Will Grayson, Will Grayson
David Levithan , John Green
Will Grayson a Will Grayson jsou dva naprosto rozdílní kluci, kteří spolu (kromě jména) nemají vůbec nic společného. Dokonce se ani neznají. Pak se jednoho dne náhodou setkají... Chicago je dost velké město a dva středoškoláky z jeho opačných konců může dohromady svést leda náhoda. A aby se navíc ti dva jmenovali úplně stejně, totiž Will Grayson, musí ta náhoda být hodně veliká. Jenže opravdový spád věci naberou teprve tehdy, když se do všeho vloží ještě někdo třetí – kamarád jednoho z Willů zvaný Drobek, tornádo v lidské podobě. Drobek je střední útočník školního týmu amerického fotbalu, autor, skladatel, producent, režisér a hlavní hvězda nejlepšího muzikálu všech dob, a především věčně zamilovaný gay. A když ten se do něčeho pustí, můžete si být jistí, že při zdi se držet nebude… Oba Willy čeká řada příjemných i méně příjemných překvapení a postupně si budou muset znovu přebrat všechno, co si mysleli o sobě, o lásce i o přátelství.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2016 , Yoli (ČR)Originální název:
Will Grayson, Will Grayson, 2010
více info...
Přidat komentář
Docela mě to bavilo, dokonce jsem se párkrát tiše zasmála. Knížku jsem přečetla velmi rychle (možná až příliš rychle, jako bych ji už chtěla mít z krku), ovšem můj názor na Johna Greena se pořád nějak nezlepšil, jak jsem doufala; ne že by neuměl psát, ani nevím, co proti němu vlastně mám. Levithanovy části se mi možná líbily o něco více.
Nějak se nedokážu rozhodnout, co si o té knížce myslet, jestli ji doporučit, nebo ne. Ještě mě napadá, že bych bývala podle názvu očekávala nějaký bližší vztah mezi oběma Willy, přičemž reálně byl jejich jediným spojujícím prvkem Drobek a oni dva se spolu bavili tak třikrát.
Opet skvely John Green a tentokrat s Daviden Levithanem. No Drobek uz mi ke konci trochu vadil, ale kniha byla skvela, stejne jako vsechny greenovky
Tahle kniha mě tak moc bavila! Autoři naprosto skvěle vytvořili příběh, postavy.. Dost jsem se nasmála. Samozřejmě, že se nad knihou opět pozastavíte a zamyslíte se nad životem, sebou, ostatníma. Přiznávám, že jsem měla radši Willa gaye. Líbilo se mi, jak byl sarkastický a měl vtipný připomínky. Určitě to měl těžký, jelikož trpí depresemi. Má tedy jiný pohled na svět než my. Každopádně s Dropkem si k sobě sedli. No, k Drobkovi vlastně sedne každý. Je tak přátelský a optimistický, že se mi tím občas protivil. Nicméně za mě super kniha, kterou nemohu jinak než doporučit!
Ze začátku jsem se nemohla začíst, ale poté, co sw mi to povedlo, už jsem nemohla knihu odložit.
Opět jsem asi čekala trochu víc. Přeci jen, dva autoři, které mám ráda... Ale nemůžu říct, že se mi nelíbila.
Od obou autorů jsem už nějakou tu knihu přečetla a tak mě moc zajímala jejich spolupráce. Musím říct, že se vydařila. Oba Willové i ostatní postavy bavili a zaujali, podle anotace jsem byla trochu zděšená z toho muzikálu, bála jsem se, že to bude moc "sladké", ale nakonec pěkně zapadl do děje a dokreslil vše potřebné.
Svět mezilidských vztahů nejen že není černobílý, on je tak barevný, že na to téměř nestačí ani všechny barvy duhy...
*čtenářská výzva 2020: Kniha, jejíž hlavní hrdina trpí psychickou poruchou
Další kniha od Johna Greena (tentokrát ještě ve spolupráci s Davidem Levithanem) pokořena!
Musím říct, že jsem spokojen. Jestli však čekáte nějakou těžkou LGBT tematiku, nedočkáte se jí. Všechno probíhá až moc jednoduše (gay je snad každý druhý). Později však zjistíme, že hlavním tématem knížky je OPRAVDOVÉ PŘÁTELSTVÍ.
A teď už k ději:
Ze začátku mě zajímal převážně (ne)vztah Willa Graysona č. 1 s Jane a fandil jsem jim. Když se na scénu dostává Will Grayson č. 2, tak se všechno začne velmi zamotávat a knížka nabírá na čtivosti. Opravdu, čte se prakticky sama. Jediné, co mi ze začátku docela vadilo, bylo nepoužívání velkých písmen u kapitol Willa Graysona č. 2.
Měl jsem nějaké tušení, že oba Willové nakonec skončí spolu, což by se asi vybízelo vzhledem k názvu a anotaci. Ale knížka je zcela o něčem jiném. Řekl bych, že Willové jsou v knize pouze pro zpestření a hlavní roli zde hraje Drobek a jeho život. Není to vyloženě postava, která by mi něčím vadila, ale celou dobu jsem měl pocit, že mi je tak nějak jedno, co se s ním stane.
Všehovšudy příjemná oddechovka s typickým Greenovským koncem. Nicméně musím podotknut, že tentokrát konec dostal knížku o celý 1 level výše. To se opravdu povedlo! (poslední kapitola, či spíše poslední 3 stránky)
3,5 - 4 hvězdy
Hmm, kde začať...Pustila som sa do nej najmä kvôli Johnovi, od ktorého som už predtým čítala viaceré knihy a páčili sa mi, ale toto bolo také... Neviem, v porovnaní s jeho preddzádzajúcimi sa mi to zdalo slabé, LGBT tematika tiež nebola spracovaná bohvieako, rozhodne som už čítala lepšie príbehy rozoberajúce danú tému.
Zajímavě psaná sonda do LGBT tematiky, vztahů a všeho, co můžou prožívat gay kluci, když se sžívají sami se sebou a s tím, jak se sami vidí a jak je vidí ostatní. Přečteno za dva večery. Pobavilo mě a docela se těším na kompletní muzikál v Drž mě pevně.
Většinou tenhle styl knih nečtu, ale udělal jsem výjimku a asi nelituju. Ikdyž teda obal knihy čtenáře klame. Vůbec nejde o život dvou Willů Graysonů, přičemž očekáváte, že se jejich životy protnou a oni budou spolu, ale jde o Drobka, který kamarádí s tím prvním Willem a do druhého se zamiluje, což mě celkem zklamalo. V postavách jsem se zezačátku sice trošku ztrácel, ale nakonec jsem se do děje vžil. Hlavní hrdina mě občas štval, v některých věcech jsem mu naopak rozumněl. Je to téma dnešní doby a hlášky jsou tam též z dnešní doby. Vcelku čtivé, za mě až jednoduché. I přesto se mi kniha vcelku líbila.
Asi mám trochu problém s Johnem Greenem, pořad mu dávám šanci,abych na jeho styl psaní změnila názor,ale bohužel ještě nikdy mě nepřesvědčil.
Kniha byla místy dost nudná, postavy mi k srdci neprirostly, cele to na mě působilo,tak nějak odflaknute. Škoda no...
"Všichni ve škole mají nějaký mimoškolní aktivity. Ta moje je, že jdu domů." :D
Většinou tyhle teenage věci nečtu a Green mi v podstatě nepřijde ani nijak úžasný, ale něco na něm prostě mám ráda. První půlku jsem byla zmatená (má tátu?nemá tátu? co?) a hrozně mě to vytáčelo, pak jsem se ale najednou celkem rychle začetla do děje a přečetla to celé během jednoho večera...A jo, líbilo se mi to. Možná právě proto, že tyhle věci běžně nečtu :) Super oddychovka.
PS: Drobek, Will a Jane mi dost připomínají postavy Erica, Otise a Maeve, ze seriálu Sex Education :D :)
Po delší době jsem se vrátila ke Greenovi a nějak jsem zapomněla, že mi to zas tolik nesedí. Dlouho mi trvalo, než mě kniha začala pořádně bavit. Ve výsledku to bylo docela fajn, ale prostě... Něco mi tam nesedělo. Jo, treba jak u druheho Willa se nehralo na velká písmena a tak, to me hodně rozčilovalo :D
Jak já jsem si zamilovala Drobka. Myslím, že každý z nás by chtěl mít v dětství (pubertě?) takového kamaráda. S Willem ani Tím Druhým Willem Graysonem bych se asi kamarádit nechtěla. Oba dva jsou to protivové, ale kniha díky tomu opravdu fungovala. Bylo to citlivé, milé, čtivě.
Pan Green si mě krásně povodil a "zápletku" 1. půlky knížky jsem mu spolkla i s navijákem. Až na pár nejasností v rodičích a množství přátel jsem si rozdílů nevšimla.
2. půlka knížky byla už více pro Teens and Youth, tam jsem se příliš do pocitů náctiletých již vžít neuměla.
Ovšem chválím roztomilý přístup k LGBT tématu.
Jestli se tohle někdy zfilmuje budu se moc těšit na režisérovo vypořádání se s "hlavní postavou".
Kniha mě bohužel nezaujala, v postavách jsem se trochu ztrácela a děj byl tak nějak o ničem. Možná to bude tím, že nejsem cílová skupina, ale knížka "Hvězdy nám nepřály" mě úplně dostala. Tak jsem doufala, že tady to bude taky tak. Bohužel nee ...
Štítky knihy
přátelství homosexualita deprese vztahy pro dospívající mládež (young adult) Chicago LGBT, queer, LGBT+
Tak je to tady, moje druhá knížka od Johna Greena a já pořád nevím, co si mám o jeho spisovatelské kariéře myslet. Na jednu stranu dá do příběhu vždy kousek filozofie, něco u čeho se musím pozastavit a to se mi líbí. Na druhou stranu jeho díla shrnují celou YA literaturu, což asi není úplně špatně, ale mně to nevyhovuje. Zabývá se zde opět spíše přímo postavami, než-li dějem. Knihu ovšem nenapsal jenom John Green, nýbrž i David Levithan. Bylo zajímavé pozorovat tyto dva poměrně rozdílné druhy psaní, nehledě na to, že David vůbec nepoužíval velká písmena. Oba Willové si byli povahově i chováním podobní, ale zároveň byli vlastně úplně odlišní, což nechápu do teď. Jenom mě opět znudila a odradila romantická linka, která je stejná snad ve všech YA knihách. Na druhou stranu, takovýhle jednoduchý příběhy, do kterých se člověk ani nemusí přímo ponořovat, jsou skvělý na případnou čtecí krizi nebo jednoduše jako oddychovka. Každopádně abych to shrnula, celý děj je taková slátanina všech YA příběhů. Najdete zde vše, co by vás mohlo napadnout. Od ztráty příbuzného, přes hádky s rodiči, depresí, LGBT komunity, muzikálů, koncertů, oblíbených kapel, lidí na internetu co ve skutečnosti neexistují, zvláštních vztahů, bohatých i chudých rodin, až po jeden velký happyend.
,, Uvažuji o tom, jak moc důležitý je nejlepší kamarád. Když se člověk ráno vzbudí, tak prostě spustí nohy z postele a stoupne si. Nepoposedne k okraji a nepodívá se dolů, aby si ověřil, že tam ještě je podlaha. Podlaha je tam prostě vždycky. Až do chvíle, kdy tam není."
,, jako by člověk mohl prostě dojet do obchodu a nějaký život si koupit. podívat se na lesklou krabici, nakouknout do průhlednýho okýnka, zahlídnout tam sám sebe v tom novým životě a říct si : , týjo, vypadám mnohem šťastnější- myslím, že tenhle nový život si vezmu!' odnést ho k pokladně, oskenovat a zaplatit kreditkou."
+ více pohledů na věc
+ jednoduché vcítění do postav
+ smysl pro detail
+ Schödingerova kočka
+ závěrečná konverzace JG a DL
- děj = slátanina
- ohraná romantická linka