Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533982/bmid_vyhnani-gerty-schnirch-65ec48f3db159.jpg
4
4365
4365
Byla rodilá Brňačka než začalo být důležité, jestli má víc české nebo německé krve. Příběh děvčete „dvojí krve“ začíná nevinně na hodinách kreslení s kamarádkou Janinkou a s příchodem nacismu potemňuje stejně jako postava násilnického otce, jemuž nástup fašismu vlije energii do žil. Neblahé následky nese Gerta ještě před koncem války, který je pro ni začátkem nového pekla. Uplatňování principu kolektivní viny na těch, kteří byli po ruce, se v sugestivním líčení pohořelického pochodu smrti, jímž vygradoval divoký odsun Němců z Brna, doslova zhmotňuje před očima. I přes hrůzné zážitky se však Gerta rozhodne Československo, jež považuje za svůj domov, neopustit. Dočasný azyl nachází ve vsi Perná pod Pálavskými vrchy, odkud ji nakonec vyžene násilná kolektivizace a noví usedlíci, kteří k nedávno nabyté půdě ani krajině nemají žádný vztah.... celý text
Přidat komentář
Kniha mě celkem zklamala. Čekala jsem něco víc osobnějšího, víc o životě Gerty. Musela jsem se hodně nutit abych ji vůbec dočetla. Nebavily mě zdlouhavé popisy politické situace atd., naopak například vztah Gerty s Barboroua a její vyrůstání bylo podle mě popsáno velmi okrajove.
Autorka se jako v případě Žítkovských bohyní opět čtivou formou zhostila méně známého a zpracovaného námětu, tentokrát živelného odsunu brněnských Němců v dubnu 1945. Z knihy, především z částí týkajících se válečného a těsně poválečného Brna, je patrné, že si opět dala práci s pečlivou historickou přípravou. Nejzajímavější mi přišla právě první polovina knihy do odchodu z Perné, další část líčící ve zrychlené formě poválečné osudy až do 90. let už byla místy nudnější a hodnocení událostí schematičtější. Zajímavé je srovnání přístupu hlavních hrdinek k událostem, které prožily, od popírání skutečnosti a života v jakési iluzi v případě Johanny, přes Gertinu trvalou pasivní ukřivděnost a rezignaci až po realistický přístup Hermíny, která díky němu nakonec nalezne své místo v životě.
Autorka otevírá téma odsunu německé skupiny obyvatel po 2. světové válce. Zcela jistě je třeba vyzdvihnout dílo po narativní stránce. Strhující vyprávění, při kterém se čtenář jen stěží odtrhne a především to čtenáře vtáhne dosti emotivně do lůna příběhu. Kateřina Tučková má celkem velký dar od přírody, talent na psaní, takže po této stránce zcela jistě super. Samotné téma vyhnání, chcete-li odsun, je problematické. Především je to téma v literatuře moderní v posledních asi 20 letech. Je potřeba se zamyslet, co v dané době bylo. Co bylo za teror během 2. světové války? Zabrané hranice. Útlak a nacistický teror. Vypálené Lidice a Ležáky. Snaha vyhladit český národ. Víte, je to doba, kterou si nikdo z nás nemůže představit. Můžeme si tuto dobu připomínat ve školách sebevíc, můžeme číst jakékoliv historické romány, které se tohoto tématu týkají a přesto nelze vynášet soudy nad tou dobou. To, co je v románu popsané, dělá se nám z toho špatně, to je jasné každému, ale je potřeba si uvědomit, že nacistický teror byl mnohem a mnohem horší a drastičtější. Ideálně se nemělo stát obojí, jak válka, tak odsun. Není mandát na to, posuzovat něco, co jsme nezažili a neprožili. Při odsunu došlo na odsun nevinných lidí, ale tady v Protektorátu, čím byli proviněni Češi, že nás mohli nacisté obsadit, vyhladit, zlikvidovat? Na nacistický teror nezapomínejme.
Kniha lehce depresivní, s emocemi, které se na vás vyvalí z každé přečtené strany. Je neuvěřitelné, co se tehdy dělo a nedělám si iluze, že se něco podobného na mnoha místech planety ještě děje. Pokud se někomu zdá, že život hlavní hrdinky byl zbytečný a nenaplněný, tak je důležité zeptat se proč. Doba jí vzala kromě dcery skoro vše a neustále jí srážela na kolena .... Byla to hrozná doba pro spoustu neviných lidí, kterým buď vzala nebo aspoń totálně zničila život. Kniha jasně ukazuje, že pokud dáš někomu moc a do ruky zbrań, tak se spousta lidí chová jako bestie. A vůbec to nemusí být fašista. Smekám před Kateřinou Tučkovou .....
Velmi čtivě sepsaný kus naší historie - místy však bohužel "zbytečně" natahovaný.
Přesto doporučuji všem, kteří si chtějí přečíst životní příběh "jedné české Němky" v podstatě od konce druhé světové války až do osmdesátých let minulého století.
Autorka si zase vybrala zajímavé téma, ale bohužel v příběhu jsou slabší části, které knize ubírají dost na kvalitě i když Vyhnání Gerty Schnirch mi dalo mnoho nových poznatků , musím hodnotit jen průměrem / 3 hvězdy
Popularita i vysoká hodnocení této knihy jsou pro mne vzhledem k jejímu tématu překvapením. Kateřina Tučková sepsala uvěřitelný příběh života brněnské Němky, který mohla prožít řada žen a který se v řadě svých konkrétních situací určitě i stal. Čtivě popsaný vývoj osobnosti a názorů Gerty na pozadí jejích soukromých i těch velkých událostí 20. století udivuje svou přesvědčivostí a s ohledem na téma i příjemnou čtivostí. Občas jsem měl sice nutkání bojovat s pocitem určité nevyváženosti, ale pak jsem si uvědomil, že o ni v této knize nejde. Nakonec totiž v mysli zůstane především nesmyslnost a nespravedlnost válek, která vždy potrestá zejména ty nejméně vinné – ale o to bezbrannější – lidi na obou stranách fronty.
Líbila se mi tato kniha? To je otázka. Ano, téma bylo bezesporu zajímavé.
Dojmy z četby jsou rozporuplné - kniha je velmi pesimistická, hlavní hrdinka je ztělesněním pesimismu. Řada událostí je líčena tak, že se člověk, znající historii, musí zamyslet, zda je pravdou to, co píší odborné publikace, anebo velmi zaujatý pohled autorky, která nám ukazuje, že Němky byly chudinky. Nikdo nepopírá, že se neměly nejlépe, ale co je moc, je moc.
První část knihy měla spád a já se od ní nemohla odtrhnout, ale pak přišel zlom, já knihu dočetla s jistým sebezapřením.
V částečně mi svou manipulativností připomíná Habermannův mlýn. Ale to je jen můj názor.
V závěru knihy se objevuje věta, že Gerta strávila zbytečný a nenaplněný život, v některých pasážích knihy jsem přemýšlela o tom, že čtení některých pasáží je také zbytečné
Mam rada knihy, ktere ve mne vyvolaji nejaky pocit, emoci.. Tato kniha je toho bezpochyby schopna, muze za to predevsim spisovatelka, ktera bravurne zasadila kazde pismenko tak moc spravne az z toho vzniklo toto mistrovske dilo. Kniha ve mne zanechala nesmazatelnou stopu.
Vice takovych knih!
Nádherně napsaná děsuplná kniha, která není ničím jiným, než svědectvím o tom, jací také jsme my, lidé. Obrovský respekt před autorkou a poděkování. I když možná, že ten, kdo by si právě měl přečíst tuto knihu, to nikdy neudělá.
Jen málo knih nám ukazuje situaci i z druhé strany. Hrozné osudy. Lidé jsou většinou lidmi, měli by tak být bráni, za každé situace. Skvělá kniha.
Pěkně napsaná kniha z českého přestředí z poválečného období, o utrpení a křivdách, o tom jací někteří jsme a můžeme být v mezních situacích, o změně morálky, o zapomnění, odpuštění a dalším. Podobnou knihu jsem zatím nečetl, dávám 90%.
Jedním slovem ZVLÁŠTNÍ! Málokdy se mi stane, že se mi po přečtení knihy myšlenky tříští a že si nedovedu vytvořit nějaký ucelený názor. Líbila se mi? Nelíbila? Tak jednoduché to rozhodně není...
Vyhnání Gerty Schnirch pohltí čtenáře na první stránce a pak naléhavě vypráví svůj příběh - nezúčastněně, naturalisticky, bez příkras. Šokuje takřka na každé stránce, neustále přichází s nečekanými zvraty a dílčími bizarními rozuzleními. Autorka ukazuje, že vše souvisí se vším, že veškeré konání má své dalekosáhlé neuvědomované důsledky, které ovlivňují budoucnost a časem se vrací jako bumerang.
Jsou to právě drobnosti, niterné dějové linie a charakterové příběhy, které čtenáře na knize nejvíce konsternují. A právě takové okamžiky jsou vylíčeny jen jako nepatrné epizody dějin, jako události v kronice, neživé, vzdálené, jako by se ani netýkaly živých lidí a skutečných životů. Vyprávění tak působí jako strohý popis, jako by hlavní hrdinka svůj život ani nežila, jako by se jí nic netýkalo, jako by neměla emoce. Možná proto jsem se nedokázala vžít ani do jedné z postav, třebaže jejich osudy jsou tak děsivé, tragické, nenaplněné.
Ptám se, co je vlastně poselstvím knihy? .... Je to fakt, že nic není černé nebo bílé, není dobro a zlo, není dobré bez zlého a krutého, není zlé bez dobrého a nezištného. Není vítězů, není poražených, není viníků, není nevinných. Není oběť bez viny....
Tučková dokáže strhujícím způsobem načrtnout atmosféru, vyvolat ve čtenáři nejistotu (Gertin německý původ) a strhnout ho až k naprostému znechucení, což dokazuje jak v Gertě tak v Žítkovských bohyních. Na rozdíl od ženských postav jsou v obou knihách mužské charaktery buď naprosto upozaděné, nebo zoufale černobílé (slabošské, neschopné, zlé), což je velká škoda.
Tak pesimistickou knihu od začátku do konce jsem ještě nečetla. Připadalo mi, že se autorka v popisu pocitů zúčastněných lidí několikrát opakovala, přišlo mi to stále stejné. Narozdíl od Bohyní mě tato kniha nechytla, ačkoliv jsem ráda že jsem si ji přečtla a dozvěděla jsem se zase něco nového z naší historie.
kniha se četla úžasně, je šílené, čeho jsou lidé schopni, ale vadilo mi , že tam nebyl jediný záblesk naděje, jak říká v závěru Barbora, Gerta opravdu žila zbytečný život
Silný príbeh , skutočne špecifický spôsob písania. Mne osobne to pomohlo získať nadhľad pri riešení vlastných starostí, aj keď tým začiatkom som sa musel skutočne prekúsať, ale stálo to za to,
Myslim, ze Katerina Tuckova je vyborna spisovatelka. I pres jeji mladi a tezke tema ji verim. Pise skvelym jazykem a jeji knihy maji spad. Jedine, co me osobne nesedi, je detailni popis nasilnosti. Je jasne, ze se to vse delo a bylo to mozna jeste horsi, ale me to v takovem typu literatury pripada az moc. Uplne stejny pocit jsem mela po precteni Bohyn, to mi v tomto smeru prislo opravdu prehnane.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostíAutorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Velice zajímavý a historický příběh. Je hrozné jaká byla minulost a měli bychom si vážit v jaké době žijeme.