Ravenor: Odpadlík
Dan Abnett
Warhammer 40 000 - Ravenor série
< 3. díl
Inkvizitor Ravenor pokračuje v pronásledování arcikacíře Zygmunta Molotcha – a lov na něj se pro něj změnil v posedlost. Touha ulovit svou kořist jej ovládá natolik, že neuposlechl přímý rozkaz Inkvizice a stal se i s celým svým týmem odpadlíkem. Jak Ravenor se svými věrnými obstojí proti neuvěřitelně mocnému a prohnanému nepříteli a budou schopni přinést pro záchranu situace oběť nejvyšší? Ravenor: Odpadlík je triumfálním zakončením trilogie Dana Abnetta Ravenor.... celý text
Přidat komentář
Poslední díl trilogie. Naplno se projevuje hrůza arcikacíře Molotche a jeho služba temným bohům. Čtenář má možnost nahlédnout do uvažování člověka, který zasvětil život chaosu. Ravenor a jeho tým jsou postaveni před nesmyslnou volbu, která je žene na a za okraj imperiálního práva, a mezitím si pochopitelně užijí intenzivní detektivní práci a neméně intenzivní pronásledování stop. Díl je bez diskuze nejzajímavější, odehrává se v nejzajímavějším prostředí. Zároveň je temnější a děsivější než obě předchozí části. Jednoznačně bych vyzdvihl scény v Magodomu, v hluboké oceánské temnotě. Kam se na tohle hrabe kdejaký „profesionální“ horor. Epizoda si na Ravenorovi a ostatním vybere hrozivou daň. Závěrečná konfrontace a zvolené kompromisy jsou pak nutným vrcholem neúprosného a nezastavitelného běhu událostí. Rozhodně jde o parádní zakončení série, jakkoliv se v závěru nelze zbavit hořko kyselého pocitu, zejména stran dalšího osudu protagonistů. Celkově se jedná o skvělou inkvizitorskou sérii a povinnost pro všechny fanoušky Warhammeru 40k.
Ve světě Warhammeru 40 000 jsem úplný nováček, ale tahle série mě dost navnadila i na další knihy z tohoto univerza.
Velice povedené zakončení celé trilogie. Byl to takový hořkosladký konec. Pro některé konec absolutní, některé odešli zlomení více, někteří méně. Tohle je koneckonců svět Warhammeru 40k.
"Ztratit víru znamená ztratit cíl a přijít o vedení. Protože člověk bez víry už není ryzí a mysl bez cíle zabloudí na temná místa."
Jedna z těch knih, která mě ze začátku úplně nepohltila. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem neměl moc času na čtení nebo kvůli spletitosti příběhu s opravdu velkým počtem dějových zvratů, z nichž některé už překonávají hranice radikalismu :-)
Každopádně konec je opravdu nadupaný, jak už je v Abnettových inkvizitorských sériích zvykem a určitě mi vynahradil ten spletitý začátek.
Kde jenom začít... asi tím, že mám prostě pro dvojici Eisenhorn + Ravenor slabost a moje hodnocení určitě bude všechno, jen ne nezaujaté. Ale stejně mi to nedá, abych se nevyjádřila.
Tak předně, Odpadlík v žádném případě nedělá svým předchůdcům ostudu, naopak. Kvalitativně je určitě minimálně na stejné úrovni jako předchozí díly a má vlastnosti, které už u Abnetta považuji tak nějak za samozřejmost: je to propracované, živé, má to spád, vynikající nápady... a je tam pár momentů, kdy jsem se musela dívat na obálku, jestli je to skutečně Warhammer (myšleno v dobrém).
- NÁSLEDUJÍCÍ PASÁŽ MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY -
Konkrétně mám na mysli třeba to putování dveřmi na útěku z Magodomu. S tím souvisí další moment, který mě na okamžik připravil o řeč a který jsem skutečně nečekala: a to ten, když Ravenor opustí své křeslo - nenapadlo by mě, že k tomu někdy dojde. To na mě zapůsobilo opravdu nesmírně silně. Stejně jako ten závěr. Nemyslím bitvu se Slytem (nevím proč jsem si při ní vzpomněla na zfilmovaného Hellboye), ale opravdu skutečný konec, kdy Ravenora čeká vyšetřování. Žádný happyend, je to celé spíš takové neuspokojivě neuzavřené. Ale věřím, že Abnett to přesně takto zamýšlel.
- KONEC PASÁŽE, KTERÁ MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY-
Zkrátka je to pecka. Na závěr jenom drobná výtka nakladatelství: jako... překlad jako vždy vynikající a chyby v textu už neřeším, ale přehlídnout překlep i v anotaci na zadní straně obálky... vážně?
Autorovy další knížky
2011 | Horův vzestup |
2013 | Xenos |
2007 | Démonova kletba |
2006 | První a jediní |
2002 | Ulrikova kladiva |
(SPOILER) Rozhodně nejlepší díl, a to už je co říct.
Dalo by se říct, že stejně jako Eisenhorn se Ravenor ve své poslední knize dostává mimo zákon a musí nejen pronásledovat svého odvěkého nepřítele ale zároveň unikat ostatním inkvizitorům.
Líbil se mi nápad s dveřmi. Je to sice trochu moc šílené, ale ta pasáž mě zaujala, stejně jako to co následovalo, kdy to už Ravenor vzdal a defakto čekal na smrt...dokonce několikrát, pokud se nepletu.
Nakonec ale díky přátelům přežil, vrátil se a dokonce byl ochotný se spolčit s prozatím nejhorším nepřítelem, aby se postavil nepříteli ještě strašlivějšímu.
A konečně jsem se dočkal konce, jaký bych si představoval ! Trvalo to sice 6 knih, ale nakonec je to tam :D