Vzdělaná
Tara Westover
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/489486/bmid_vzdelana-eXH-489486.jpg
4
1124
1124
Strhující pravdivý příběh o síle rodinných pout a odhodlání vydat se vlastní cestou. Tara Westoverová poprvé vkročila do školy, když jí bylo sedmnáct. Vyrůstala na samotě v rodině survivalistů a náboženských fanatiků a až v dospívání našla odvahu hledat si vlastní cestu. Studovala na Harvardu a v Cambridgi a zjistila, že vzdělání má osvobozující moc, ale že za něj bude muset zaplatit vysokou cenu.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2022 , Mladá frontaOriginální název:
Educated, 2018
více info...
Přidat komentář
Přečetla jsem v češtině. Jedním slovem komentuji SKVĚLÉ ČTENÍ! Velice silně na mne zapůsobila. A DOOPRAVDY SE TO STALO, ŽÁDNÁ FIKCE. Taro, smekám před Vámi.
Příběh Tary pro mě byl opravdu velmi inspirativní a obohacující. Sledovat její dětství a dospívání v rodině náboženských fanatiků bylo mnohdy až děsivé a Tara má můj velký obdiv za to, že se od tohoto života dokázala odpoutat, zpřetrhat rodinné vazby a objevovat svět po svém, očištěna od vlivu psychicky nemocného otce. Bylo naprosto šílené, co všechno byl otec pro svou víru schopen udělat, jak negativně ovlivňoval životy své manželky i svých dětí. Bylo to opravdu náročné čtení od začátku až do konce a čím dál tím víc jsem si uvědomovala, jak moc jsou pro mě některé věci samozřejmé, hlavně co se vzdělání týče. Tara je pro mě v tomto ohledu velkým vzorem, protože i navzdory tomu, že nikdy nechodila do školy, se sama dokázala připravit na přijímací zkoušky na vysokou a získat doktorát. Přijde mi, že tohle její odhodlání a motivace ke studiu mi občas chybí, a jsem ráda, že mi Vzdělaná pomohla si to uvědomit a zamyslet se nad tím, co je pro mě v životě důležité.
Příběh Tary mě chytl a nepustil. Už dlouho se mi nestalo, že bych se od knihy nemohla odtrhnout a těšila se, až se k ní zase vrátím. Kniha je moc hezky napsaná, zároveň je místy až šokující, vyvolává mnoho emocí. Člověku se nechce ani věřit, že se to dělo.
Musím říct, že tohle je pro mě (zatím) nejsilnější kniha tohoto roku. Jestli váháte, jestli si ji přečíst, ztraťte veškeré pochybnosti. Tohle si vážně přečtěte, nebudete litovat ani chvilinku.
Netuším, jak to okomentovat, bylo to prostě husté. U nás nemáme moc možností se s mormony stýkat, tolik jich tady není, o jejich kultuře, životě a principech moc nevíme, takže tento vnitřní pohled nás může až děsit. Každopádně velmi zajímavé si o tom přečíst. A ten školní systém mě fascinuje, jak si mohou zcela náhodně a navzájem nezávisle vybrat různé předměty (od hudebky k právu a etice...)
Výborný autobiografický příběh Tary, která žila v rodině mormonů. Bylo to pro mě drsné čtení, nechápu tyto náboženství ani tyto kultury, které odmítají lékařskou pomoc. Silný, ale velice čtivý příběh u kterého budete hodně přemýšlet.
Neuvěřitelně zajímavý a silný příběh, který mne ze začátku knihy neupoutal a já se poddávala obavám, že tentokrát jsem šlápla vedle. Ale pak se na scéně objevil Tyler a celý příběh jakoby se najednou proměnil. Dlouho jsem přemýšlela, jak bych vyjádřila ten pocit nad celým tím životním příběhem Tary. Pak jsem se dočetla na str. 193 a Tara to vyjádřila za mne...
"Začala jsem vnímat, jak nás utvářejí tradice, které nám někdo předal, tradice, kterých jsme si nebyli - buď záměrně, nebo neúmyslně - vědomi. Začínalo mi docházet, že jsme své hlasy propůjčili diskurzu, jehož jediným smyslem je druhé dehumanizovat a týrat, protože je snazší v takovém diskurzu pokračovat, protože udržení moci se vždy považuje za správný postup."
Poutavým způsobem popsány vlastní prožitky autorky i když ne vždy veselé, ale místy až zimomřivé. Jistě pro ni nebylo lehké odpoutat se od způsobu života, který se jí snažili nalinkovat rodiče, především otec, a jít si svou vlastní cestou.
Velice zajímavá, šokující a až neuvěřitelná autobiografie. Rozhodně stojí za přečtení.
Je to hodně zajímavá knížka. Hlavně otec rodiny je neuvěřitelný magor a často jsem žasla a říkala si, to jako fakt? Všechny potomky pozabíjí nebo minimálně zmrzačí? To nemají pud sebezáchovy? Na druhou stranu v tom od narození vyrůstali, takže se jim zase nemůžeme tolik divit. Jejich matka byla většinou na straně toho šílence. Školský systém v Americe mi přišel taky poměrně zajímavý. A ten přístup mormonů ke zdravotnické péči jak je zde popsán, je hrozně pokrytecký. Když už šlo opravdu do tuhého, spěchali samozřejmě do nemocnice.
Bylo to hrozné čtení. O to více strašné to je, když si člověk uvědomí, že se tento příběh opravdu stal, a de facto stále děje. Tara sice žije nyní svůj vysněný život, ale díky svému dětství je navěky poznamenaná. Taru nelze jinak než obdivovat. Přesto přese všechno co zažila, dosáhla neuvěřitelných úspěchů na poli vzdělání a já bych si moc přála, aby ji aspoň tato skutečnost přinesla trochu štěstí. Protože bohužel nevěřím tomu, že by se jednou úplně dokázala vymanit z toho, co zažila.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky
Tato kniha mě přitahovala i odpuzovala zároveň. Absolutně si nedovedu představit život, jaký Tara a její rodina vedli. A chování jejího otce prostě nedokážu pochopit. Že je někdo tak silně ovlivněn vírou, že by nechal své děti (manželku a nakonec i sám sebe) raději zemřít, než by je nechal ošetřit v nemocnici.
Neuvěřitelně silný příběh a neuvěřitelně silná autorka, která se z tohoto života dokázala vymanit, i za cenu ztráty části rodiny.
(SPOILER)
No tak tohle....
Ano, není to pro každého, jelikož to není žádné fantasy, žádné sáhodlouhé vykreslování postav a prostředí, ale spíše jen konstatování důležitých informací v Tařině životě, které opravdu nejsou jednoduché (ano, nejsou - trvá to dál).
Někdy mi bylo zle, někdy jsem chtěla křičet, někdy k Taře promluvit, a někdy jí obejmout. A všechny tyhle pocity, které mi pár stránek dokázalo vyvolat, jinak hodnotit ani nejde.
Pro mě pohled na život z naprosto jiného úhlu - setkalo jsem se s rodinou, kde nikdo, opravdu nikdo nebyl zhýčkaný a rozmazlený, řekla bych - život v druhé polovině padesátých let minulého století a hle - hrdinka je ročník 1986. Netušila jsem, že takové rodiny žijí a asi nejsou výjimkou, jen to málokdo dokáže tak bez servítků napsat. Rodinné vztahy tak surové a nemoderní - o tom se hodně těžce mluví. Knihu hodně oceňuji a před silou autorčiny osobnosti a jejími rozhodnutími se skláním.
Těžko uvěřitelný příběh, krásně čtivě napsané,nechce se věřit, že se taky takhle dá žít!!
Téhle knize bych se asi vyhnula obloukem, ale doporučovalo to více lidí, tak mi to nedalo. Nakonec jsem se začetla do neskutečně silného příběhu, který nenechá chladným žádného čtenáře. Jako člověk, který vyrůstal v láskyplné rodině, si tohle ale jen těžko dokážu představit. Nikdy mi nic nechybělo a byla jsem šťastný dítě. O to víc mě mrzí, že je tohle pravdivý příběh jedné holky, jejíž šílená rodina se podepsala na jejím dospívání, vnímání (všech i milostných) vztahů, ale i vnímání sebe sama. Je hrozné, že se k vám rodina takto chová, ale zároveň bojujete, aby vás ze svého života úplně neodstřihli. Přišlo mi to líto, a nejradši bych se s hlavní hrdinkou skamarádila a pomohla ji. Takhle jsem byla jen nezúčastněný divák, který s otevřenou pusou zírá, co všechno za ta léta vytrpěla, ale i to, jak silná byla a kam až se svou silnou osobností probojovala.
Příběh Tary je pro mě neuvěřitelný. Neumím si představit, že někdo může žít na šrotišti a že něčí rodiče, resp. otec, muže být takový fanatik do náboženství a ještě zakáže svým dětem chodit do školy, protože je to proti víře.
Krom bláznivého otce musí Tara ještě snášet bratra Shawna, který ji pro změnu týrá fyzicky. Otec s matkou to ale nechtějí vidět a tak ho omlouvají. To všechno se promítne do Tařina následného života - nevěří si, neumí si ani představit jiný život než ten jejich, všichni, kdo není zahalený až ke krku, ji připadají divní, jít k doktorovi, když vás něco bolí, je nepředstavitelný, je nespolečenská - zkrátka má velké problémy sžít se s okolím, kdyz opustí rodinu a nastoupí do školy. Rodinu ale neopustí úplně, na to nemá sílu, protože pořad ji s nimi něco spojuje. Při čtení téhle knizky jsem si celou dobu říkala, že přeci není možný, aby se tohle dělo. O to víc patří můj obdiv Taře za to, že se dokázala vzepřít, i když to mnohdy bylo dost náročné.
Kniha je velmi ctive napsana, dokazala jsem se vzit do vypravecky a dej pro me byl velmi zajimavy, protoze jsem se nikdy hloubeji o mormonstvi nezajimala.
Proklopýtala jsem si příběhem skrz sebe sama... paradoxně mi aspekt mormonství či neuvěřitelného amerického školství a všech těch nesmrtelníků tak úplně nesedl... co mi více pocuchalo srdeční komoru, byla ta snaha nezůstat jen loutkou v majetnickém sobectví vlastní rodiny... už jen říct si "NE! Stačilo!" chce obrovskou dávku odvahy a síly... je to přeci rodina... rodina je základ všeho... jde opravdu tak lehce určovat si hranice v rámci rodiny? Bez mrknutí oka byste všechny odstřihli a bez jediného šrámu žili ve svém šťastném světě bez jejich všeobjímající lásky? S vědomím, že nejste dost dobří pro vaše nejbližší? Tenhle pocit totiž rozleptává duši a sakra dost bolí... možná právě proto stále milujete a doufáte... vždyť je to přeci ta rodina, že jo!