Vypůjčená minulost přehled
Naďa Pischová
„Na klín si položila batoh a vytáhla knihu v tmavě hnědých deskách s nápisem „1985“ – matčin deník z toho roku, který vzala asi před měsícem z jejího trezoru na šperky. Byl mezi dalšími papíry hluboko na dně. Zapálila si cigaretu, uvelebila se na lavičce a začala číst.“ Moudrý se učí z chyb druhých. Ale jak se to vlastně dělá? Když sedmnáctiletá Tereza najde deník své matky, dostane příležitost se o to pokusit. Dokáže ji využít?... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vypůjčená minulost. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (14)
Kniha byla velkým zklamáním. Podle anotace jsem čekala, že se hlavní hrdinka bude více hrabat v matčině minulosti. Děj se mi zdál plytký, chování hlavní hrdinky nelogické a pohled na bohaté lidi nerealistický. Kniha má velký plus akorát svoji hezkou obálkou a čtivostí.
Velmi průměrné, z anotace jsem čekala zajímavější děj jak v současnosti, tak v té minulosti. Taková kritika společnosti, co jen klouzá po povrchu. Docela zklamání.
Související novinky (1)
Knižní novinky (7. týden)
10.02.2019
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Vypůjčená minulost v seznamech
v Přečtených | 53x |
ve Čtenářské výzvě | 5x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 48x |
v Chystám se číst | 41x |
v Chci si koupit | 6x |
(SPOILER) Jak jsem se zas jednou nechala natáhnout obalem. Kniha je celkem čtivá, ale jediné pasáže, které mě zaujaly, byly ty kurzívou z matčina deníku. Ač byly myšlenkové pochody často taky celkem bokem. Celkově mi postava Jany/matky ze všech seděla nejvíc, i když nějak extra sympatická mi taky zrovna nebyla, ale výběr byl omezený. Kdo mi přišel teda od začátku na dva liskance, byla dcera Tereza, kolem které se bohužel naprostá většina knihy točila. Ta mi byla protivnější ještě víc než Oskar Štefanka, který svou husákovskou češtinou, amorálním jednáním a dokonce i tělesnou postavou připomínal jednoho nejmenovaného dřívějšího premiéra (kdyby se vše netočilo právě kolem Terezy, nesnášela bych nejvíc jeho).
Když teda dám bokem to, že i dost z knihy byly popisy erotických scén (malé bezvýznamné plus za to, že to aspoň nebylo jak z 50 SoG), vůbec jsem nepochopila Terezino frackovské chování a už vůbec ne vyhýbavé jednání na konci knihy, kdy přesvědčovala samu sebe o tom, že ona vlastně vůbec nemůže za to, že její přítel Petr vykradl byt nějaké babičky (scéna, kdy za ní poprvé šel a všechno bylo podle plánu, mě svou absolutní nereálností tahala za vlasy). Stupidní část s ukradenou fotografií po ukojení Tereziných choutek po vloupání do bytu už ve mě zanechávala jen pocit úlevy, že se knížka blíží ke konci.
Ukázat v Tereze lidskost, a že to "nakonec není tak špatná holka" nezachránilo ani její nasádlení ožralé Štefankovy dcery do auta a pohlazení po vlasech. A ani ne to, že se nakonec Petra zastala. Pravděpodobně by to totiž vůbec neudělala, kdyby jí Jana v průběhu několika stran neřekla, jak to bylo s ní a s Patricií poté, co ukončila psaní deníku.
Knize dávám jednu hvězdičku za pasáže z deníku a konečných pár zmíněných stránek, kde Jana pokračovala v příběhu s Patricií. Myslím, že kdyby knížka byla jen o tom, a ne o nadržené a rozežrané Tereze, která svým vzorcem chování "já nic, za to můžou všichni okolo" nakonec připomínala právě bezpáteřního Štefanku, mohlo by to i trochu stát za to. Bohužel. Ještě že to bylo krátké čtení.