Xenos
Dan Abnett
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/159989/bmid_xenos-s1C-159989.jpg
4
124
124
Warhammer 40 000 - Eisenhorn série
< 1. díl >
Myšlení plodí kacířství. Kacířství plodí trest. Inkvizice se pohybuje mezi lidmi jako mstivý stín a s nekompromisní nemilosrdností drtí všechny nepřátele lidstva. Inkvizitor Eisenhorn se snaží znovu získat tajemný text s nepředstavitelnou mocí – pradávnou knihu známou jako Nekroteuch – a přitom musí čelit obrovskému intergalaktickému spiknutí i temné moci démonů. První vydání. -- zdroj: legie.info --... celý text
Přidat komentář
Ale jó zrecenzuji si Xenos aneb "nejlepší české intro do 40k doteď" a "Patálie mé nejoblíbenější Imperiální postavy a spol".
Ale opravdu, Xenos je přesně to co od Warhammeru chci. Béčko, béčko, které se ale nebojí toho čím je. A opravdu to Xenos je. Kříženec mezi detektivkou a osmdesátkovým Bond filmem, akorát že místo letadel létají vesmírem, místo rusáků zabíjí kultisty a místo bomb likviduje temné grimoáry (a místo překrásných žen, které může svádět tu má jen jednu kterou nemůže držet ani za ruku) a u toho ho doprovází stárnoucí mudrc, dogmatický policista, stylový pilot a můj milovaný ultimátní gigačed kapitán Tobias Maxilla, borec co má nejspíše i koupelnu ze zlata.
Jo a Cherubael. Zatraceně, díky bohu že to není takový mainstream, jinak bychom byli úplně obležení fanfikcemi na něj.
Nebude asi patřit k mým nejoblíbenějším, ani to není literární skvost, ale oddechovka která pobaví.
Seznamovačka s hlavními hrdiny, Einsenhorn není rozhodně žádný superhrdina. Není neobvyklé, že dostane celkem po tlamě. Často ho musí zachránit přátelé nebo spojenci. Ale to je mi právě sympatické.
Trochu mi vadí, že je na inkvizitora trochu měkký a řekl bych, že mu jako inkvizitorovi "normální" lidé neprojevují dost úctu. Když se někde objeví, měli by všichni kdo můžou vzít roha nebo dělat, že tam nejsou. To tady neni skoro vůbec, ale beru to, že je prostě jiný.
Líbilo se mi jak autor přistoupil k prostředí mimozemšťanů a snažil se ho udělat defakto pro lidi nepochopitelné.
Naprosto se ztotožňuji s hodnocením od Bob0795, tuhle sérii jsem si dlouho odkládal, protože mi chyběl první díl a všude četl, jak je to nejlepší série z tohoto světa. Za mě tedy rozhodně ne. Tuctovka, čitelná jak Nurgle na plovárně a některé nešťastné překlady tomu podrážejí nohy ještě více. Kdyby to nebylo ze světa WH40, tak to zapadne do hlubin zapomnění. Takto zůstává pachuť...
Dávám 3/6 a to jen proto, že jsem fanoušek....
Zhruba před rokem a půl jsem objevil svět Warhammeru 40.000 skrze modely, které mě doslova uchvátily a dostal se díky nim k příběhovému loru, který je svým neuvěřitelně maniakálním rozsahem v podstatě neuchopitelný, a tak jsem se rozhodl, že se k pozadí tohoto fenomenálního světa dostanu skrze knihy.
Pro začátečníky měla být podle různých doporučení nejlepší právě série Eisenhorn, takže jsem jí tedy začal a... a nic moc.
Ale snad abych se rozepsal trochu konkrétněji.
Asi chápu, proč se tato série doporučuje čtenářům světem W40k nepolíbeným. Plnohodnotně si jí totiž užijete i bez jakékoliv znalosti tohoto světa, děj navíc vypráví příběh (ne)obyčejného inkvizitora, kterých je ve vesmíru mraky. Jeho příběh ani nesouvisí s hlavní dějovou linkou, tvořící tvář celého světa, tj. s Primarchy, jejich frakcemi, představiteli Chaosu a hlavními Xenos, takže se nemusíte bát, že byste se hned na začátku v něčem ztratili.
Životní příběh inkvizitora Eisenhorna se odehrává kdesi na pozadí velkých věcí, kterých si celkem sympaticky příliš nevšímá a jde si svou vlastní cestou.
Bohužel ale ne příliš originálně, ani nijak zvlášť dobře.
Příběh jako takový je velmi tuctový a plný klasických klišé a nemít tato kniha na přebalu logo Warhammer 40.000, bude to opravdu jen průměrné sci-fi dílo, na které se rychle zapomene. Nicméně značka prodává, obzvlášť tahle - a vzhledem k tomu, že svět W40K velkými literárními eposy zrovna nepřekypuje, je tenhle snadno přístupný příběh tolik oblíbený.
Konečně bych se mohl dostat k jádru orka a být trochu konkrétnější... Příběh je v první řadě velmi špatně přeložen. Samotné překlady notoricky známých jmen a názvosloví jsou v tomto případě zvoleny mnohdy velmi nešťastně (dva nejčastější příklady za všechny - Spare Marines -> vesmírní pěšáci; Chaos Space Marines -> pěšáci chaosu) a v kontextu celých vět zní nepatřičně a zkrátka divně. Ovšem najdou se i mnohem větší perličky, jako názvy lodí a některých zbraní. Pokud ale o značce opravdu nevíte ani ťuk, nejspíš vám to bude fuk... Bohužel počeštělá jména jsou tou nejmenší skvrnou na kráse tohoto překladu, který navíc obsahuje takové množství gramatických chyb, jako průměrný diktát žáků na blbšulce. A samotná skladba vět je mnohdy na úrovni dnešních AI překladačů, spíš ale horší...
Ale on ani samotný autor není žádný Frank Herbert, to musí být všem jasné.
Nejvíce textu zabírají vágní popisy cestování vesmírem, popisy měst a jiných lokací a další, absolutně nezajímavým způsobem podané obecné informace. Když už dojde na nějaké ty rádoby drsné rozhovory, jsou všechny na jedno brdo. To popis akce je už zajímavější, ale bohužel ne o moc. Když k tomu přidáme to nejdůležitější, a to zcela průměrný příběh, který vůbec nepracoval s tak dobrým potenciálem (právě ti už zmínění mariňáci vs. chaos, xenos, kteří se mihnou až v závěru knihy, a další...) po dočtení jsem měl velmi smíšené pocity.
Nechápejte mě špatně, ona to rozhodně není blbá kniha. Autor vás nejspíš, stejně jako mě, naláká spoustou nevyřčeného k tomu, abyste hned po dočtení sáhli po druhém svazku, ale... Čekal jsem prostě po všech stránkách o trochu víc.
Přesto mě ten pacholek Abnett docela zaujal a já teď potřebuju vědět, kam to bude celé směřovat...
Má další návštěva WH40k univerza a zatím jedna z nejlepších. Eisenhornův tým neoplývá mnoha členy, ale o víc jsou zapamatovatelnější. I když se vlastně ještě tato skupina dávala dohromady, fungovali spolu skvěle. Příběh má spád, atmosféru a je promyšleně poskládaný. Za mě palec nahoru a hurá na další díl.
Inkvizice, tajemná, respektovaná a především obávaná instituce, jedna z nejmocnějších v celém Impériu lidstva. Být inkvizitorem v drsném a neodpouštějícím světě Wh40k s sebou nese na jedné straně absolutní autoritu a moc, na druhé straně stejně absolutní disciplínu a odpovědnost. Chaos nikdy nespí a kacíři využijí sebemenší zaváhání.
Příběh inkvizitora Eisenhorna je bez diskuze jeden z vrcholů celého Wh40k univerza. Jeden z nejlepších, nejlépe napsaných a nejlépe vyprávěných příběhů Impéria. Myslím pochopitelně celou trilogii a navazující série, knihy a povídky. Abnett svým živým a přístupným stylem v protagonistovi vytvořil etalon imperiálního inkvizitora. Čtenář s nadšením hltá příběh, objevuje svět inkvizice, svět chaosu, úklady kacířů. To vše v kulisách krutého a temného univerza, přesto však v mnohých detailech k nerozeznání od všeho známého. Příběh je od začátku intenzivní a stálé tempo drží až do poslední strany. Místy detektivní pátrání střídají akční scény a epické bitvy. Postavy a zejména samotný Eisenhorn, jsou napsané geniálně - tedy pochopitelně v rámci žánru - vyvíjí se spolu s příběhem. Co do sympatií ani ostatní, Eisenhornovi kolegové a přátelé, nezůstávají pozadu a čtenář si všechny velmi rychle oblíbí. A nepřátelé jsou samozřejmě řádně zlí, podlí a odporní. Nosnou myšlenkou a klíčovým tématem celého příběhu je pak vývoj, posun a proměna Eisenhorna. Bez spoilerů nelze komentovat víc.
Série není úplně začátečnická, autor se nezdržuje vysvětlováním pojmů a konceptů, od toho jsou jiní. Přesto, pokud s Wh40k začínáte a máte trpělivost objevovat enormně rozsáhlé universum, vyhledávat si pojmy, jména, objevovat svět, jeho zákonitosti, historii, a další, pak neváhejte a směle do toho.
Svět Wh40k mám rád, žít bych v něm nechtěl, a když už, tak jako inkvizitor. Sérii jsem četl kdysi dávno v angličtině, teď, během druhého čtení, neztratila nic ze své přitažlivosti. Rozhodně doporučuji.
Moje první kniha z W40k univerza a hned trefa:)
K příběhu:
Autor nás hned vhodí do příběhu bez nějaké předehry (ani na večeři mě nevzal a hned šel na věc:). Každopádně se příběh odehrává na vzdálených planetách, kde každá je v něčem unikátní (za mě top planeta rasy Sakuri). Jemně se odvíjí od skoro detektivní zápletky, která se rozvine ve spiknutí celovesmírného rozsahu. Vše vyprávěno v ich formě, mě to sedělo. Hlavní hrdina je inkvizitor, což je takový zajímavý mix mezi agentem Mulderem z Akta X, Rambem ze trojky a cynikem z Kulhánkových knih, morální je nezlomný, vtipnosti ale moc nepobral, to je snad má jediná výtka. Možná ještě bych více ubral military...
Ten kdo má rád nápadité světy, dekadentní prostředí, kde ztráty milionů lidí nic neznamená, ale zároveň řád v chaosu si přijde na své. Jen bych dal více humoru hlavní postavě (ty zápletky si o to přímo koledují:) a určitě lepší vysvětlení celého světa a jeho historie.
každopádně doporučuje 9 z 10 inkvizitorů
Po dlouhé době zase WH40k a nemám k příběhu žádných výtek - ale šílené bylo stálé zaměňování "jsme" za "jsem" . No zkrátka věty ve stylu - "Všichni jsem skočili za roh" - jsou prostě brutálně mimo.
Zase jsem po pár letech sednul k Warhammeru 40K a opět mě to nezklamalo. Hned švih od prvního řádku a přečteno jedním dechem. Konec taky skvělý, krásně dlouhý nic ustřiženého za druhým listem. Už jsem se hne vrhl na další díl.
K Warhammeru nemám zvláštny vzťah, ale od knižného spracovania očakávam high-tech rezaninu(gulatinu), náboženský fanatizmus, dogmatizmus, ortodoxiu, sektárstvo a medziskupinový konflikt, čiže vlastne históriu moderného človeka, len pekných pár tisícročí neskôr.
Čítal som náhodne viaceré knihy z Univerza W, a vždy bol viac menej uspokojený dávkou militaristickej sci-fi. Táto séria má patriť k tomu najlepšiemu, čo v knižnej podobe Warhammeru dosiaľ vzniklo - autor sa naozaj snaží naplniť strany vysvetleniami a mytológiou jeho vesmíru - žiaľ v jadre to všetko končí ako ťažká fantasy rozprávka. Na jednej strane desiatky tisíc technologických rokov civilizácií, na druhej veci ako smiešna bububu knižka s neviemakoumocou, o ktorú sa padouch vehementne snaží: akoby nestačili sami ľudia ako zdroj zla a všetkých možných pohnútok konania.
Chápem, že taký je Warhammer, ale v literatúre ma takéto autorské skratky vyrušujú, najmä keď autor zahodí príležitosť vymyslieť niečo viac ako len "lebo chaos", "lebo buhahahahah" alebo "lebo satan". Bez týchto výhrad, je to celkom stráviteľná sci-fantasy na zahnanie kacírskych nálad. 2.5
Příjemné čtivo, jen mi lehce nesedí k roli inkvizitora. Podle mého je to, co Eisenhorn 2/3 knihy provádí práce agenta inkvizice, zatímco PAK má přiletět inkvizitor minimálně křižníkem (nebo battleshipou), panství sebeméně podezřelého šlechtice obsadit výsadkem, dotyčného na pár týdnů natáhnout na autoskřipec a vyslýchat za pomoci týmu psykerů.. A pokud se náhodou ukáže, že je nevinný, tak se ani neomluvit. Ale jak říkám: velmi sympatické čtivo. Pan Abnett umí. Jen škoda, že Gaunta překládají tak pomalu. A že jsem zatím nenašel "anarcha" ani anglicky, za nějakých rozumných podmínek. Téma si přímo říká o masakr na bitevním poli říznutý intrikami služebně starších generálů.
Má první kniha z univerza W40k, a musím říct, že jsem čekal něco mnohem horšího než je výsledek. Je to pořád braková literatura, o tom žádná. Je ale zatraceně dobrá.
S postavami jsem se sžil téměř okamžitě, a sám Gregor Eisenhorn je hodně charismatický chlápek.
Děj sprintuje vpřed téměř od první stránky, ale zároveň není nějak uspěchaný nebo chaotický.
Tuhle knihu jsem bral jako vstupní bránu do Warhammeru 40000, a buď budu ve čtení pokračovat, nebo s tím seknu. Odpověď je jasná... jdu si sehnat druhý díl.
Eisenhorn - všechny tři knihy - jsou podle mého názoru asi to nejpropracovanější a nejplastičtější, co bylo z Wh40 zatím přeloženo do češtiny (zatím nepřeložené tituly nemůžu hodnotit, protože jsem moc líná, než abych to louskala v originále).
Uf, ani nevím, kde ten chvalozpěv začít.
Má to spád, pěkně ucelený děj (není to chaotické, jak knihy z tohoto univerza někdy bývají) a nesmírně působivou atmosféru... Na tomto místě nemůžu nezmínit PC hru stejného jména, se kterou jsem rovněž měla tu čest a která je sice daleko horší, ale právě atmosféra je to, co se jejím tvůrcům při vší bídě přece jen podařilo jakžtakž vystihnout.
Ale dál: postavy jsou daleko propracovanější, než bývá zvykem (Alizabeth zpočátku trochu rozčiluje, ale dá se to vydržet) a co se týče Eisenhorna samotného... no, úplně mě uchvátil. Skoro jsem litovala, že to o čem právě čtu, není skutečně a nemůžu se za něj provdat.
(...)
Mohla bych takhle pokračovat ještě velmi velmi dlouho, ale myslím, že má hlavní myšlenka je zřejmá. Sto procent, naprosto suverénně.
D.Abnett je prostě bůh Warhammeru 40.000. Dovolil jsem si začít tou samou větou jako kolega níže. Kniha nás Ich formou seznamuje s prací inkvizitora v tomto nehostinném universu a troufnu si tvrdit, že i pro neznalé tohoto světa by mohla být zajímavá. Nicméně úžasné odstavce popisující knihovníka Adapta Astarta, či obdržení boltrové pistole, dokáže ocenit jen opravdový fanda. I ostatní reálie světa jsou, pro znalé, krásným nahlédnutím pod povrch spousty institucí a běžného života v Impériu.
Pro ostatní to bude, snad, hezký příběh ze světa o jehož fungování tam je zmíněno mnohé, ale k pochopení souvislostí to bohužel není. Takže nefandové asi -30%.
D.Abnett je prostě bůh Warhammeru 40.000. Tato kniha jedině potvrzuje jeho talent pro sci-fi literaturu. Jediná škoda je, že překlady vycházejí nesmírně pomalu (nejspíš kvůli malé základně w40k fanoušků na českém území). Vřele doporučuji - podle mě doposud nejlepší přeložený příběh ze světa w40k který vyšel. Nedávno vyšlo pokračování Melleus na které si vskutku brousím zuby, takže jeho komentář bude zanedlouho následovat. Za císaře!!
Moje první kniha ze světa Warhammer 40.000. Už se nemůžu dočkat pokračování.
Autorovy další knížky
| 2011 |  Horův vzestup |
| 2013 | Xenos |
| 2007 | Démonova kletba |
| 2006 | První a jediní |
| 2002 | Ulrikova kladiva |
Po přečtení trojice Xenos, Malleus a Hereticus musím konstatovat, že mi Xenos přišla jako nejlepší z nich. U zbývajících dvou knih mi konce přišly značně uspěchané.