Vzdělaná
Tara Westover
Strhující pravdivý příběh o síle rodinných pout a odhodlání vydat se vlastní cestou. Tara Westoverová poprvé vkročila do školy, když jí bylo sedmnáct. Vyrůstala na samotě v rodině survivalistů a náboženských fanatiků a až v dospívání našla odvahu hledat si vlastní cestu. Studovala na Harvardu a v Cambridgi a zjistila, že vzdělání má osvobozující moc, ale že za něj bude muset zaplatit vysokou cenu.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2022 , Mladá frontaOriginální název:
Educated, 2018
více info...
Přidat komentář
Jediné co se mi líbilo na knize byl samotný příběh založený na skutečných událostech, které jsou opravdu neskutečné a skoro k neuvěření. Způsob psaní se mi ale nelíbil, četl se těžce.
Četla jsem ji dlouho a pomalu, bylo to náročné čtení, ze kterého mi běhal mráz po zádech. Některé pasáže mi přišly až neuvěřitelné. S každou stranou jsem si říkala jak se něco takového vůbec může v dnešní době dít, vůbec mi z toho nebylo dobře a před Tarou smekám.
Otec despota, který své děti má jen jako levnou pracovní sílu... Úrazy, které nejsou léčené... Vysoká, kam lze nastoupit bez jakéhokoliv předchozího vzdělání a všeobecného přehledu? U nás by rodiče zavřeli za neposkytnutí lékařské pomoci, za provádění porodů bez ukončeného studia, za neproběhlou výuku dětí... To mě tak rozčiluje, že to už nemůžu dočíst.
Příběh podle skutečných událostí. A je docela děsivé, že se stal v nedávné minulosti.
Malá Tara žije se svými mormonskými rodiči a sourozenci v americkém Idahu na samotě, na úpatí horského masivu. Rodina se živí a přežívá všelijak, protože Bůh jim přeci pomůže. Děti do školy ani k lékaři neposílají, protože to je proti jejich přesvědčení.
A tak se rodina protlouká životem jak se dá a čtenář zírá, co všechno jedinci v příběhu zažívají a hlavně jakou sílu v sobě hlavní aktérka nachází, aby svému nepříznivému osudu unikla.
Kniha se mi líbila, hrdince Taře jsem držela palce a tu její rodinu jsem často chtěla profackovat za to, jaká příkoří musela dívka snášet.
Doporučuji všem, kdo mají rádi příběhy na základě skutečnosti.
(SPOILER) Příběh mormonské dívky, která se postavila budoucnosti, kterou jí nalajnovali rodiče. Postavila se na vlastní nohy, odešla od rodiny a vzdělala se. O to víc působivé, že tento příběh psal sám život. Některé momenty jsou pro mě až neuvěřitelné - např. domácí léčení otce. Bylo mi líto všech žen, které Tařin bratr týral.
Tara vyrůstá v mormonské rodině, které vládne pevnou rukou otec stižený duševní poruchou. Rodina odmítá školní vzdělání, lékařskou péči, připravují se na konec světa. V 17 letech se Taře podaří od rodiny odpoutat a začne se vzdělávat. Rodinná pouta jsou ale velmi silná a dívka je zmítaná rozporuplnými pocity. Její víra a oddanost otci versus svět a škola tam venku. Je to skutečný příběh této doby a je to velmi emotivní a často nepochopitelné vyprávění.
Podla mna silny pribeh, ktory okrem ineho poukazuje na to, ze vzdelanie je dolezity aspekt a ako dokaze nabozensky fundamentalizmus a fanatizmus (tu v kombinacii aj s pravdepodobnou neliecenou poruchou) negativne ovplyvnit zivot ludom, ktorych sa to dotyka.
Viaceri tu kritizuju sposob, akym autorka knihu napisala, ale mne osobne vyhovoval. Jednak sa mi pacili tie "lyricke" pasaze, opisy a uvahy; dali pribehu akusi snivost a zaroven akoby podciarkli jej pochybnosti a konflikt, s ktorym bojovala.
Navzdory všem pochvalným komentářům zde mne kniha již od samého začátku nesedla, a to jak stylem vyprávění, tak i samotnou hlavní hrdinkou, ale rozhodla jsem se jí dát šanci a knihu jsem celou přečetla. I tak mi nesedla, příběh mne nebavil, nejspíše to nebylo podle mého gusta a měla jsem jiná očekávání. Tak především jazyk a styl vyprávění, které bylo na můj vkus příliš popisné, hrdinka se hodně pitvala ve svých pocitech a to navíc ještě prokládala akademickými termíny, což byla pro mne prostě naprosto příšerná kombinace. Styl vyprávění i jazyk jako takový mi přišel jako jazyk sedmnáctileté zmatené dívky, a to po celou dobu. Možná bych si takovou knihu přečetla právě v sedmnácti a pak bych neměla tak vysoká očekávání, jaká jsem bohužel měla. Dále mi asi nesedlo příliš vyprávění o psychicky narušené rodině náboženských fanatiků, pokud to řeknu takto bezprostředně. Mormoni jsou pro mne naprosto nepochopitelná sekta, která se mi touto knihou o to více zhnusila a nechci se o nich dozvědět už nic dalšího. A naposled dodávám, že mi připadalo jako by autorka napsáním této knihy podstoupila terapii a vyrovnávala se s minulostí, ale přínos knihy pro ostatní je takřka nulový. Za mne tři hvězdy.
Za mě zajímavá a čtivá kniha. Opět příběh velmi silné ženy, které se podařilo vymanit z hrozivého rodinného prostředí. To nelze jinak než obdivovat. Šílené, kolik psychopatů (myslím především jejího bratra) v USA mezi lidmi normálně žije a rodina jen nečinně přihlíží.
Toto byl opravdu silný příběh. Vždy když jsem si uvědomila, že je pravdivý, tak se pro mně stal ještě silnějším.
Jak zde někdo píše, že pokulhává zpracování... Možná jsem si také chvílemi řekla, že by to mohlo být napsáno lépe, ale ten příběh samotný ve mně vyvolal takové emoce, že nelze hodnotit jinak než plným počtem hvězd. Několikrát se mi chtělo brečet, bylo mi až fyzicky špatně, jindy jsem měla z autorky radost a držela jí po celou dobu pěsti. Může být pyšná na to, co dokázala.
Nacházíme zde spoustu zajímavých témat, jako je náboženství, týrání a násilí, vzdělání, psychické problémy.
Hlavní myšlenkou, kterou si z knížky odnáším je, že člověk dokáže všechno, pokud si půjde za svým cílem.
Opravdu velice silná knížka, která mi myslím v hlavě utkví hodně dlouho.
Tak jsem se chtěla dozvědět více o Svatých posledních dnů a románové zpracování mně mělo dát příležitost. Bohužel to je pro mě zklamání. Ano, je tam zpracováno téma přípravy na konec světa v této komunitě a hned několikrát, ale nosným tématem je spíše psychická nemoc otce, kterému se pod zástěrkou víry podaří ovládat celou rodinu, naprosto jim pokřivit hodnoty a mnohé z nich přivést až na pokraj sebezničení. Rodinu (s hlavou sklopenou před svým manželem) vlastně zachraňuje matka sedmi dětí, která je schopná bylinkářka. Otec je naprostý despota a tyran, který přehlíží nejen všechny úrazy dětí ale i jejich psychopatické sklony. V této souvislosti jsem moc nechápala chování nejmladší Tary, která sice odešla z toho toxického prostředí bez špetky citu, ale nějak podivně a nevysvětlitelně je k němu dále vázáná pupeční sňůrou. Ani nevím, zda mám doporučit k přečtení. Depresivní, kruté a nepochopitelné a přetrvávající pocit úzkosti, který během čtení vlastně skoro nemizí.
Knihy "podle skutečného příběhu" mají vždy nějak větší sílu... Zde jsem ze začátku vůbec netušila, že se to odehrálo v současnosti a ne někdy před 70 lety. Neuvěřitelné je pro mě i to, že se té současnosti všichni členové té rodiny vůbec dožili.
Rozhodně zajímavé téma (jak někdo v dnešní době baží chodit do školy a jak moc nás ovlivňuje rodina), nicméně zpracování pokulhává, často jsou to jen popisy, chybí vypointování, dotažení zápletek, aby kniha byla čtivější, dramatičtější, plná hlubších myšlenek. Dalo se z toho získat víc. Je vidět, že ne každý prostě umí napsat dobrou knížku, byť má co zajímavého sdělit. Takže kvalitně napsaná kniha to není. Ke sdělení podstatného by stačilo, kdyby byla tenčí.
Ač velmi zajímavé téma, knihu jsem četla hodně dlouho. Víc než vliv mormonismu zde vidím především v psychické chorobě otce, je vždy smutné sledovat, jak dokáže něco takového ovlivnit celou rodinu...
Uf... Dočteno... Na začátku knihy jsem myslela, že je z jiného století. Je těžké pochopit, že se něco takového může ještě dít. Vyrůstat v tak psychopatické rodině a sama se dostat na samý vrchol. Obdivuji Taru, ale zároveň nechápu její matku, že tomu všemu přihlížela.Pro mne je to neomluvitelné. Jinak se mi kniha líbila a doporučuji přečíst.
Ten hype okolo a to, že jsem na rezervaci musela čekat tak dlouho asi knize v mém případě moc nepomohlo. Čekala jsem bombu, ale dočetla jsem do půlky. Příběh zajímavý, ale nebavilo mne to a pořád jsem si říkala, proč to vlastně čtu.
Mnohem více mne bavila třeba Unorthodox.
Mimořádná kniha o extremistické formě mormonské víry.
Po 2 letech přečteno znovu a už teď vím, že ještě někdy se k ní vrátím. Jedna z knih, která mě přiměla googlit další podrobnosti, rodinný business s oleji, dům na google maps, youtube rozhovory s Tarou atd. Doufám, že někdy v životě autorka ještě napíše pokračování svých memoárů.
Pro mě NESKUTEČNÉ, NEUVĚŘITELNÉ, ŠÍLENÉ a přitom je to vlastně skutečnost.