Vzpomínky na Editu Steinovou

Vzpomínky na Editu Steinovou
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/36501/vzpominky-na-editu-steinovou-36501.jpg 4 9 9

Tato kniha je zajímavým a čtivým zdrojem informací o životních cestách velké karmelitánské osobnosti dvacátého století. Znám dva názory. Jeden zní: Mrtvý Žid - dobrý Žid. A druhý: Jen jeden národ je vyvolený. Oba jsou velice vyhraněné a na první pohled zcela nesmiřitelné. Také znám jednu Židovku, jejímž údělem bylo postavit se proti oběma výplodům fanatizmu. Sice musela nejprve riskovat nepřijetí od svých nejbližšách a nakonec zaplatit, tím čemu říkáme nejvyšší cena, ale odešla hrdá a nezlomená. Proto vydala svým životem ještě větší svědectví o Bohu než svými filozofickými spisy. A to je svědectví stále platné, neboť velikost člověka se nezmenšuje vývojem poznání po jeho smrti.... celý text

Přidat komentář

Mimir
29.04.2023 2 z 5

Keď mu Spoločnosť analytickej psychológie predložila zozbierané spisy obohatené o jeho životopis, vyslovil Carl Gustav Jung po ich prečítaní nádhernú myšlienku: "Chvála Bohu, že som Jung a nie jungián! Toľké klamstvá!"

Myslím, že v tejto knihe nespoznáme Editu Steinovú, skôr akúsi úctu k tejto osobe, ktorá vyplývala z jej nadania, vytrvalosti a odvahy. Obdiv, ktorý prechovávali k jej činom a slovám súčasníci jej životnej cesty. Problém je, že Edita v celom tom kompiláte úctivých memoárov pôsobí ako dokonalý ideál ľudskosti, ktorý nepripomína človeka s jeho "errare humanum est". Ak siahnete po prameňoch napríklad o jej súčasníčke Simone Weill, ktorá mi je v mnohom sympatickejšia, nájdete mnoho ľudského - strachu, previnení, pochybení, životných nemotorností. Editu vykresľujú priatelia a blízky samozrejme bez zreteľu na to ľudské - je to škoda. Keď čítam napríklad vynikajúci životopis Štefánika od Banáša, v mojich očiach Štefánik ešte viac rastie, keď vďaka autorovi zisťujem, že mal práve tak nedostatkov ako kvalít.

Chemiczka
15.05.2013 5 z 5

Terezie Benedikta od Kříže (občanským jménem Edita Stein) byla velmi silnou osobností, o jejímž životě vypovídají právě vzpomínky jejích současníků - především z akademických kruhů a oblastí jejího pozdějšího řeholního života.
Publikace pojednávající o všech její důležitých životních etapách - studiu filosofie, rozhodnutí ke konverzi (od judaismu ke katolické víry), vstup do kláštera (spojený s obrovským vnitřním bojem - sloužit Bohu nebo být poslušna židovským rodičům), později pak internace ve Westerborku a smrt v koncentračním táboře Osvětim-Březinka.