Šedý věštec
C. L. Werner
Warhammer - Thanquol a Kostilam série
1. díl >
První kniha série Thanquol a Kostilam. Když je objeven jedovatý artefakt známý jako červivec, je jen jediná bytost v podzemní říši skavenů dost zlá a nemilosrdná na to, aby se opovážila spoutat jeho strašlivou moc: šedý věštec Thanquol. Ale když je artefakt ukraden pašeráky, nemá Thanquol jinou možnost, než jej získat zpět. Jako by to samo o sobě nebylo dost obtížné, do cesty se mu staví tajemný čaroděj se svou tlupou pomahačů. Thanquolovi nezbývá, než najít červivec, vyhnout se vražedným pokusům svých zrádných nohsledů i nelibosti svých nadřízených, aby mohl naplnit svůj plán srazit na kolena říši lidí i svých krysích příbuzných...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2012 , PolarisOriginální název:
Grey Seer, 2009
více info...
Přidat komentář
Po čtení Ztracených příběhů jsem neodolal a rozhodl jsem se přečíst si nejprve Zabíječe skavenů a poté se vrátit, po čtyřech letech! k trilogii o Thanquolovu géniu! Ježiš jak rád já tohle mám. Neexistují knihy Warhammeru, které bych měl raději než tuto trilogii.
Skaveni patří k důvodům, proč mám svět Warhammeru tak moc rád. Jsou naprosto absurdní, jsou všechno – jen ne lidé. Andělé a démoni jsou krajnostmi lidských vlastností, člověk v sobě má tu anděla, tu démona, zatímco tito v sobě mají jen díl člověka. Skaveni ne, skaveni jsou přímým opakem člověka. Všechno co člověk má a cítí, skaveni nemají a necítí. Co by „zdravý“ člověk nikdy nemohl v sobě mít a cítit, to skaveni mají. U žádné jiné rasy (snad krom nacistů, to je taková rasa sama o sobě) nenajdete schopnost „zachichotat se“ nad svými druhy, kteří právě v nekonečných bolestech umírají v důsledku experimentu, který jste na nich podnikli. To je prostě natolik famózně zvrácené! A tato zvrácenost (u které si spíše i já sám nalhávám, že je opakem lidství, nikoliv jeho inherentní součástí), dokáže být svou absurditou strašně zábavná. Možná proto donekonečna čteme právě knihy o koncentračních táborech a podobných lahodách. Podivejte, upřímně, věta „Kratch se zrádně odmítl nechat sežrat aby jeho nadřízení mohli uniknout!“ je naprosto geniální a opět, zcela skvěle odráží psychologii skavenů. Pro upřímnost dodám ještě mou oblíbenou citaci ze Zabíječe skavenů: „Thanquol byl v pokušení ho pro jeho drzost smést. Skaveni měli jeden dobrý starý zvyk, zabít posla který přinesl špatnou zprávu, aby se nedostala na veřejnost.“. Prostě geniální zvrácenost!
Čili je to celkem raritní zážitek a navíc je to zábava. Co víc, u všech čertů, bychom mohli chtít? Osobně mám nadto rád Wernera. Kdovíjaký spisovatel to není, ale na rozdíl od Kingů, Longů a podobných, kteří jsou líní napsat větu složitou, on se snaží. Používá rozvitý syntax, takže čtení má alespoň náznak estetického požitku, minimálně oproti Kingovi (v jeho pozdějších Zabíječích, první knihy jsou jistě napsané velice dobře) a Longovi. Pokud někomu dělá problém pochopit větu skládající se z jedné věty hlavní a dvou vět vedlejších, chápu, že knihu neocení a bude ji považovat za literárně příliš složitou. Ale opakuji, literárně estetickou se kniha zdá být pouze v kontrastu ostatních knih Warhammeru. Jinak je to stále týž brak, to nemohu popírat.
Jinak, nemohu si pomoci, ale zdá se, že co je fantastického na Thanquolovi a jeho scénách, je do velké míry vyváženo nudností scén s lidmi – pašeráky a spol. Pokud něco, jsou jejich scény nudné a otravné. Zajímavé je, že to Wernerovi vydrží i v dalších dílech. Úplně to samé je to s Chrámem hada a ne nepodobné i s Thanquolovou zkázou, akorát tam jsou místo lidí trpaslíci. Nevím čim to je, jestli jsou lidé nudní pouze vedle skavenů, nebo Werner dokáže mistrovsky pracovat jen se skaveny… Ale což, krysáci jsou pro mě natolik zábavní, že jsem toto ochotný autorovi odpustit.
Tohle bylo hodně špatný.
Spousta zbytečných postav (zase, zase a ZASE!) ve kterých se člověk jen ztrácí, které nemají žádný prostor na to, aby si k nim čtenář vypěstoval jakýkoliv vztah a které jen natahují délku textu a přispívají k dezorientaci v ději. Nehledě na to, že jsou všechny předpisově černobílé a jedou po jasně nastavených šablonách.
Stejně tak i prostý děj, který nic a nikdo netáhne, protože postavy jsou o ničem. Tolik vyzdvihovaný popis duše skavenů není nic zvláštního ani nového - Werner zde pouze opisuje to, co již King do detailu nastolil v původní Gotrekově sérii. Nic nepřidává, spíše ubírá - a to svým košatým literárním stylem - který by na jednu stranu mohl patřit mezi kladné body knihy. Bohužel, jeho větná stavba je kolikrát tak matoucí, že jsem si často musel určité úseky přečíst i několikrát po sobě, abych z toho vydedukoval, co se vlastně děje a kdo co dělá.
Máme zde tedy nejen nudné postavy v enormním množství, ve kterém se člověk ztrácí, k tomu nepřehledný sloh ale korunu tomu všemu ještě navíc dává unylý děj, nafouknutý typickými znaky líného autora, který si chce odbýt svoje a potřebuje rychle dopsat zadanou práci na objednávku - takže tady máme nafukování popisů zbytečnými větami, přemýšlení postav o pletichaření a intrikaření k cestě za získáním moci, které nemá na děj žádný dopad, spoustu nevyužitých příležitostí a plahočení se jednoduchou zápletkou bez sebemenší jiskry. Prostě veškerý spisovatelský paskvil tuctových fantasy novelek psaných rychle na objednávku je tu na svém místě.
Pekelně jsem se u toho nudil. A to účelem těchto jednohubek ze světa akční fantasy má být hlavně BAVIT ČTENÁŘE! Tady jsem se hrozně přemáhal a fakt trpěl, abych to dočetl až do konce.
Jediné, co stojí skoro za to, je obálka - nádherně malovaný a barevný výjev, tvořený comicsovým stylem. Jen škoda, že na tmavém pozadí se ztrácí a není jasně rozeznat co se na něm děje.
Jsem rád, že se geniální mysl zneuznaného mistra tajných válek dočkala samostatného knižního zpracování. Jak se zdá, půjde jenom o trilogii, nicméně dle komentářů mám dojem, že se návrat Šedého věštce povedl o dost lépe, než seriálové "one man show" Joeyho Tribbianiho poté, co skončil sitcom Přátelé.
Z hlediska atmosféry C. L. Werner naprosto trefně vystihl to, co činí Thanquola Thanquolem a krysí lid krysím lidem. Zůstal zachován osobitý styl uvažování mistra konspirátora stejně jako reálie světa Válečného kladiva. Autorovi se navíc povedlo, alespoň v mém případě, aby čtenář pohlížel na události z pohledu krysáckého "hrdiny". Zástupci lidského druhu na mě tudíž nepůsobí nikterak velkolepě a trpaslíci jsou opravdu dobří jen na akce typu "živý štít". Konec navnadí na pokračování, a tudíž nezbývá než po něm skutečně sáhnout!
Velmi mě zajímala kniha z pohledu krysáků a musím říct, že jsem se celkem bavil.
Popravdě, napřed mě hrozně štvala dvojitost výrazů u jejich řeči, ale nakonec už jsem to nevnímal a ted zpětně mi to přijde jako super.
Krysáci jsou zde popsáni přesně jak bych si představoval, takže taky dobrý.
Celkový dojem ale nebyl tak silný jako třeba u zabíječe a kniha se mi četla pomaleji, takže dávám 4*.
Zabavna a ctiva kniha, z nekompromisniho pohledu "zaporaka". Spousta skvelych hlasek, arogance, epicky pojate charaktery, krysi humor, divoke souboje a komplexni podhoubi sveta Warhammeru. To spis budou orkove letat, nez bych si neporidil druhy dil!
Úprimne, kniha sa mi čítala trochu pomalšie ako napríklad sága o Gotrekovi alebo príbehy o trpaslíkoch v rámci Warhammeru. Napriek tomu je príbeh skvelou cestou "do hlubin skavenovy duše". A ja dúfam, že sa dočkáme aj ďalších pokračovaní. Skaveni sa tu prezentujú presne tak, ako sme mali tú česť ich vidieť v príbehoch o Gotrekovi a Felixovi (často sa v texte vyskytnú aj explicitné narážky na tieto dve postavy). Akí sú teda skaveni? Sú to samoľúbi a nekriticky arogantní nadutci s istou rasisticky-xenofóbnou predstavou o vlastnom druhu, ktorá je však ďaleko od reality. Okrem toho sú to aj mizantropickí agorafobici, zbabelci a závisláci na chaotite. Pár výstižných momentov:
"Byl pouhý adept, zasvěcenec do tajemství šedých věštců, ale ještě ne šedý věštec. Jednoho dne tou mocí bude vládnout, ale zatím byl jen učeň a sloužil těm, o nichž věděl, že jsou přes veškerou magii a rohy slabší než on." - to o sebe tvrdí Kratch, úskočný a lstivý učeň, no zatiaľ bez moci
"Nesčíslně mnoho generací plození, bojů a umírání v těsných tunelech a přecpaných jeskyních Podříše udělalo ze skavenů rasu agorafobiků." - takmer psychologický vhľad do skavenej povahy, o čom sa dozvedáme aj inde: "Ulice Podaltdorfu byly stejně jako ve všech skaveních doupatech úzké a klikaté, aby ten, kdo tudy cupitá, cítil uklidňující přítomnost pevné hlíny kolem vousků."
Šedého věštce a rasu skavenů jsem si oblíbil ze série s Felixem a Gotrekem, v této knize je skvěle popsána podzemní říše skavenů, hltal jsem každé slovo těchto chlupatých mazlíku, akorád co mě celkem dost unavovalo,byla zlodějská banda bratrů Dietrichových. Jinak mě zklamala vazba této knihy, po prvním přečtení je z ní salát vhodný do antikvariátu.
Výborný pohled do světa krysáků, kde zrada číhá na každém kroku a život jedince nemá absolutně žádnou hodnotu. Geniální smolař šedý věštec Thanquol, kterého známe ze série Gotrek&Felix, zase spřádá plány jak si vylepšit svou pozici v hiearchii krysího národa. Jestli se mu to konečně podaří si musíte přečíst sami. Já vám pouze můžu říct, že knize nechybí napětí, tempo a typický skavení humor. Velice jsem si tuhle knížku ze světa Warhammeru užil a řadím ji vysoko.
Doporučuji všem, kterým se líbila série s Gotrekem nebo mají rádi svět Warhammeru! Výborné čtení! :)
vyborne pokracovani pribehu sedeho vestce, nebudu tady popisovat o cem to bylo, nechte se prekvapit ;)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2012 | Šedý věštec |
2021 | Lovec čarodějnic |
2017 | Thanquolova zkáza |
2016 | Chrám hada |
2022 | Hledač čarodějnic |
Thanquol byl skvělý jako vždy, na tom padouchovi, který má tu smůlu, že je obklopen spoustou bezelstných kreténů, něco je. Lehká zápletka s dobrou atmosférou, jen konec byl trochu zmatek. Na můj vkus až moc. A chudák Boneripper