Vypůjčená minulost
Naďa Pischová
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/398266/bmid_vypujcena-minulost-Vvj-398266.jpg
3
37
37
„Na klín si položila batoh a vytáhla knihu v tmavě hnědých deskách s nápisem „1985“ – matčin deník z toho roku, který vzala asi před měsícem z jejího trezoru na šperky. Byl mezi dalšími papíry hluboko na dně. Zapálila si cigaretu, uvelebila se na lavičce a začala číst.“ Moudrý se učí z chyb druhých. Ale jak se to vlastně dělá? Když sedmnáctiletá Tereza najde deník své matky, dostane příležitost se o to pokusit. Dokáže ji využít?... celý text
Přidat komentář
Kniha byla velkým zklamáním. Podle anotace jsem čekala, že se hlavní hrdinka bude více hrabat v matčině minulosti. Děj se mi zdál plytký, chování hlavní hrdinky nelogické a pohled na bohaté lidi nerealistický. Kniha má velký plus akorát svoji hezkou obálkou a čtivostí.
Velmi průměrné, z anotace jsem čekala zajímavější děj jak v současnosti, tak v té minulosti. Taková kritika společnosti, co jen klouzá po povrchu. Docela zklamání.
Nebyl to žádný zázrak, ale úplný propadák také ne. Rodinné vztahy, narážky na současnou i minulou politickou situaci, láska a přátelství, toť takové stručné shrnutí této knihy.
Hrozná kravina.... Nemůžu než souhlasit s komentářem uživatelky DominaCZ... Je to blbost.
Od knihy jsem čekala více, ale vůbec nemůžu říct, že to čtení bylo špatné. Nakonec ve mě zůstal pocit zmaru nad společností.
Knížka o chybách a poučení. Co všechno může být zábavné a vzrušující, ale kdo ponese následky svých činů. Knížka o STB a komunismu. Jak se na ně dívá mladá dívka v současnosti a jak v roce 1985? Knížka o vztahu matky s dcerou. Není dokonalý? Dá se ještě zlepšit? Knížka o zamyšlení a "kontrole" svého vlastního já.
Jsem hrubě nespokojena.
Anotace lže.
Tu knihu jsem četla během čekání u lékaře v nemocnici a díky tomu, jaká ta kniha je, jsem měla výsledky nakonec horší než jindy, až tak se mi nelíbila !!!
To "tajemství" a minulost nejsou šokující... v padesátých letech by to možná šokovalo a lidé by to chápali, dnes je to leda tak na názor "nakopejte znuděnou puberťačku do zadele a hned ji přejde chuť stavět se proti režimu nějakýma útěkama".
Vážně by se kráska zahazovala už od studií s póvlem, kterýmu hrozí stíhání?
Vážně by jí potom pomáhala penězi a vším svým luxusem i přesto, že ta "kámoška" jí na to se*e ??
Já nevím prostě.
Korupce mě nebrala, ta je příliš běžná a denní.
Co jsem ale nejvíc nepobrala, je ta její dcera. Asi bych to neměla psát, ale já to napíšu.
Je to 17ti letá zbohatlá unuděná puberťačka, která jen přemýšlí, jak to kde "skandálně" dělat, aby ji ostatní viděli.
SPOILER
Fotobudka, kde to foto potom ponechám ? Vykrást byt cizí babičce-sousedce, abych to tam mohla dělat, a pak jí ještě ukrást citovou fotku? Jsme někde v Bravíčku, kde učíme děti, jak být ku*vičkama nebo co?? Co to má co dělat v knize o matčině minulosti? To jsem nepochopila prostě.
KONEC
Nelíbily se mi ani rádoby vznešené dialogy jakožto znak boháčů.
Na začátku se SPOILER
hádají o koupi vína - oni se prostě nemůžou zeptat, zda je koupený, oni se hádají jak kreténi 9 stran, kdo co PŘEDJÍMÁ. Twl prostě.
A ve chvíli, kdy kradou fotku tý babičce, ta mladá říká svýmu klukovi, že ta krádež nevadí, protože ji "osvobodila od instantní náhražky skutečných požitků. Fotky jsou paraziti emocionality - požírají senzory autentického vnímání, vytěsňují skutečné prožitky a nahrazují je citovými amarouny ! "
KONEC
Takhle sedmnáctiletý děcko prostě nemluví !!!!!!!
Takže víte co? Ne, nedám tomu jednu hvězdu. Ani dvě zmínky o kapřících v rodinným rybníčku to nezachrání. Ta knížka je díky "ději" okolo těch puberťáků jakýmsi deníčkem a to mě zrovna nebere.
Takže hodnotím vlastním pocitem, ne jakousi etickou nutností nebýt zlá na knížečku.
Čtivost tam je, ale ten děj to zazdil.
(edit: nepobrala jsem ani to, jak
SPOILER
balila matka s "kámoškou" krabice pro panenky - jak ony věděly, že ta a ta panna pojede do Finska k panu K.S., aby mu tam mohly zanechat rouhavý vzkaz o režimu? Však ty krabice jdou do továrny k panenkám a až oni je zasílají na dobírku, a ne ručně puberťačky, ne? Pokud máte někdo info, dejte vědět.)
KONEC.
Z podtitulu by se mohlo zdát, že jde o dívčí román. Těžištěm ale není vztah matky a dospívající dcery, jakkoliv má v příběhu své důležité místo. Kniha vypráví o křivdách minulých i současných a o ochotě přiznat si vlastní chyby a neopakovat je. Závěr je velmi napínavý, nedovolí vám knihu odložit ani na moment.
Popis života jedné rodiny. Smutné, čtivé, vypovídající o nás všech. Ne, jen dobou to asi není.
Sedmnáctiletá studentka Tereza je dívka z dobře situované rodiny. Prochází si obdobím vzdoru, kdy neguje vše, co vzejde od rodičů, hlavně od její matky. Má přítele Petra, se kterým se pouští do akce na hraně zákona. Jednoho dne najde deník své matky z doby, kdy také chodila na střední školu. Pomůže jí jeho přečtení ke zlepšení rodinných vztahů a k návratu ze zcestí, na které se dostala? I přestože mi byly snad všechny hlavní postavy příběhu hodně nesympatické, kniha se četla velmi dobře, autorka umí pěkně pracovat s jazykem.
S většinou postav knihy bych se přátelit nechtěla. Dobře vykreslený styl života vyšších vrstev, kde svědomí občas bývá neslušným slovem, zbytečnou přítěží. Jazykově květnaté, ovšem z úst sedmnáctileté hlavní hrdinky poněkud nevěrohodné.
Knihu jsem přečetla za dva dny, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Příběh je zajímavý a motiv deníku mu dodává na tajemnu. Chování hlavní hrdinky mi přišlo dost sobecké, ale nakonec si uvědomila, co je správné. Rozhodně doporučuji si knihu přečíst :)
Ale jo, bylo to hezké. Dobře se to četlo a mělo to poslání. Nádherný, květnatý jazyk. Hrozné postavy, které mě neustále štvaly, ale nakonec se aspoň někdo z nich zachoval správně. Byť vím, že v reálu by se nejspíš tak nezachoval. Je to vlastně docela smutné, o čem tahle knížka pojednává, co o nás samotných říká.
Vypůjčená minulost
(SPOILER) Jak jsem se zas jednou nechala natáhnout obalem. Kniha je celkem čtivá, ale jediné pasáže, které mě zaujaly, byly ty kurzívou z matčina deníku. Ač byly myšlenkové pochody často taky celkem bokem. Celkově mi postava Jany/matky ze všech seděla nejvíc, i když nějak extra sympatická mi taky zrovna nebyla, ale výběr byl omezený. Kdo mi přišel teda od začátku na dva liskance, byla dcera Tereza, kolem které se bohužel naprostá většina knihy točila. Ta mi byla protivnější ještě víc než Oskar Štefanka, který svou husákovskou češtinou, amorálním jednáním a dokonce i tělesnou postavou připomínal jednoho nejmenovaného dřívějšího premiéra (kdyby se vše netočilo právě kolem Terezy, nesnášela bych nejvíc jeho).
Když teda dám bokem to, že i dost z knihy byly popisy erotických scén (malé bezvýznamné plus za to, že to aspoň nebylo jak z 50 SoG), vůbec jsem nepochopila Terezino frackovské chování a už vůbec ne vyhýbavé jednání na konci knihy, kdy přesvědčovala samu sebe o tom, že ona vlastně vůbec nemůže za to, že její přítel Petr vykradl byt nějaké babičky (scéna, kdy za ní poprvé šel a všechno bylo podle plánu, mě svou absolutní nereálností tahala za vlasy). Stupidní část s ukradenou fotografií po ukojení Tereziných choutek po vloupání do bytu už ve mě zanechávala jen pocit úlevy, že se knížka blíží ke konci.
Ukázat v Tereze lidskost, a že to "nakonec není tak špatná holka" nezachránilo ani její nasádlení ožralé Štefankovy dcery do auta a pohlazení po vlasech. A ani ne to, že se nakonec Petra zastala. Pravděpodobně by to totiž vůbec neudělala, kdyby jí Jana v průběhu několika stran neřekla, jak to bylo s ní a s Patricií poté, co ukončila psaní deníku.
Knize dávám jednu hvězdičku za pasáže z deníku a konečných pár zmíněných stránek, kde Jana pokračovala v příběhu s Patricií. Myslím, že kdyby knížka byla jen o tom, a ne o nadržené a rozežrané Tereze, která svým vzorcem chování "já nic, za to můžou všichni okolo" nakonec připomínala právě bezpáteřního Štefanku, mohlo by to i trochu stát za to. Bohužel. Ještě že to bylo krátké čtení.