Výstraha zvědavcům (14 povídek)

22.02.2024

M. R. James je kultivovaný představitel čistého literárního hororu - tedy něčeho, co dnes již téměř vymizelo. Možná je to vliv sadistických scén tzv. hororových filmů, přenášející se zpět na literaturu, nevím....
Jisté však je, že v současné době došlo k posunu tohoto žánru, kterým se v jeho původní podobě zabývali skuteční mistři spisovatelé. Ti uměli pracovat s náznakem, tajemnem, snovou atmosférou - uměli si pohrávat se čtenářem tak, jak to prostě výborný spisovatel umí. Nemuseli si vypomáhat - jako jejich slabší kolegové - berličkami morbidity, která v samotném důsledku spíš obrátí žaludek, než vyděsí.
Variace na dané téma mi nevadí, pokud má zajímavou rytmiku a snad i určitou gradaci, kterou je možné vnímat spíš pocitově.

Povídka 'Oh, Whistle, and I'll Come to You, My Lad', která je v češtině různě (ale dobře) překládaná, je skutečnou lahůdkou pro literárního gourmeta. Mystickou atmosféru, udržující čtenáře v napjatém očekávání, autor báječně okořenil realistickým a jemně ironizujícím vykreslením aktérů příběhu. Z nich obzvlášť vyniká klasický dickensovský plukovník, s bílým knírem a rudnoucí tváří.

V druhém plánu pak surreálná, zběsile prchající postava v dunách - v nejasném obrysu a přesto tak živá, že ji mám stále před očima.....

18.10.2023

Zrovna jsem se probudil. Je sice skoro čas na večeři, ale přišel jsem z práce dřív a využil čas k neplánovanýmu vytuhnutí na gauči. Topnou sezónu jsem ještě nezahájil, tak mě probudil chlad. Teď tu chodím po kuchyni a přemýšlím. Dočetl jsem předtím tuhle brožurku natřískanou povídkami a teď si říkám, jakej ve mně zanechala dojem. Nemůžu ten dojem najít, není ani v komoře za lahví vína, ani za krabicí rejže. Možná je to tím, že většina podobnejch brožur natřískanejch povídkami moc dojmů nezanechává. Ani v hlavě, ani na jinejch oblíbenejch místech, jako je lednice, či komora.

Část je ubíjející, část nudná, část dobrá a zábavná. Není to úplně rovnoměrně rozděleno na velké zábavné pizza štráfky. Všechny tyhle barevný povídkovky jsou skoro stejný, až na jednu parádičku od pani Connorový. Z kalhot to nevystřelí, ale výborně se to hodí do vlaku, tramvaje, nebo na přívoz přes Dunaj někde v Rumunsku.

Než z toho vystoupíš, pár jich posvačíš a ukrátí ti to čas. Ale je to jako s bonboniérou. Nesmíš to sežrat na jeden zátah, jinak ti z toho bude těžko.

06.09.2017

Ach ty nádherné starobylé příběhy plné temných zákoutí, zapomenutých náhrobků, prokletých pergamenů a kleteb překonávajích staletí, sepsané s použitím 100% jemného britského (rozuměj gentlemanského) humoru a také plíživého nepojmenovatelného, archetypálního děsu. Ten neoperuje s explicitními popisy, ale spíše s naší fantazií, schopností dotvořit si náznaky. Ovšem dotvořit nikoli rozumem, ale spíš jakousi nevědomou kolektivní zkušeností, která k naznačenému přidává tušení prastaré hrůzy...kterou jsme snad kdysi znali.
Jak tu bylo psáno (a zmíněno v doslovu knihy) Montague R. James psal vlastně to samé, s malými obměnami. Komu to vadí, pro toho mám návod: než usnete, znaveni dlouhým dnem, otevřete si Výstrahu zvědavcům nebo Oči plné děsu a přečtěte si jednu povídku, ne více.
Budete pak usínati šťastni, vděčni za iluzi bezpečí, které nabízí teplá peřina.
Oblíbená povídka: "Je hvízdni, můj hochu, a budu tu hned..."

28.04.2015

M. R. James je jistě výborný povídkář vhodný do různých antologií, případně časopisů. Tam jeho povídky i styl zaujmou a potěší přesně tak, jak správný horrorový fanda či fanynka očekávají. Jenže už to tak trochu neplatí, je-li pohromadě více jeho povídek. Takhle se totiž hodně rychle odhalí Jamesovy slabiny, respektive jeden zajetý styl, který jen pořád dokola využívá. James psal povídky pro zábavu, hlavně pro pobavení svých žáků a kolegů. Dokázal v nich velmi dobře a chytlavě nahustit atmosféru, jenže valná většina příběhů je vystavěna na stejném základě, struktuře, kostře a pointě. Chytne to v antologii, ale setkáte-li se s tím již potřetí, počtvrté hned za sebou v jedné knize, musí nutně dojít ke zklamání, někdy až tak velkému, jak si tento veskrze nadaný autor ani nezaslouží. 3,5*