše vysvětlí. Naprosto skvostné nábožensky militantní romantické dílo s příchutí olova, mečů, démonů a apokalypsou. Prostě takovej románek.
V amerických zábavních parcích (znám pouze zprostředkovaně obrazem) mají asi nejšílenější horské dráhy na světě. Do toho vozíčku, co se řítí nahoru a dolů a chvílemi vzhůru nohama, bych nevstoupila, protože vím, že ven by mě museli vynést...
Proč o tom ale tady píšu, mám přece psát o Vyhlídce na věčnost!
Jo, Vyhlídka... tak tohle byla přesně ta šílená horská dráha! Autor má nejen neskutečnou představivost, on ji dokáže navíc tak mistrně přiodít do slov, vět, do stránek... a díky tomu stvořit knihu, která, přiznám se, mě fakt hodně pobavila, ale taky mi dala zabrat!
Nelze napsat než: kdo jsi nečetl, jdi do toho! Nemá to chybu! Ovšem: děj je dosti spletitý, s přeskoky v čase, což mě trochu mátlo. A slabší povahy - pozor! Exkurze do pekla je drsně naturalistická... Tuším, že bych se měla nad sebou zamyslet, prozkoumat svoje hříchy a pokusit se je ještě na tomto světě odčinit... Ne, tam dolů opravdu nechci!
Další trefa, další skvělá kniha.
Další skvělá Kulhánkovina, kde najdete absurdní děj a hodně černého humoru a krve. Už dlouho přemýšlím, jestli mám raději Vyhlídku na věčnost nebo Noční klub, a stále se nemohu rozhodnout. Ono taky vybírejte mezi takovými šílenostmi Co ovšem mohu potvrdit je, že Vyhlídka je opět jízda, kde děj neustále fičí a z postav padá jedna hláška za druhou. O absurdní zápletce se ani zmiňovat nebudu, to žádného fanouška už překvapit ani nemůže :)
Hodně dobrá knížka. Prapodivné osoby, prapodivná situace na světě, lidi upíři obludy monstra policajti a malá holčička... Klasický Kulhánek. A skvěle si s tím vším poradil. Tři obludné strýčky jsem podle zpotvořených jmen a popisu poznala poměrně rychle. Nejlepší byl Kocour a pan L. Zvlášť na konci.
"Otče, ty to vidíš!" zvedl ruce, "vidíš, ale kašleš na mě, " zase ruce svěsil. " Dívá se na nás jako na kabelovku. Pchááá. "
"Vy máte bibli?!?"
"Jistě! - nejsem žádný neznaboh!"
Vyhlídku miluji. Ten vtip, nápaditost, slovní obraty. Prostě dokonalost. Není to pro slabé žaludky, ale každá akce je odlehčená, z pohledu hlavního hrdiny, nějakou hláškou či postřehem. Můžu se smát stále dokola. Co říct, Vyhlídku jsem přečetla snad už podesáté. Vlastně je to romantická knížka :-)
Jen mě naštval tím, co provedl Tobiášovi.
Doktorka doporučila zdravotní procházky, což je nuda, tak jsem zkusil audioknihu. Ale stejně jsem se vrátil k papírovému vydání, člověk si uvědomí, že i tento žánr si člověk víc vychutná při pozornějším čtení. Když jsem Kulhánka četl poprve, ještě neexistovali následovníci. O to zajímavější je dnes opakované čtení, najednou mi připadá Kulhánek komplikovanější v nápadech i textu.
Jiří Kulhánek, Vyhlídka na věčnost. Mám asi zrovna trochu masochistické období, že jsem se pustil do téhle brakové literatury. Ale je v tom moje oblíbené postapo a v tomhle žánru už toho nepřečteného moc nenacházím. Tak proč to nenaředit upíry a cestou do pekla...
... No, že bych byl nadšený, to teda nejsem. Prvních 180 stránek mě fakt nebavilo, pak to celkem chytlo spád. Ale ta časová diskontinuita mě zrovna u téhle knížky nebavila a přišlo mi to bezúčelné. Ale nakonec mě příjemně překvapila pointa. Takže úplně blbé to není. (Teda až na ty potoky krve, to mě fakt nebere.)
Vyhlídkou na věčnost, byl ten zdánlivě pomyslný kruh všem Cynikům, Dobrákům, Křížům, Temným prorokům, Vládcům strachu, či Nočním klubům..., definitivně uzavřen.
Začátek knihy mě navnadil a rozehřál, jako jarní sluníčko bledulku v záhonku. Prostředek knihy mne svou romancí - sladkostí uondal, jako vosu v medu a samotný závěr uškvařil, jak hranolku ve friťáku.
Poslední Kulhánkova jízda - kniha, nebyla už tak zběsilá, zvrácená, kýčová, uštěpačná... Každopádně byla nezaměnitelně..., autorova. A právě za to jsem obzvláště ráda.
Autorovy další knížky
2002 | Noční klub. Díl první |
2011 | Vyhlídka na věčnost |
1996 | Dobrák |
1995 | Vládci strachu |
2003 | Noční klub. Díl druhý |
K této knize jsem se dostal úplnou náhodou a ihned mne příběh zaujal. Baví mne způsob psaní pana Kulhánka, škoda, že jeho knihy se tak blbě shánějí. Každopádně Mluvčí je skvělá postava, příběh jako takový je skvělý. Rozhodně doporučuji.