Výklad Bible v církvi

03.01.2021

„Bible působí svým vlivem v průběhu staletí. Ustavičný proces aktualizace přizpůsobuje její výklad současné mentalitě a jazyku. Toto přizpůsobování je do značné míry usnadněno konkrétním a bezprostředním charakterem biblické mluvy, avšak její zakořeněnost ve starověké kultuře vyvolává řadu obtíží. Je proto třeba neustále znovu převádět biblické myšlení do současného jazyka, aby bylo vyjádřeno způsobem vhodným pro posluchače. Toto tlumočení musí ovšem zároveň být věrné originálu a nesmí texty znásilňovat ve snaze přizpůsobit je názoru nebo přístupu, který je v dané chvíli v módě. Je zapotřebí nechat v plném jasu zazářit slovo Boží, byť ‚vyjádřené lidskými jazyky‘.“

Na pohled nenápadná knížečka, která je ale důležitá svým významem, protože uvolňuje biblickým exegetům (a vlastně teologům obecně) ruce pro jejich Sapere aude :-) A dělá to velmi rozumným, uvážlivým stylem: zároveň se svobodou upozorňuje na meze a hranice jednotlivých exegetických metod, na vzájemné doplňování jednotlivých způsobů bádání: typicky kombinováním vědecké i duchovní exegeze, synchronního a diachronního čtení, literárního i alegorického smyslu - jsme upozorňování, že žádný výklad není výlučný (se zvláštním upozorněním na nebezpečí fundamentálního pohledu - který je „sebevraždou myšlení“), že smysl celku Písma je podobný „mnohohlasé symfonii“.
Zároveň autoři díla (vedeni kardinálem Ratzingerem – budoucím papežem) upozorňují na nutnost prozkoumávání Písma v tradici církve, protože čtení Písma nikdy není zcela soukromé, ale slouží celému společenství. To je důležité: intelektuální vědecká práce musí být v úzkém spojení s růstem duchovního života, musí sloužit rozkvětu života ve víře a lásce jednotlivce i církve.