Slib

Hezké pokračování Vyvolených. Jen mě mrzí rozhodnutí Ruth ohledně volby životního partnera.

18.02.2020

Pokračování Vyvolených se ještě hlouběji zabývá teologií a etikou, na druhou stranu je dějovější, až akční (místy trochu mnohomluvně, Potok je vynikající spisovatel, ale přeci jen silnější v popisu myšlenek než akce). Ke konfliktu tradiční a moderní ortodoxie se přidává ještě světštější pojetí judaismu jako tradice, která nepotřebuje víru v zázraky z Tóry. Přesto Potok jako vždy nad všechnu věrouku cení soucit, toleranci a odvahu odpouštět a dopřeje je i těm, u kterých by se to nejmíň čekalo. Jeho postavy ubližují sobě i ostatním, ale nikdy ze zášti, jen ze strachu, osamocení nebo zoufalství, a jsou v tom lidské a pochopitelné.
Místo konce války se teď v pozadí odehrává šílení mccarthismu a přetváření americké židovské komunity pod vlivem přicházejících přeživších z Evropy, kteří často umí najít smysl života jen v tom, že udrží své náboženství na světě nezměněné za každou cenu. Také je to příběh o vztazích rodičů a dětí a především o síle slova - zlými slovy se nejvíc ubližuje a jedině slovy se léčí.

Vzhledem ke sporu, zda se smí významově upravovat náboženské texty na základě gramatických znalostí, který se vine celou knihou a je jedním z jejích vrcholů, mi přijde velmi případné, že v mém výtisku někdo propiskou opravil překlepy a hrubky.

13.01.2019

Úžasná kniha. Velkolepé drama v mnoha rovinách. Nahlédnutí do jiného světa a přitom tolik podobného tomu, který žijeme my teď a tady. Velmi dobře se to čte a v jednu chvíli, knihu ani nechcete odkládat. Navíc, když příběh graduje a vše se hroutí a vše je špatně a postavy bojují za svojí pravdu, za svůj způsob života, za svoje tradice, jde na vás tíseň. Zároveň ale dokáže cítit s hrdinou i jeho oponentem. Je to kniha o rozumu i o citu, je to o slibu k rodičům i o slibu k dětem, je to o slibu ke komunitě, je to o slibu k tradicím, o slibu k rozumu, k sebeúctě, k pravdě a také o slibu ke slušnosti. Vřele doporučuji nejdříve přečíst Vyvolené, ta se mi sice líbila o chlup měně, ale uvede vás do děje, do prostředí a do postav, že pak u této knihy jen tajíte dech

16.07.2018

Oproti románu Vyvolení se tentokrát více do popředí dostává Reuven a o něco mladší Michael, kteří niterně prožívají proměny newyorské židovské komunity na přelomu 40. a 50. let minulého století. Po druhé světové válce do ní totiž přichází řada přeživších holocaustu z východní Evropy, kteří si s sebou přivážejí tradiční pohled na víru a čtení svatých textů. Jedním z nich je talmudický učenec Jákob Kalman, který prošel nacistickými koncentračními tábory, bojoval po boku partyzánů a „za Tóru zabíjel německé vojáky“. Po příchodu na americkou půdu však „nedokázal odložit zakrvácený balík svých vzpomínek“ a lpěním na tradičním pojetí židovství se dostal do ostrého konfliktu s příznivci kritického čtení pramenů. Tato disputace je zajímavou úvahou nad relativitou vědění a poznání jako takového, pro Reuvena ale znamená daleko více – chce získat rabínskou ordinaci, ale nechce kvůli tomu lhát a popřít sám sebe. Jeho učitel se ho ptá, zda ví, kdo je a kde je jeho místo ve světě, čímž tne do živého. Reuven závidí Dannymu, že i přes „zběhnutí“ k psychologii má pevné ukotvení v chasidském světě, kdežto on sám je zmatený, rozpolcený mezi starým a novým. Když Kalman požádá Reuvena, aby mu vysvětlil složité pasáže knihy jeho otce, jen aby ji pak v chasidských novinách mohl ostře zkritizovat a označit za takřka kacířskou, propojí se jeho příběh se strádáním mladého Michaela, jehož hluboce a niterně trápí, že jeho otec je za svou moderní židovskou filosofii konzervativními kruhy haněn jako odpadlík a nepřítel judaismu. Slib je silná kniha o lásce a nenávisti, přátelství, respektu k autoritám a hledání svého místa v měnícím se světě. (9/10)

08.08.2017

Má první a v žádném případě ne poslední kniha Chaima Potoka.
Neuvěřitelná kniha o neuvěřitelném, možná už neexistujícím, možná stále kdesi za hranicí a zároveň v samotném nitru společnosti existujícím, světě. Na Slib jsem nedávno náhodou zahlédla recenzi na iLiteratuře a zapamatovala si z ní jen vysoké hodnocení, a tak když mi na něj padlo při v knihovně oko, automaticky skončil v hromadě, kterou jsem si odnášela. Až doma jsem zjistila, že je to volně navazující druhý díl, nicméně ono "volně" je zde natolik namístě, že není třeba se obávat, že by čtenář byl vržen do rozbouřený vod přetrženého děje. Vůbec ne.
Nevzpomínám si, kdy naposledy jsem četla knihu, která by mě dokázala vtáhnout snad ani ne od první strany ale od první věty. A přitom se nejedná o žádné drama nebo thriller. Autorův styl je natolik podmanivý, že jsem Slib nedokázala odložit a pár hodin tak prožila v poválečném New Yorku mezi chasidskými židy, o jejichž životě a přesvědčeních vím tak málo . A oč mi je jejich svět vzdálenější, o to víc mě fascinoval - do reality se vracela jak na návštěvu.
Slib je kniha o střetu starého s novým, o otázce postavení náboženství ve století vědy, o přehodnocování a o tom, že se i samotná židovská komunita těžko vyrovnávala s přílivem přeživších koncentrační tábory. Toliko na vyšší, obecnější úrovni. Na té osobní, je to niterný příběh o lásce, přátelství, obětech, nenávisti, bolesti a smíření. Je to příběh o emocích, které jsou pro nás v dnešní, často nejen navenek, vyprázdněné době až neuvěřitelné, o jejich síle a vlivu na psychiku.
Postavy jsou bez výjimky půvabné a krásné, jsou to živí lidé z masa a kostí a i ti, kdo jednají na první pohled nelítostně, mají ke svým činům jasně definované, pochopitelné motivy, navíc to vůbec neznamená, že jsou to zlí lidé.
A ten jazyk. Ach, ten jazyk!

13.04.2017

Román Slib je pokračováním knihy Vyvolení. Uběhlo pět let a Chaim Potok příběh rozehrává jako obsáhlou šachovou partii se dvěma známými hlavními aktéry: Dannym a příběh vyprávějícím Reuvenem. Jsme svědky široké spleti rodinných problémů, ale i napjaté atmosféry mezi členy židovských komunit. Tentokrát není místem střetů baseballové hřiště, ale učebny newyorské univerzity, kde Reuven studuje, aby se mohl stát rabínem. Při svém studiu se dostává do střetu a názorových rozdílů ve výkladu Talmudu. Rav Kalman-strážce víry je neústupný zastánce tradičního ortodoxního výkladu, který prošel peklem Majdanku a 2 světové války. Naopak Reuven je ovlivněn svým otcem a jeho snahou o reformu pojetí výkladu Talmudu, aby ho inteligentní člověk bral vážně. Pro člověka žijícího mimo judaismu se budou zdát náročné debaty výkladu kolem problematiky Talmudu zdlouhavé a nepochopitelné, ale z pohledu spisovatele je lze určitě chápat. Protipól příběhu Reuvena je strastiplná snaha začínajícího psychologa-psychiatra Dannyho o léčbu mladého rodinného přítele Michaela, ale i příběh jejich společné lásky ke krásné dívce Ráchel. Nitky všech příběhů se proplétají, aby v závěru vyvrcholily náročnými střety, kdy jen silné osobnosti dorazí k vytouženému cíli. Kniha určitě stojí za přečtení. Z mého pohledu také spisovatel v dalších knihách stvořil postavu Ašera Lva na základě společných charakteristik osobností Dannyho a Reuvena a s celkově dobrým výsledkem…