Vypravěčka
Jodi Picoult
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/218323/bmid_vypravecka-Yk9-218323.jpg
5
4323
4323
Sage pochází z rodiny s židovskými kořeny a její babička přežila holocaust. Ona sama se snaží vyrovnat s jiným traumatem – se smrtí matky. Na skupinové terapii se seznamuje s devadesátníkem Josefem Weberem. Při jednom z jejich rozhovorů ji tento muž, kterého si všichni v jeho okolí váží a mají ho rádi, požádá, aby mu pomohla spáchat sebevraždu. Tíží ho svědomí, přirozenou smrtí se mu však zemřít nedaří. Aby Sage přesvědčil, vzpomíná na své působení v SS i koncentračních táborech. Po dlouhém zvažování Sage kontaktuje úřad pro vyšetřování nacistických zločinů a podaří se jí přesvědčit babičku, aby jí i ona vyprávěla o svém mládí. Zděšeně naslouchá, co všechno zažila v polském ghettu, v Osvětimi i později na útěku. Je možné, že se s Josefem Weberem setkala a může ho usvědčit? A kdyby Sage vyhověla přání starého muže – byla by to vražda, nebo vykonání spravedlnosti na tyranovi? Kontroverzní brilantní román o vině a trestu americké bestselleristky Jodi Picoultové.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2014 , Ikar (ČR)Originální název:
Storyteller, 2013
více info...
Přidat komentář
Přečetla jsem spoustu knih s tématikou holocaustu...Myslela jsem, že mě už nic nepřekvapí, ale překvapilo, až moc... Výborný příběh, kniha vás nenechá usnout ani na jedinou noc. A ten konec !! Doporučuji všem a u mě si získala doživotní místo v knihovničce i v srdci :)
Vypravěčku jsem přečetla jedním dechem. No, není to asi nejúžasnější kniha na tohle téma jakou jsem kdy četla. I když použití slova úžasný pro téma holocaustu je šílený. Každopádně chválím autorku, román je čtivý a hlavně se pustila do tématu, které by nikdy žádné generaci nemělo být zapomenuto. Rozhodně doporučuji přečíst.
Asi budu jen těžce hledat knihu která by se téhle vyrovnala. Nezapomenutelná kniha!
Vypravěčku jsem si vůbec nechtěla koupit. Sama mi skočila do košíku (asi chtěla bydlet v mé nové knihovně). Název nic moc, autorku jsem neznala a téma holokaustu je pro mě děsivá historie, která se může kdykoliv opakovat, po světě chodí hodně takových šílenců, kteří si myslí, že jsou nad ostatními. Ale Vypravěčka mě tak uchvátila, že jsem litovala každé minuty, kdy jsem nemohla číst. Nechci se vyjadřovat k obsahu, doporučuji si ji přečíst. A opravdu, jak už bylo v knize napsáno, autorka stejně jako Minka maluje slovy.
Víc není třeba než tato vševypovídající citace:
"Když člověk dokáže nevyhnutelné, je to vždycky lepší. Proto predátor svou oběť vždycky pronásleduje. Není to pohrávání si s potravou, jak si někteří lidé myslí. Jde o to, aby se u lovce a oběti srovnala hladina adrenalinu.
Přijde ale okamžik, kdy už není možné čekat. Zaslechnete srdce oběti bít ve vlastní hlavě a to je poslední myšlenka, kterou se vám podaří vědomě zachytit. Jakmile převládne pud, stává se z vás pozorovatel, sledujete své druhé já , jak trhá maso, aby našlo ten nejlepší kus. Vpíjíte se do strachu oběti, ale ten chutná jako vzrušení. Nemáte minulost, budoucnost, soucit ani duši.
Ale to jste věděli už předtím, než jste se do toho pustili,ne?"
Nedokážu pochopit, že skutečně proběhlo něco tak strašlivého a nelidského jako je holocaust. Nedokážu uvěřit tomu, že se lidé chovali jako chladné zrůdy bez špetky zdravého rozumu, bez špetky svědomí. Jak mohli jenom tak zabít člověka? A kdyby jen jednoho... Miliony. Tento příběh mě skutečně pohltil, za dva dny jsem měla knihu přečtenou. U knížky mi po tváři několikrát tekly slzy, které jsem nedokázala zastavit. Myslím, že tuto knihu by si měli přečíst snad všichni. Je poutavá a poukazuje na téma, které by nemělo přijít v zapomnění. Tato kniha se dostala na můj seznam 10 nejlepších knih, které jsem zatím četla. Vřele doporučuji všem.
Jedním slovem úžasná. Skvěle napsaná. Příběh mne strhl natolik, že jsem knihu přečetla za dva dny.
Z tohoto románu mám ambivalentní pocity. Na jedné straně je psán velmi čtivě, což je aspekt, který na knihách primárně oceňuju, ale na druhou stranu jsem prakticky od začátku měla pocit, že si autorka hraje na něco, na co nemá (vyprávět silný příběh o holocaustu, vině a odpuštění). Kniha je plná klišé a předvídatelných konců. Ano, vyprávění babičky je plné nepochopitelných hrůz, jaké museli zažívat lidé v koncentračních táborech, ale samo o sobě to k vytvoření silného příběhu prostě nestačí. Navíc mi příběh Minky přišel překombinovaný, což mu ubírá na uvěřitelnosti, a je vystavěn spíš pateticky a samoúčelně.
Zpočátku jsem byla hodně skeptická, protože se zdálo, že se autorka marně pokouší zpracovat rozsáhlé a tak strašně těžké téma a nastudovala k tomu jen minimum, kapičku z oceánu. Sama jsem četla nespočet knih a začátek příběhu pro mě byl vážně nechutně naivní a nevyzrálý.
Během Josefova vyprávění jsem povytáhla obočí v němém komentáři: "A vida." Když vyprávěla Minka, bylo mi jasné, že přeci jen něco si přečetla o Osvětimi a jiných koncentračních táborech. Nicméně jsem ji podezřívala, že si některé miniosudy vymyslela. Osobně bych pojala pasáže s rádoby-fakty jinak.
Myslela jsem si, že mě Jodi nemůže překvapit a ačkoliv jsem ke konci už začala chápat souvisloti, povedlo se jí to.
Neubráním se poznámce o neskutečné náhodě setkání dvou lidí v prostoru, kudy proudilo denně přes 4 000 cizích osob. To bylo na mě trošku moc.
Ale je fakt, že pro člověka, který nemá tolik nastudováno a načteno, to může být zajímavý a úderný příběh. Já osobně znám mnohem zajímavější.
Na druhou stranu hodnotím kladně několik dějových rovin, retrospekci a vsuvku v podobě příběhu o Anie.
Čtyři hvězdičky jsou trošku jiné, než čtyři hvězdičky, které jsem rozdala. Upřímně je to spíš 3,5.
Zaujalo mě pár pasáží, z faktického i emočního hlediska:
... Vyprávím vám to proto, že se lidé vždycky ptají: Jak se mohli nacisté dostat k moci? Jak mohl Hitler vládnout bez omezení? No, řeknu vám, že zoufalí lidé často dělají věci, které by je normálně ani nenapadly...
... Vytáhla jsem z hromady další zavazadlo.
Tohle jsem poznala.
Spousta lidí může mít stejný kufřík jako můj otec, ale kolik z nich si opraví ucho kouskem drátu?...
...Možná se mě teď zeptáte, proč jsem o tom nemluvila nikdy dřív. Vím, jak silný a mocný dokáže být příběh. Může změnit běh dějin. Může zachránit život. Ale může to být také jímka, pohyblivý písek, v němž uvíznete a nedokážete se z něho vyhrabat...
... Zbraně, které má autor v tomto případě k dispozici, nefungují. Některá slova jako by přílišným užíváním ztratila tvar. Třeba láska. Mohu napsat slovo láska tisíckrát, a pro každého bude představovat něco jiného...
Prvni pribeh od aurorky, na ktery mam jiny nazor (Je to i muj zivot me nijak zvlast nedostal a Desaty kruh byl proste prumer), proto me prekvapilo, ze se mi kniha tak moc libila, tohle se moc povedlo, mohu jen doporucit!
Kniha je velice čtivá, příběh Minky strhující a mrazivý a morální dilema, které vyvstává pro hlavní hrdinku vás opravdu donutí přemýšlet, jak byste se zachovali vy sami.
Dlouho jsem přemýšlela, jak Vypravěčku popsat, nakonec se spokojím s ,,Neobyčejně silné - ve všech směrech".
Kniha mě velmi oslovila, tak jako každá od této autorky. Velmi vkusně podané téma, které bylo popsáno už v mnoha předešlých knihách. Kniu mohu jen doporučit.
Když jsem si knihu koupila tak jsem díky komentářům od ní dost očekávala ale musím říci že předčila mé očekávání. Nic lepšího jsem snad nečetla, příběh mě zaujal hned od samého začátku, vyzařoval tolik pocitů .... když jsem knihu přečetla do konce tak jsem ještě druhý den uvažovala o tom konci. Příběh měl tolik možností.... Prostě super
Právě jsem dočetla a musím říct,že tak silnou a bravurně vypracovanou knihu jsem snad ještě nečetla.Jsem naprosto zahlcena pocity,které se tak těžko popisují.Moc děkuji autorce za toto dílo.které se postará o to,aby hrůzy,které člověk dokáže udělat člověku nebyly zapomenuty.Opravdu doporučuji.
Výborná kniha,naprosto originální příběh.Přesto mi některé části přišly trochu rozvleklé.Proto 4 *.
Úvod je sice zdlouhavý, ale díky mistrovství Jodi Picoult jsem si užíval personifikované pečivo. Navíc motiv chleba je důležitý pro stěžejní příběh Minky. Ve chvíli, kdy vypráví Minky, jsem stránky obracel. Myslím, že autorce se podařilo díky studiu historických materiálů popsat velice dobře prostředí Osvětimi. Samotný závěr mi přišel přibližně od půlky knihy předvídatelný. Poslední kapitola je zbytečná. Škoda, že Picoult příběh neukončila otázkou "Jak to bylo dál?".
Zajímavě působila pasáž, v níž Minka s Hartmannem interpretují text o upírech.
Kniha je - stejně jako ostatní autorčiny příběhy - čtivá, ale v porovnání s Merleho "Smrt je mým řemeslem" bych vyzdvihl Merleho. Přesto si Jodi Picoult zaslouží respekt - už jen to, že v komentářích jsou odkazy na další knihy, pokládám za přínos.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) nacismus americká literatura holokaust, holocaust pekaři, pekařky
Autorovy další knížky
| 2014 |  Vypravěčka |
| 2005 | Je to i můj život |
| 2015 | Čas odejít |
| 2011 | Nejsem jako vy |
| 2017 | Velké maličkosti |
Musím přiznat, že o holocaust se velmi zajímám, dlouho. Proto jsem si tuhle knihu koupila. A udělala jsem moc dobře. Příběh se dobře odvíjí a nemohla jsem se odtrhnout. Krásný příběh.