Malleus
Dan Abnett
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/284047/mid_malleus-gV3-284047.jpg
4
87
87
Warhammer 40 000 - Eisenhorn série
< 2. díl >
Po sto let dlouhé, kruté válce, byl Ophiďanský subsektor konečně dobyt pro Boha Císaře. Na Thracian Primaris se koná velký triumf na oslavu vítězství, ale radost vystřídá tragédie tak obrovská svým rozsahem, že zdrtí i v bitvách zakalené Impérium. Inkvizitor Gregor Eisenhorn se pustí do vyšetřování původců toho zvěrstva, přestože je jeho vlastní reputace silně pošramocená zprávami o jeho neortodoxních metodách. Jak se nitky případu rozplétají, Eisenhorn objeví spojení se sto let starým případem a začne směřovat ke střetu s démonickým Cherubaelem a jeho neznámým pánem… Druhé pokračování trilogie Eisenhorn z temné budoucnosti Warhammeru 40 000. -- zdroj: legie.info --... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2016 , PolarisOriginální název:
Malleus, 2001
více info...
Přidat komentář
Řekl bych že kniha pokračuje ve stejném stylu jako první díl.
Možná mě bavila trochu víc i když některé věci byly už trošku moc přitažené za vlasy.
Nejvíc mi vadil rychlý konec, defakto se přes rok nebo jak dlouho připravoval, popsáno na spoustě stran a samotný konec bylo par stránek, seknutí meče, bouchnutí hůlky a konec. A taky tam bylo zmíněno, že sám Eisenhorn zlikvidoval už 9 inkvizitorů, kteří podlehli chaosu.... no :D to nečiní inkvizici zrovna moc důvěryhodnou což?
Tak jo, u prvního dílu jsem se hodně rozepsal, tak rovnou navážu - v podstatě je to celé stejné, jako první díl. Prvotní nadšení rychle opadne, opakuje se stejný mustr vyprávění - jede se na nějakou zdánlivě triviální událost, kde se to neurčitě zvrtne. Celé je to vyprávěné tak nějak neosobně, bez většího napětí, a to i přesto, že se v ději zrovna trhají údy, vraždí armády a planety mizí v plamenech... Český překlad to celé zase trochu sráží ještě o level níž a já nejsem schopný rozlišit, co je chybou autorova stylu, a co překladem. Ve výsledku je to zase celé až moc vágní a postrádám v tom nějaký výpravný šmrnc.
Po dočtení druhého dílu je mi už jasné, že další velkou slabinou jsou samotné postavy. Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomil, že se skoro všechny z minulého dílu obměnili. Oni prostě dodržují svůj předchozí mustr - tvrďák, mlátička, bedna, a pár "femme fatale". Cokoliv se s postavami děje, mě nechává upřímně naprosto klidným, protože mezi nimi nemám potřebu ani rozlišovat. Všechny jsou na jedno brdo a ničím mě nepřekvapili.
Zvláštní, jak Abnett dokáže i po takovém množství až začátečnických chyb vyčarovat vcelku zajímavý příběh... A čas od času, přibližně tak dvakrát až třikrát za knihu, vás uvrtat do židle a nutit číst dál... Samozřejmě většinou na konci knihy, jak jinak.
Bohužel číst sérii Eisenhorn je tak trochu jako oddávat se přerušovanému sexu. Je to sice fajn, ale to, proč jste do toho šli, je bohužel v nedohlednu...
Mno, tak snad ve třetím díle mě ten inkvizitor už ukojí.
Další případ inkvizitora Eisenhorna a znovu jsem si to náramně užil. Kromě starých známých se tu objevilo i mnoho nových postav. Ne všichni si ovšem Gregora oblíbili. I přes množství překážek, chvíle pochyb a balancování na hraně sil Warpu, tu Eisenhorn znovu ukázal své kvality ve službách Císaři v boji proti služebníkům Chaosu.
Volné pokračování předchozího. Volné, přesto pevně svázané. Rozhodně nedoporučuji číst samostatně. Eisenhorn se pouští do osobního vyšetřování krveprolití na významné vojenské přehlídce. Vrací se známé postavy, příběh se prohlubuje, zamotává. Eisenhorn čelí nejen odporným kacířům, ale tentokrát též nepřátelům uvnitř inkvizice. Pokračuje eroze víry a důvěry ve svatou imperiální instituci. Příběh je o překročení hranic. Inkvizitor je zdánlivě jeden z nejsvobodnějších jedinců univerza, avšak opravdu pouze zdánlivě, protože skrze svobodu rozhodování, skrze absolutní autoritu a absolutní odpovědnost, skrze absolutní volnost je vázán v nejpřísnějších dogmatech imperiální víry. Jedno malé zaváhání, úkrok stranou, jedna radikální myšlenka a hned je na krku Extremis Diabolus. Cesta za hranici je vlastně celkem přímočará a jednoduchá.
Příběh je opět živý, svižný, intenzivní. Inkvizitorské detektivní pátrání střídají urputné bitevní scény. Závěr je tentokrát super intenzivní.
Málokdy jsem četl nějaké Wh40k knihy víc než jednou. Jsou zábavné, čtivé, fascinující, přesto spíš brakoidní a pulpové. Eisenhorn je výjimka. Při druhém čtení si to užívám snad ještě víc a se zájmem sleduji každý krůček, každý pohyb protagonisty směrem k radikalizaci. Co platí o předchozím díle, platí i zde. V každém případě jde o skvělé pokračování příběhu.
Je to dobré, opravdu ano. Neskutečně rozlehlé universum čítající miliony obydlených planet. Má to spad, myšlenku, dej se nevlece. Konec mi přišel ty tečně rychlý a pointa horší ..
Co bych ale vytkl je spousta postav, člověk nemá šanci si je zapamatovat a hlavně nějaké bližší vysvětlení toho celého universa, warpu apod
Velmi poutavý děj navazující na první díl, zhltla jsem jakoby nic. Opravdu jste zvědaví jak to dopadne...
Z trilogie Eisenhorn se mi tato kniha od Abnetta líbila nejvíc. Napínavý příběh vyplněný detaily, které oživují fantasii jedinečným způsobem - připadáte si, že jste tam, že Abnett ví o čem mluví. Rozhodně mohu doporučit a to nejen tuto knihu, ale celou trilogii a dokonce snad celé Abnettovo dílo ze světa Warhammeru 40k, neboť se nebojím říct, že je na špičce spisovatelů, kteří tento svět utvářejí. Také bych rád pochválil český překlad, který rozhodně nebyl jednoduchý a pořád skvěle vystihuje atmosféru světa W40k.
Autorovy další knížky
| 2011 |  Horův vzestup |
| 2013 | Xenos |
| 2007 | Démonova kletba |
| 2006 | První a jediní |
| 2002 | Ulrikova kladiva |
Po té obří katastrofě na Thracian Primaris si říkáte jestli to něco v této knize překoná. A ono ne :-) Konec považuji za hodně odbytý, ale i tak je to kvalitní dílko byť je podle mě Xenos lepším počinem.