Vyletí ptáček
Kurt Vonnegut Jr.
https://www.databazeknih.cz/img/books/76_/76020/bmid_vyleti-ptacek-PJe-76020.jpg
4
51
51
Nechcete si koupit naslouchátko, které vám mohutně pozvedne sebevědomí? Je soused odvedle prachsprostý sňatkový podvodník, nebo geniální hypnotizér ohýbající hranice časoprostoru? Existovala v druhohorách vyvinutá mravenčí civilizace? Šlápli jste na kuří oko Edu Lubymu a bojíte se o holý krk? Pokud zjistíte, že se vaše město hemží vražednými paranoidními psychopaty, znamená to, že jste taky paranoidní? Kurt Vonnegut opět vstává z hrobu a také v druhé posmrtně vydané sbírce doposud nevydaných povídek ohromuje srdečným humorem, kuriózními nápady, výstředními postavami a naprosto nečekanými pointami.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2011 , ArgoOriginální název:
Look at the Birdie, 2009
více info...
Přidat komentář
Moje první setkání s Vonnegutem. Nově si ho řadím mezi kvalitní povídkáře, hned vedle Roalda Dahla nebo Raye Bradburyho.
Neotřelé náměty a sympatické postavy, k tomu většinou i nečekaný nebo jinak zajímavý závěr.
Nejlepší povídka: Soukromý klub Eda Lubleyho
Nejhorší povídka: Zkamenělí mravenci
Nepochopená povídka: Nejlepší možné řešení
Kurt Vonnegut je pro mě zárukou kvalitního čtení a ani tentokrát nezklamal. Povídky v tomto výběru jsou zajímavé nejenom svými náměty, ale i zpracováním. Autor se pouští i do příběhů s kriminální zápletkou a vždy dokáže vykouzlit překvapivou pointu. Nejvíce se mi líbily povídky Zkamenělí mravenci a Soukromý klub Eda Lubyho.
Ne ani tak kvalitou, jako čistě chytlavostí námětu, povídky dost skáčou - někdy i banálnější kus, pokud je dobře rozehraný, zaujme víc, jak originální nuda. Vonnegutovo sociální cítění, jeho milé a naivní postavy, jeho pointy - je tam vše. Zároveň to ale, ve většině případů, nepřináší nic navíc. Je tam pár momentů, ale to najdete ve spoustě průměrných knih. Očividně jde prostě jen o to, namlátit nějaký love na jménu autora, shrnout zbytky z jeho šuplíku. Asi nejvíc mě bavily úvodní dvě: Konfido a Samkoun. Všemi protlačovaný Zrcadlový sál taky není špatný. Ostatní jsou už značně rozkolísanější. A abych byl upřímný, začínám si připadat, že už jsem na Vonneguta tak trochu starej, přeci jen mi vždycky připadal jako autor moderní, autor, co se hodně hlásil k mladým (studentům), v nichž spatřoval pozitivní budoucnost, světlo na konci tunelu. Já se na to dívám obráceně.
Na Kurta Vonneguta musí mít člověk náladu. Tentokrát jsem to četl déle, ale zase dost dobré. Povídky je lepší číst jednotlivě a nechat uležet. Výborná byla každá. Ta titulní je překvapivá... stejně jako ty ostatní. Doporučuji
Příjemný, oddechový, prostě fajn. Kurtovy povídky se mě hezky četly.
Každá jiná, svým způsobem tak trochu zvláštní a to je právě (asi) to, co se mě na Vonnegutovy líbí.
Nejlepší jsou Soukromý klub Eda Lubyho a Vyletí ptáček.
Hodně zvláštní je Konfido.
Kolekce pestrých povídek,kde u většiny,do poslední věty nevíte jak dopadnou a co očekávat. Parádní kousky jako:nejlepší možné řešení,král a královna vesmíru,vyletí ptáček,zkamenělí mravenci,zrcadlový sál. Skvostná je Konfido :-)
Štítky knihy
americká literaturaČást díla
Ahoj, Zrzko
2009
Kapky vody čiré
2009
Konfido
2009
Král a královna vesmíru
2009
Milí lidičkové
2009
Autorovy další knížky
| 2008 | Jatka č. 5 |
| 1979 | Mechanické piano |
| 1981 | Snídaně šampiónů |
| 1994 | Groteska |
| 1992 | Matka Noc |
Tak toto nebylo nic pro mne;