Vypravěčka
Jodi Picoult
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/218323/bmid_vypravecka-Yk9-218323.jpg
5
4345
4345
Sage pochází z rodiny s židovskými kořeny a její babička přežila holocaust. Ona sama se snaží vyrovnat s jiným traumatem – se smrtí matky. Na skupinové terapii se seznamuje s devadesátníkem Josefem Weberem. Při jednom z jejich rozhovorů ji tento muž, kterého si všichni v jeho okolí váží a mají ho rádi, požádá, aby mu pomohla spáchat sebevraždu. Tíží ho svědomí, přirozenou smrtí se mu však zemřít nedaří. Aby Sage přesvědčil, vzpomíná na své působení v SS i koncentračních táborech. Po dlouhém zvažování Sage kontaktuje úřad pro vyšetřování nacistických zločinů a podaří se jí přesvědčit babičku, aby jí i ona vyprávěla o svém mládí. Zděšeně naslouchá, co všechno zažila v polském ghettu, v Osvětimi i později na útěku. Je možné, že se s Josefem Weberem setkala a může ho usvědčit? A kdyby Sage vyhověla přání starého muže – byla by to vražda, nebo vykonání spravedlnosti na tyranovi? Kontroverzní brilantní román o vině a trestu americké bestselleristky Jodi Picoultové.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2014 , Ikar (ČR)Originální název:
Storyteller, 2013
více info...
Přidat komentář
Skoro bych řekla, že kniha byla napsaná mně na míru. Knihy o holocaustu mám - v uvozovkách - ráda a když se taková kniha prolne s velice citlivým a silným příběhem, čtu hltavě bez přestání. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout a naprosto mě pohltila. Dokonce jsem se přistihla u toho, že dva dny po dočtení jsem nechtěla a nemohla začít číst nic jiného, protože jsem se nechtěla přenést do jiného příběhu, do jiných míst a k jiným hlavním hrdinům. Ještě pořád jsem chtěla nad knihou přemýšlet a prožívat pár posledních chvil s Vypravěčkou.
... moc se mi líbila, byť to není zrovna veselé čtení, ale psáno stylem, který mě zaujal a nutil číst dál. Rozhodně doporučuju
Ani v nejmenším jsem nedovedla odhadnout, jak moc mě tahle kniha zasáhne. A ne pro ty jadrné popisy toho, co se dělo v koncentrácích, jako hlavně pro svoji myšlenku.
Zabít, či nezabít? A když ano, je to vůbec trest?
Autorka tu dokázala něco hrozně těžkého, totiž v lidském světle popsat člověka, kterého bychom normálně nazvali zrůdou. Ukázala, že to není a nikdy nebylo tak snadné. Nic není jen černé anebo bílé, spíš jsou to odstíny šedi - chraň bůh, ne tamty!
Tohle je kniha, na kterou se jen tak nezapomíná, která se uhnízdí ve vašem srdci a donutí vás nad svým obsahem ještě dlouho přemýšlet. Není to oddechové čtení, je to čtení pro ty, co si chtějí knihu pamatovat, kteří chtějí, aby jim pár napsaných slov navždy změnilo pohled na svět.
Vážně se mě to niterně dotklo a já za to autorce děkuju. Děkuju jí za ten jiný pohled, děkuju ji za ty nezodpověditelné otázky a děkuju jí za tu myšlenku, kterou protkala celý svůj příběh.
Nemůžu říct, že jsem si to užila - takové věci se neužívají - ale bylo mi potěšením!
O druhé světové válce a hrůzách holokaustu toho bylo už napsáno hodně, ale myslím, že ne dost. Picoultová příběh staví na tom, že i po více než sedmdesáti letech pořád zůstávají některé zločiny nepotrestané. Pokládá svým postavám těžké otázky: má cenu dnes devadesátileté stařečky tahat po soudech? Lze ale holokaust takto promlčet? Silná kniha od výborné autorky. Místy až příliš silná.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) nacismus americká literatura holokaust, holocaust pekaři, pekařky
Autorovy další knížky
| 2014 |  Vypravěčka |
| 2005 | Je to i můj život |
| 2015 | Čas odejít |
| 2011 | Nejsem jako vy |
| 2017 | Velké maličkosti |
Jedna z nejlepších knih vůbec. Mám velký obdiv k Jodi, protože napsat něco takového musí být hodně těžké. Je těžké to číst, natož psát. !