Vznešená bída

Vznešená bída
Ohodnoťte knihu

https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/112869/vznesena-bida-112869.jpg 3 5 5
Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Vedle Dickense klasik angl. románu 1. pol. 19. stol., představuje se v tomto výboru jako autor bystře iron. povídek a črt, podávajících realist. obraz vad a směšností buržoasie oné doby. "Vznešená bída" bere si na mušku lordskou manii, zachvátivší střed. vrstvy, "Spiknutí v Bedfordské ulici" ukazuje, jak jsou nesmyslné boje konzervativců a liberálů, když se zde jedná především o to, jak dosíci "vznešeného" titulu a pěkného místečka, črta Cartouche zachycuje pravou podobu falešně idealizovaného hrdiny-bojovníka a lupiče, úryvek "Osudné boty" - toť počátek činnosti rozeného šejdíře-vypůjčovatele a arrivisty.... celý text

Literatura světová Povídky
Vydáno: , Svoboda
Originální název:

Shabby genteel story, Bedford-Row conspiracy, Cartouche, Fatal boots


více info...

Komentáře 2

Recenze 0

Hvězdičky 5

Tempo & emoce

Přidat komentář
eraserhead
19.11.2020 4 z 5
eraserhead

Kdysi jsem si o podobných postavách, které se objevují v Thackerayových příbězích, ale i běžně ve filmech a jiných knihách, myslel, že jsou přehnaně zkarikované a nafouklé. Jenže pak jsem přesně takovéhle lidi začal potkávat ve svém životě a zjistil, že někdy ti vypravěči nepřehánějí. Thackeray ovládá velmi působivý, břitký a výsměšně rýpavý ironický humor, minimálně v počátcích VZNEŠENÉ BÍDY jsem nejednou až vyprskl smíchy, když mi v mysli vyvbublal povedeně schovaný šleh. Ač přes století a půl staré příběhy, ponejvíce odrážející povahu své doby, přesto jakoby prorocké. I když, vlastně, Thackeray píše hlavně i lidech a jejich povahách a ti/ty se zase až tak nemění. I díky tomu časovému odstupu občas jeho příběhy zabřednou do scén, které dneska už moc nepobaví, neřeknou, ale celkově jsou stále zajímavé. VZNEŠENÁ BÍDA ****, SPIKNUTÍ V BEDFORDSKÉ ULICI ***, CARTOUCHE ***, OSUDNÉ BOTY ****, kniha celkově 3.5*

aardvarka
05.06.2018 2 z 5
aardvarka

Přečetla jsem jen titulní povídku, která mě bavila, fandila jsem a brala jsem to jako červenou knihovnu, což byl omyl, protože to červeně nedopadne. Citlivé děvče se dá dohromady s mizerou a pravý ctitel z toho velkého žalu s někým úplně, ale úplně jiným. A to je všechno. Cože? Kde je pád na hubu? I kdyby to mělo dopadnout tragicky, bylo by to lepší, než takhle. Bylo by z toho nějaké poučení... (krom "S romantickým fňukáním nikam nedojdeš") Tak jsem v knize ani nepokračovala.