Vynález proti sobě
Josef Nesvadba
Nejde o novou práci J. Nesvadby, nýbrž o výbor nejlepších a nejpříznačnějších z jeho povídek, obsažených v knihách Tarzanova smrt, Einsteinův mozek a Výprava opačným směrem. Ve svém úhrnu jsou ukázkou nejlepšího, co až dosud vytvořil v oboru science fiction, a zároveň základní linie všech jeho prací, usilujících o postižení údělu a smyslu člověka v době překotného rozvoje techniky.... celý text
Přidat komentář
Doma jsme měli docela velkou knihovnu ze které jsem si jako dítě v 70. letech začala vybírat dle svého uvážení knížky. Naštěstí nechyběly sci-fi povídky Josefa Nesvadby, které velmi podnítily mou fantazii. No, tenkrát nebyl takový výběr, nebylo s čím srovnávat. Ale moc se mi líbily. Nevím, jak obstojí ve srovnání s dnešní velkou nabídkou sci-fi a fantasy. Já hodnotím i tehdejší autorovy zásluhy a své dětské, neopotřebované nadšení fantastikou.
Asimovské povídky na úrovni. Některé z nich mají velký potenciál, škoda že je nikdo dále nerozpracoval...
Vůbec netuším, proč jsem Nesvadbu dosud opomíjel. Kniha i v ní obsažené povídky jsou staré – ano, to je pravda. Postavy, děj i ladění jsou poplatné době vzniku – ano, i to je pravda. Některé náměty byly poté obsáhleji a často lákavěji zpracovány jinými autory – ano, i to je pravda.
Jenže tohle všechno ve skutečnosti není tím, co je třeba „strhat“, ale naopak tím, co je třeba vyzdvihnout. Plně to ukazuje, jak jsou kniha i její autor famózní, jak i v šedém komunismu může vznikat skvělá SF literatura plná spousty nápadů. Ukazuje, jak ve zkratce a formátu krátkých povídek dokázal autor popsat mnohé problémy, aniž by bylo zapotřebí vytvářet zvláštní světy a psát celé romány.
Nesvadba si většinou vystačil s ČSSR a pár soudruhy vědci, soudruhy piloty, soudruhy lékaři apod. Zatímco z podobného materiálu např. uznávaný Dietl stvořil paskvil typu „Okres na severu“, Nesvadba celou kulisu naplnil úžasnými nápady a tématy, které jsou ve skutečnosti aktuální dodnes. To vše navíc na pár stránkách, kde se nezabýval složitými popisy a „vatou“, ale šel vždy přímo k jádru tématu, zatímco jiní autoři potřebovali pro stejnou, často i slabší výpověď, mnohem více prostoru (například Nesvadbova povídka Poslední dobrodružství kapitána Nema (1960) vs. Lemův Návrat z hvězd atd.)
Některé povídky jsou samozřejmě slabší, některé zcela mimořádně silné (Ostrov pirátů, Po stopách sněžného muže, Ztracená tvář, Blbec z Xeenemünde, Anděl posledního soudu)
Celkově vzato: Mimořádně příjemné překvapení.
Tak to už je dnes klasika české sci-fi. Četl jsem poněkolikáté. Některé povídky slabší, jiné dobré, mnohé i zfilmované. Pro fanoušky žánru povinnost.
Skvělé témata (Tarzanova smrt, Jak zemřel kapitán Nemo, Druhý ostrov doktora Moreaua...) , ale ne příliš zdařile uchopené.
První sci-fi které jsem četl a ve kterém se hlavní hrdinové v některých povídkách častují oslovením soudruzi a řeší že " technici bez světového názoru se v životě nikam nedostanou" :-) Povídky mě nijak zvláště nezaujaly ,průměrné,přežité...
Část díla
01x Anděl posledního soudu
1962
Absolutní stroj
1962
Blbec z Xeenemünde
1960
Chemický vzorec osudu
1960
Druhý ostrov doktora Moreaua
1962
Autorovy další knížky
1989 | 3x Kája Saudek |
1987 | Einsteinův mozek a jiné povídky |
1960 | Einsteinův mozek |
1964 | Vynález proti sobě |
1986 | Hledám za manžela muže |
celé to dnes aspoň pro mě dost kazí skutečnost, že Nesvadba byl agent StB s krycím jménem Autor. těžko mu pak věřit všechno to humanistické filozofování:( musela to tehdy bejt velká schíza...